How Is It Possible? - Drarry, MPREG (CZ) ✓ PROBÍHÁ EDITACE!

59. kapitola - V očekávání

O několik minut později už Draco ležel na nemocničním lůžku v pokoji, který mu byl přidělen. Ať už z mírné protekce, nebo čistě z úsudku svého ošetřujícího lékouzelníka, měl ho celý jen pro sebe. Před necelou minutou dovnitř dorazila mladá dívka z personálu a donesla Dracovi zvláštně přizpůsobený druh hábitu, do kterého se měl podle nařízení obléct a nic si pod ním nenechat. A tak vstal ze židle u Dracovy postele a pomáhal mu dostat se z nynějšího oblečení.

„Opatrně," zamumlal tiše, když se Draco neohrabaně pokoušel stáhnout si kalhoty. O vteřinu později už dřepěl u blondýnových nohou a raději mu je stahoval sám. A stejně tak mu pomohl dostat se z posledního kousku oblečení, které Draco na sobě měl - ze spodního prádla.

„Díky," s tvářemi červenými od zahanbení Draco prokázal svou vděčnost. Vlastně ani pořádně nevěděl, zdali se červená kvůli trapnosti, kterou pociťoval, když mu Harry musel pomáhat se převléknout, nebo jestli je mu trapné, že je teď před Harryho zraky celý nahý, po tak dlouhé době, s velkým těhotenským břichem a několika málo modřinami, které nešlo odstranit pomocí kouzel. Pravděpodobně to byla směsice obojího.

Když Harry zaregistroval, jak je Draco nesvůj, a jak moc jeho tváře nyní připomínají rajská jablíčka, pousmál se a svůj obličej dostal na stejnou úroveň, jako byl ten Dracův. Ukazováčkem nazdvihl blonďákovu sklopenou hlavu tak, aby se mohl dívat do šedomodrých očí. „Nestyď se. Nemáš se za co hanbit. Jsi krásný a budeš vždycky. I kdybys měl to břicho dvakrát tak veliké. Nezapomeň, že důvodem, proč ti tak narostlo, je fakt, že tam schováváš naše malé děťátko." Pohladil Draca po tváři, než spojil jejich rty do polibku. „Miluji tě, ano?"

Po té, co se odtáhli, Harry přetáhl Dracovi přes hlavu nemocniční hábit, který jim před chvíli přinesli. Následně blonďákovi jemným stlačením ramena naznačil, aby si lehnul, a pak mu sám pomohl zpříjemnit ležení správným natřepáním a upravením polštáře. Přikryl ho lehkou nemocniční přikrývkou a znovu jej políbil. Pak si sednul na židli a přisunul se, co nejblíže lůžku to šlo. Vzal jednu Dracovu ruku do své a palcem přejížděl po jejím hřbetě.

„Jak to vůbec bude probíhat?" optal se po chvilce ticha, během kteréhož přemýšlel. „Stejně jako u žen dostaneš kontrakce, praskne ti voda a po čase z tebe to dítě... vyleze?" trošku neuměle popsal Harry svoje představy. Nedokázal si vybavit, jestli mu někdy Hermiona – či někdo jiný - o tomhle povídala. Neměl nejmenší potuchy, jak jejich dítě přijde na svět.

„Ne," zlehka se uchechtl Draco a se zavřenýma očima krátce zakroutil hlavou. „Ne tak docela. Bolesti mě samozřejmě čekají taky, stejně tak by mi měla odtéct plodová voda, ale dítě a poté ani placentu sám nikudy nevytlačím. Na to není mužské tělo uzpůsobeno. V tom mi tady budou muset pomoct."

„Takže to vlastně nejde jinak, než císařským řezem?" ujišťoval se Harry, že Dracovým slovům dobře porozuměl. Byla pravda, že představa Draca, jak leží někde na sále s rozříznutým břichem, se mu moc nezamlouvala. Byť by to bylo pro dobré účely, aby jejich dítě mohlo přijít na svět.

„Tak nějak. Kouzelnickou obdobou toho, čemu mudlové říkají císařský řez, ano. Dovoluji si říct, že je to ale šetrnější a jednodušší. A chyb, kterých by se lidské ruce mohly dopustit, není zas tak moc. I u žen se to dělá běžně. Mnohdy se čarodějky raději rozhodnou pro tuto volbu, než aby se snažily přivést své děti na svět samy. Je to pro ně tak pohodlnější a dá se říci, že i rychlejší a méně bolestivé. A jelikož muži jednoduše konečníkem rodit nemohou, nezbývá jim nic jiného, než automaticky volit tuto cestu."