How Is It Possible? - Drarry, MPREG (CZ) ✓ PROBÍHÁ EDITACE!

32. kapitola - Hádka

„Já... já... ne... jistěže ne," hlesl Draco a po tvářích se mu svezla další várka slz. „Ale bude to tak nejlepší," zašeptal a odvrátil hlavu. Vstal z Harryho klína a rozešel se ke svým – již zabaleným – zavazadlům.

„To snad nemyslíš vážně!" rozkřikl se Harry a prudce vstal z postele. Draco na druhém konci pokoje nadskočil leknutím. „Chceš to všechno zahodit, jen kvůli tomu, co by si o tobě ostatní mysleli?"

„Ale před chvílí jsem ti přece řekl, že..." začal Draco, ale Harry jako by ho neslyšel.

„Je zajímavé, že zrovna tobě záleží na tom, co by si o tobě ostatní mysleli! I když... ono to vlastně vůbec zajímavé není, protože jako správný Malfoy přece musíš dbát na to, jak se prezentuješ, že? A se mnou po boku by to nebylo ono!" Harry při řeči divoce gestikuloval rukama.

„Ale Harry, co to povídáš, já se za te..."

„Ale s Oliverem ti to nevadilo, co?" prsknul Harry a ignoroval Dracovy vytřeštěné oči. „S ním to bylo OK, protože ho skoro nikdo neznal! Ale já? Potter a Malfoy, to by bylo strašné, že? To by tvoje reputace neunesla! Všichni si myslí, že se musíme nenávidět, a tak my to prostě budeme dělat, ať mají ostatní radost!"

„Proč si najednou takový?" zašeptal skoro neznatelně Draco.

„A jaký bych měl asi tak být, hm?" Harry se nepatrně ztišil. „Měl bych radostí skákat do stropu, co?"

Draco sklonil hlavu a jako hromádka neštěstí se posadil na svoje zabalené věci.

„Tak vidíš." Harry se bosý rozešel po ostrém hotelovém koberci a klekl si před blonďáka. „Řekni mi jeden rozumný důvod, proč bych si nakonec neměl myslet, že to celé bylo jen o tvém pohodlí a o sexu." Harryho hlas se proměnil ve zlostný sykot.

Blonďák zmateně zamrkal a nemohl uvěřit tomu, co právě slyšel. „To nemyslíš vážně, že ne?" vysoukal ze sebe zaraženě. „Vyspali jsme se spolu jen jednou. To přece... vždyť je to nesmysl!" mírně zvýšil hlas. Harryho slova se ho dotkla.

„Nesmysl? Mně to tak nepřijde. Když se tak na to zpětně dívám, většinu času, co jsem tu s tebou byl, jsem strávil tím, že jsem tě utěšoval. Za těch pár dní tady jsi toho totiž nafňukal víc, než já za celý život!"

Draco zalapal po dechu. „Můžu já za to, že mi umřela matka? Jediná osoba, která se o mě někdy aspoň trochu upřímně zajímala? Nechápeš, jaké to je! Ty jsi vždycky měl spoustu kamarádíčků, kteří stáli při tobě. Věděl jsi, jak chutná pravé přátelství a láska!" tentokrát se rozkřičel blonďák. Zlostně zabodl oči do Harryho tváře.

„Víš," řekl tiše a zhluboka se nadechl, „před chvílí mi ještě bylo líto toho, že se neuvidíme a chtěl jsem to udělat snazší. Přiznávám, že jsem to možná chtěl udělat snazší především sám sobě, protože bych se už aspoň nemusel trápit přemítáním nad tím, jestli to, co k tobě cítím, je láska. Ale teď," pevně zatnul čelist k sobě, „teď mám chuť ti rozbít hubu za ty tvoje kecy. Jak jsem kurva mohl být tak naivní a myslet si, že bych s tebou mohl mít nějaký vztah? A jak jsem sakra vůbec mohl myslet, že bys mě někdy mohl milovat?" Draco nyní stál naproti Harrymu a celý rozklepaný vztekem mu syčel do obličeje.

„A laskavě na mě neshazuj to, cos chtěl celou dobu ty sám. Jestli tohle bylo někdy jen o sexu, tak jen a pouze z tvojí strany. Nebo si myslíš, že jsem si nevšimnul, jak ses na mě od začátku díval? A myslím, že nebudu vedle, když řeknu, že sis to jedno ráno musel jít na záchod leštit péro! Jenže já, kretén, jsem uvěřil všem těm tvejm sladkejm řečičkám!" Blonďák si zhluboka oddechnul.