Live. |book 1| DOKONČENO

Kapitola 50

Z pohledu Jaye

Ráno jsem se ještě vrátil do bytu Amy, přece jenom jsem nechtěl zanedbat rozloučení s Am a Camem. S Bellou jsme si už všechno vyříkali a snad už pochopila že i ona může dostat opravdové kopačky. 

Vešel jsem do bytu Amy kde křičela televize a likali světla. První jsem zahlédl Amy a Camerona jak si mnou oči a pomaleji se probouzí, ale neviděl jsem Beth.

,,Zdravím lidičky" řekl jsem hlasitěji.

,,Nekřiiiiiiič" zašeptala Amy přičemž měla hlavu v dlaních.

,,Nepřehnali jste to včera?" zasmál jsem se.

,,Kámo, vůbec si nedělej srandu, loučili jsme se s Beth" poslední slova obvzlášť zdůraznil.

,,Já se sn í loučit nemusím, stěhuju se taky!" řekl jsem přísněji.

,,Ale s náma jses mohl rozloučit" 

,,Nojo a kde je vlastně Beth?"

,,Ehmm nevím" řekli oba najednou.

,,Beeeth??" zakřičel jsem.

,,Pšššššššššššššš" seřvali mě.

,,Nojo,nojo!!"

Nejdříve jsem se porozhlédl po dolním patře domu. ,,Tady neni" řekl jsem tiše ,,Jo my jsme si všimli" rozmáchla rukama Amy.

,,Jdu se podívat nahoru"

,,Alespoň tady bude chvíli ticho" zasmála se Amy a sedla si na sedačku.

Vyšel jsem schody d horního patra a vešel do prvního pokoje, pokoj Amy.

,,Beth?"otevřel jsem dveře do pokoje a uviděl ji ,,Beth!!!!" řekl jsem ustaraně.

Z pohledu Beth

Ležela jsem nehnutě na posteli a přemýšlela nad tím že dnešní noc odlétáme.

,,Beth?" uslyšela jsem hlas, ale byla jsem líná jen zvednout oční víčka. Navíc mám strašnou kocovinu a skoro se nemůžu pohnout.

,,Beth!!!!!" slyšela jsem opět hlas i jak se ke mě blíží.

,,Co?" řekla jsem mírně otráveně, ale pořád jsem nehnutě ležela.

,,Vypadáš jak mrtvá" oddychnul si. ,,To ti nestojím ani za pohled?"

,,Ani nevím! Vypadáš dobře?"

,,Rozhodně líp než ty teď" ozval se sarkastický hlas Jaye. Zase on.

,,Ne! Nestojíš mi za pohled!" usmála jsem se pro sebe a dál ležela.

,,Doufám že víš že ležíš jenom ve spodním prádle" zasmál se.

Popadla jsem všechnu mojí sílu a rukou jsem začala šmatat po posteli abych nahmatala deku.

,,Tady" ozval se Jay.

,,Díky" zachumlala jsem se do deky a chytla si hlavu.

,,Včera jsem to asi přehnali"

,,Asi"

,,Počkej tady přinesu ti prášek a vodu"

,,Díky" šeptla jsem přičemž mě ani nemohl slyšet.

Po pár minutách

,,Tak tady máš"

,,Děkuju" opakuju se už po sté. Obmotala jsem si peřinu kolem polonahého těla a posadila se na postel. Zapila jsem prášek vodou a koukala na na Jaydna, který si mě prohlížel.

,,Doufám že nebudeme tak rozhádání i v Londýně" usmál se Jay.

,,Taky doufám, vlastně si to začal"

,,Vážně to chceš teď rozebírat?" zasmál se a poškrábal se na zátylku.

,,Vlastně jsme to ještě neprobrali! Byli jsme spolu na rande a potom nic" nevinně jsem se usmála.

,,Chceš mi to dát za vinu?"

,,Vlastně to byla tvoje vina, ty jsi mě pozval na rande a ty jsi se druhý den líbal s Bellou"

,,To ona mě políbila v tom nákupáku!!" skoro vykřikl.

,,To, ale nic nemění na tom že jsi s ní začal znova chodit"

,,My spolu nechodíme!"

,,Jo něco jsem zaslechla, asi před hodinou dole!"

,,Nezačali jsme spolu chodit" řekl podřážděně.

,,Zajímaví že se s ní pořád oháníš, třeba včera místo aby jsme se my dva rozloučili s Amy a Camem si odešel za ní"

,,No sice spolu nechodíme, ale to neznamená že se s ní nechci rozloučit"

,,Prosím tě tak se alespoň nevymlouvej. Už je to trapný"

Dořekla jsem, popadla do ruky svoje oblečení a s dekou kolem sebe jsem zalezla do Amyiny koupelny.

Když jsem se oblékla  vyšla jsem z koupelny, ale Jay už v pokoji nebyl. Vlastně díky bohu, nechtělo se mi v té další hádce kvůli jedné věci pokračovat.

Proč je život sakra tak složitej?

____________________________________________

AHOJ

Musím vám moc poděkovat za přesažených 50K shlédnutí mého příběhu a zároveň i za překonání 3K vote a přez 100 follow. JSTE PROSTĚ ÚŽASNÝ. Jsem za to hrozně vděčná. 

Vím že nevydávám nové kapitoly moc často, ale se školou za zadkem to není tak snadné. Tak doufám že jste alespoň rádi že se tomu psaní věnuji skoro celý víkend. :-) Komu se kapitola líbila může dát samozřejmě vote, koment nebo mě může sledovat. Děkuju ještě tisíckrát. PS: omlouvám se za chyby :D