How Is It Possible? - Drarry, MPREG (CZ) ✓ PROBÍHÁ EDITACE!

34. kapitola - Příběh

„Vidím, že u nich je vše při starém," pousmál se Harry a se svojí skleničkou vína se posadil na prostorný gauč vedle Ginny. Svojí poznámkou narážel na již několikátou drobnou rozepři za dnešní večer, kterou spolu vedli Ron s Hermionou. Jejich tichá hádka se slabě ozývala z jídelny, kde oba po večeři zůstali, zatímco Harryho s Ginny poslali do obýváku.

„Jo, to je. Žádná změna. Ale kdosi kdysi řekl, že se protiklady přitahují," uchechtla se a napila se ze své sklenice. „A tady to platí dvojnásob," zamrmlala potichu.

Harry ji však slyšel. Slabě se zasmál a i on upil ze svého vína.

„Nejsi na mě naštvaný?" obrátila se na tmavovláska Ginny po chvilce ticha. „Mám pocit, že jsem to trochu přepískla. Ale znáš mě, dřív něco plácnu, než abych si to promyslela."

Harry záporně zakroutil hlavou. „Právě, že znám. Takže ne, nezlobím se," nadzdvihl jeden koutek do malého úsměvu.

„Díky," pohladila ho Ginny po stehně. „No tak povídej," hravě ho přes něj plácla, „přesto, že jsem ráda, že jsi mi vůbec psal, nebyl si v těch dopisech moc stručný a to mě štvalo. Zvláště u těch prvních. Takže..." škádlivě se pousmála a čekala na Harryho reakci.

„Takže?" otázal se Harry a mírně se zamračil. „Co chceš jako vědět?"

„Tak třeba to, co se vlastně stalo v Česku. Psal jsi, že ses s někým vyspal, to jo, ale Harry, já nejsem blbá, poznala jsem na tobě, že se něco stalo. Něco tady," zapíchla mu svůj ukazováček do levé části hrudi. „Žila jsem s tebou dostatečně dlouho na to, abych si všimla tvé změny v chování, byť jen přes dopisy. Když má člověk nějaký problém, projeví se to na něm i v něčem tak zdánlivě nepodstatném, jako jsou dopisy. Takže se ptám, co se tam stalo a bylo by super také konečně říct, s kým se to stalo." Drobně se pousmála a začala pohledem zkoumat Harryho tvář.

„Nestalo se tam nic, co by se teď muselo řešit. Je to pryč," pokrčil Harry rameny.

„Ale no tak, vidím, že se ti o tom stále blbě mluví, takže to úplně pryč není. Takže se svěř." Ginny odložila svou skleničku na skleněný stůl před gaučem a natočila se více k Harrymu. „Poslouchám," mile se usmála, položila si loket na zadní opěradlo a podepřela si hlavu.

„Ginn," povzdech si tmavovlásek.

„No tak, bude ti líp, když si o tom s někým promluvíš, hm?" pohladila ho po rameni.

Harry si hlasitě oddechl. „Prostě... byl tam někdo, v týmu, kdo mě od začátku přitahoval, jenže tam bylo i něco víc. Ale já tomu nerozuměl. Nevěděl jsem, co vlastně chci.

Když jsme se poprvé políbili, řekli jsme si, že tomu necháme volný průběh. Řešil tou dobou nějaké problémy a já se mu snažil pomáhat. Jednou jsem se ho snažil odreagovat tím, že jsem ho vzal na rande, jenže pak se to nějak zvrtlo. Skončili jsme spolu v posteli a vyspali se spolu." Tmavovlásek se položil do vyprávění. Ani on, ani Ginny si nevšimli dvou postav, které se v objetí opřely o rám dveří a začaly poslouchat Harryho příběh.

„Druhý den nám pak ale oznámili, že každý z nás bude mít... svoji práci někde jinde. On začal s tím, že nemá cenu pokračovat, když bychom se tak dlouho neviděli. A já na jednu stranu chtěl, aby své rozhodnutí změnil, ale na druhou jsem s ním vlastně souhlasil. Byl ve mně strašnej guláš. Částečně jsem byl naštvanej na něj a částečně taky sám na sebe.

Začal jsem na něj křičet a vyčetl mu některý úplně nepodstatný věci. V podstatě jsem ho sám před sebou potřeboval nějak pošpinit, myslel jsem si, že mi to pomůže udělat si v sobě pořádek. Rozhodnout se, co vlastně chci. Nakonec jsem mu vyčetl, že to celé bylo jen o sexu a uspokojení jeho samotného. Což samozřejmě nebyla pravda.