How Is It Possible? - Drarry, MPREG (CZ) ✓ PROBÍHÁ EDITACE!

57. kapitola - Vstříc smrti

Harry se oháněl hůlkou vpravo i vlevo ve snaze porazit co nejvíce protivníků. K jeho uspokojení se mu to společně s ostatními dařilo, nepřátel ubývalo. Smutné na tom bylo to, že ubývalo i jich. Ale v každé bitvě musejí padnout nějaké oběti proto, abychom sami zvítězili. Bojoval by proti zahaleným kouzelníkům v kápích i dál, kdyby se k němu najednou nepřihnala uhnaná Hermiona s krvavým šrámem na tváři.

Zpočátku mu jaksi nedocházelo, že její přítomnost zde neznamená nic dobrého, ale v okamžiku kdy se Hermiona nadechla, aby Harrymu něco sdělila, vše mu docvaklo. Draco! Ona měla být přeci s ním! Když jméno jeho přítele sjelo Hermioně ze rtů tak bolestně a naléhavě, vzedmul se v Harrym vztek následovaný strachem. Zatímco se dívka otočila na patě a chvátala zpátky směrem, kterým přišla, metajíc kouzla na všechny strany, Harry s náhlou mocí nechal svého protivníka letět vzduchem dobrých dvacet metrů daleko. Pak se bez zaváhání rozběhl za Hermionou.

„Co se stalo? Kde jen Ron? A Oliver?" zahrnul hnědovlasou čarodějku otázkami, zatímco mu srdce v hrudi strachem zběsile bušilo. „Hermiono! Tak mluv!" naléhal, když se mu nedostalo odpovědi ihned. Mezi tím stihl seslat jedny neverbální mdloby na tebe na jednoho z protivníků. Zasáhnutý muž se sesunul k zemi a kápě mu při tom spadla z hlavy dolů.

„Chtěli jsme se dostat pryč, ale našli nás a zajali. Bylo jich šest a s Ronem bychom na ně nestačili. Zavedli nás ke Katie a ta nás potom nechala odvést za hranici, ale Olivera s Dracem si tam nechala. Když jsem je viděla naposled, byli v pořádku, ale... musíš tam co nejrychleji, Harry. Musíš ji m pomoct! Ron se šprajcnul někde cestou. Říkal, že se pokusí dostat k nim nazpátek. Pojď!" zatahala Harryho za ruku, když uviděla průchozí cestu mezi zápasícími kouzelníky.

„Támhle!" vykřikla v okamžiku, kdy se jí do zorného pole dostal hlouček lidí okolo Katie postávající docela daleko bokem od vřavy boje. Rozeběhli se tím směrem. Když byli jen kousek od nich, dolehl k jejich uším dvojnásobný bolestný výkřik. A Harryho oči spatřily něco, co mu rozvařilo krev v žilách. Draco klečel na zemi přidržován dvěma nepřáteli, zatímco Katie dřepěla naproti němu a pěstí jej z boku udeřila do břicha kousek nad kyčlí.

Harry se vytrhl Hermioně a se slovy: „Počkej někde tady jako záloha." Popoháněn zlostí, vztekem a obavami se sám rozeběhl kupředu. Katie mezitím vzala do rukou Dracovu bradu nutíc ho tak dívat se jí přímo do očí. Po zmijozelových tvářích tekly slzy bolesti, avšak ani blondýn sám pořádně nevěděl, jestli jsou dílem Katiiny rány do jeho břicha, nebo spíše nalomením jeho psychiky, které ženino gesto vyvolalo. Změť myšlenek v jeho hlavě byla neúprosná. Měl pocit, že se mu hlava i srdce rozskočí pod náporem všech těch emocí, kterými byl zmítán. Ale nejvíce ze všechno cítil vinu. Dovolil jí, aby jeho dítě ohrozila dobře zamířenou ránou, a pokud něco neudělá, nebo se nestane zázrak, tak mu i ublíží!

„Bolí to?" zeptala se jej Katie, zatímco jej nutila upírat zrak do jejích očí. Z těch čišelo čiré šílenství. Být tahle žena mudlou, tak by ji zavřeli do blázince a do oken dali mříže. Pocítil u srdce mírné bodnutí, když si uvědomil, že to byly pravděpodobně jeho činy, které z ní udělaly někoho takového. Ta dívka, které omylem na škole ublížil, byla dávno pryč. Dívala se na něj jako na lovnou zvěř, které se právě chystá vrazit nůž do srdce.

Ušklíbla se. „Doufám, že ano. A to je teprve začátek. Když ve válce zabili mou matku, také čekala dítě, věděl jsi to? Zemřela s pocitem, že ho nedokázala ochránit, že jako matka selhala už v době, kdy ještě má malá sestřička nevěděla, jak svět vůbec vypadá. A mého otce nutili se na to dívat. Nutili ho koukat se na to, jak je má matka mučena cruciatem a následně zabita avadou. Ale můžeš být v klidu," potěšeně se pousmála, když viděla, jaký strach Dracovi svými slovy nahnala. „Cruciatu jsem nikdy nepřišla pořádně na chuť, takže tebe si vychutnám jinak. A až tu budeš mít svého milého nebelvírského přítele, historie se zopakuje. Jen v podání vás dvou."