Live. |book 1| DOKONČENO

Život - Kapitola 60

Můžete si k tomu pustit písničku v médiích

Z pohledu Jaye

Pomalu jsem otevíral oči a kolem sebe viděl stát Jamber a Caspara ,,Kde je Beth?" řekl jsem první co mi problesklo hlavou.

,,Zachvíli přijede sanitka" řekli nervózně a já se v momentě začal v bolestech zvedat. ,,Kde je" řekl jsem vyděšeně.

,,Je ještě v autě" dořekla Amber a ja se postavil na nohy ,,Jaydne neblázni, ještě si něco uděláš!!" zakřičel na mě Joe.

,,Furt lepší než aby se stalo něco jí" jak jsem to dořekl oba se na mě podívali provinile. ,,Co je? Proč se tak tváříte??"

,,Není na tom dobře" odvětila mi Amber se slzami v očích. Jakmile jsem udělal jeden krok, rychle jsem se chytil za žebra ,,To dám" pošeptal jsem sám sobě a vydal se na dalších několika kroků až k autu. Uviděl jsem náš Range rover a to v jakém stavu byl se ani nedalo říkat, že je to auta.

Uviděl jsem Beth, sedící na předním sedadle v bolestech. Rychle jsem co nejvíce otevřel dveře, co to šlo a snažil jsem se jí pomoct. ,,Pane bože" řekl jsem když jem viděl na vlastní oči její stav.

Ošklivě zlomený kotník, jedno zlomené zápěstí, rozklepanou rukou si držela krvavé místo na břiše a po tvářích a krku měla několik šrámů. ,,Jsem v po-pohodě" řekla v křečích, při čemž jí po tvářích sjížděli potoky slz.

,,Ne nejsi!" dořekl jsem a hned jsem začal přemýšlet jak jí dostat z auta bez toho abych jí víc neublížil. ,,Beth, teď to možná trochu zabolí" řekl jsem a pořád jsem pozoroval jí. ,,Dobře" řekla potichu a já se k ní v bolestech zkláněl, abych jí mohl vytáhnout z auta. Jednou rukou jsem jí chytl pod koleny, druhou pod pažemi a vytáhl jsem jí pomalu z auta.

Byla to neuvěřitálná bolest pro mě tak určitě i pro ni. ,,Mám tě" pošeptal jsem a políbil jsem jí na čelo. Jen na mě koukala, pořád s třesoucí rukou na břiše, ale nic neříkala. Přitáhl jsem si víc k tělu když jsem viděl jak přijíždí sanitka. ,,Protože tě miluju" zamumlala mi do hrudi. Ruka ji spadla z krvavé části na jejím břiše a ona sama omdlela.

Sanitka zastavila jen pár metrů od nás. První do sanitky naložili Beth, potom Jamber, poté Caspara

*****
Slyšel jsem jak mi srdce byje o sto šest, slyšel jsem její krásný hlas, který mi šeptal že vše bude zase dobré. Viděl jsem se napokraji propastí, kterou jsem ke konci bez šrámu obešel. Viděl jsem nekonečnost..

*****

Uslyšel jsem vzlykot kolem sebe a snažil jsem se otevřít oči, což šlo hodně z těžka. Rozmazaně jsem kolem sebe viděl stát asi dvě postavy. Snažil jsem se alespoň bohybem prstů, ukázat osobě vzlykající nad mojí postelí, že nejsem mrtvej, ale že jsem vzhůru, i když mi to způsobovalo neuvřitelnou bolest. Čím dýl jsem byl vzhůru tím víc jsem si toho začal vybavovat. ,,Beth" snažil jsem se říct co nejvíce nahlas, ale marně. Ani já jsem se pořádně neslyšel.

Uslyšel jsem jak se otevírají dveře od pokoje a po té už jenom nějaký hlasy, které jsem nevnímal.

_____________________
AHOJ
Doufám že se vám nova kapitola líbila, a doufám že mě nezabijete :D Jestli se ale líbilo můžete dát vote, přidat komentář nebo mě začít sledovat. :-) omlouvám se za chyby :D
Thanx, byeeee sweethearts <3