Live. |book 1| DOKONČENO

Kapitola 32

*V hlavě mi zněli hlasy. "Co to děláš" "Proč to děláš?" "Co bude až to skončí?"

Myšlenky na dnešní ráno kdy jsem byla na Skylara naštvaná a odpoledne kdy mě pozval na "rande" a já souhlasila. Když k nám přišel Jay a mě bleskli vzpomínky s ním přímo před očima. Nevěděla jsem na co myslet dřív! Moje tělo bylo proti mě a ke konci se proti mě vzpikli i myšlenky a mozek.

Odtrahla jsem se o Skylara a ..

Nejdřív se, ale vrátíme pěkně na začátek.

16:00

Otevřela jsem dveře na pokyn zvonku.

,,Přesně na čas"

,,To se víííí, ou"

,,Co je, mám něco s oblečením?" otáčela jsem se a proshlížela jsem si oblečení.

,,Ne jenom ti to srašně sluší"

,,Ou aha, děkuju ty taky nejsi k zahození" zasmála jsem se a vyšla z bytu.

,,Ó díky" vzal mě za ruku a já se vytrhla.

,,Promiň, ale proto jak jses zachoval musíš začít zase u první zóny" podívala jsem se na něj vážně.

,,To fákt?" podíval se na mě štěněcím pohledem.

,,Promiň" zasmála jsem se a pokračovala jsem v chůzi.

Skylar mě po chvíli dohnal. Provlekl svojí ruku kolem mé a vedl mě ke svému longboardu opřenému o strom.

,,Chceš nás na prvním rande rovnou zmrzačit či líp zabít?"

,,Myslím že je to jedno ty chceš totiž asi zmrznou" zašklebil se na mě a já mu úšklebek oplatila.

,,Ha, ha, ha ty jsi vtipnej"

,,Pokrok nezastavíš" zasmála se a postavil se na longboard.

,,Takže chceš na tom vážně jet?"

,,Stoprocentně"

,,Nevěřim že to dělám" dořekla jsem a jediný na co jsem myslela bylo že silnice je zmrzlá a mi se zabijeme.

Což nebylo v téhle situaci zrovna pozitivní.

,,Pevně se drž"

,,To mi ani nemusíš říkat" řekla jsem s roztřeseným hlasem.

Rozjeli jsme se a já pevně sevřela Skylarovi paže. Tak pěvně že mě z toho boleli polštářky na konečcích prstů.

,,Prosimtě řekni že už jsme zastavili" zakřičela jsem na Skylara.

,,Když otevřeš oči tak to zjistíš"

,,O díky bohu"

Pomalu jsem slejzala z longboardu. No jako největší boss jsem se rukama opírala o zem abych nespadla a abych se uklidnila lehla jsem si do sněhu.

,,Snad to nebylo tak strašný??" zasmál se mi Sky.

,,Horší říkám ti neni to vtipný"

,,Tak pojď, musíme to všechno stihnout" podal mi ruku abych se mohla zvednout a došli jsme ke kinu.

,,Co dávají?"

,,To je v tomhle okamžiku jedno"

,,Většinou to na kině bejvá podstatný" zasmála jsem se.

,,No ale my nejdeme do kina nýbrž na střechu kina" usmál se a podal mi přátelsky ruku na náznak abych ho následovala.

Dala jsem mu ruku a vyběhli jsme schody až na střechu budovy.