Live. |book 1| DOKONČENO

Kapitola 37

-Beth-

Když jsem se rozločila s Cameron, šla jsem do domu a namířila si to rovnou do pokoje.

Otevřela jsem macbook a měla jsem hned dvě upozornění, jedno na instagramu a druhé na Youtube. 

Kanál Jay McCall právě nahrál video: Chains|Nick Jonas Music Video (Cover) by Jayden McCall.

Uživatel Jay_McCall vás označil na příspěvek fotka. 

Pustila jsem si písničku od Jaye a hned jsem se podívala co přidal za fotku že mě na ní označil. 

Co? To musel označit omylem. Dyť ani mě neřekl že se mu líbim. Jo určitě to je nějaký omyl.

Doposlechla jsem jeho cover, zavřela mac a šla si sednout s dekou obmotanou kolem ramen na střechu s mobilem v ruce.

Mám k té fotce něco napsat nebo to ignorovat? No asi by to nejdřív měl říct mě teď to budou všichni jeho i moji fanoušci řešit.

Což mi připomíná že jsem dlouho nenatočila žádný vine. Rychle jsem se zvedla a zavřela za sebou okno. Vzala jsem si do ruky kytaru a snažila jsem se vybrat nějakou písničku. Rozhodla jsem se pro Confident od Demi Lovato. Párkrát jsem si projela seřazení akordu ve skladbě. Zapla jsem kameru a začala jsem zpívat. 

Zazpívala jsem poslední slova písničky a šla střihat, editovat. 

Trvalo mi to asi hodinu. 

,,To už je sedm?" tak asi víc jak hodinu.

"Lalaley"

Jéj první koment! 

,,Budeš někdy dávat celá videa na Youtube?"

Tak to si ještě rozmyslím, nevím jestli by se mi chtělo sestřihávat celé video.

Třeba to nkdy zkusím.

Uslyšela jsem klapnutí vchodovích dveří.

,,Beth?"

,,Mami?"

,,Pojď dolů"

Sešla jsem rychle schody a uviděla že mamka neni v kuchyni sama.

,,Děje s-se ně-něco?" vykoktala jsem ze sebe při pohledu na Georgovo zčervenalý obličej.

,,Jenom jsme ti chtěli něco říct, posaď se zlato"

,,Děsíte mě!" zasmála jsem se.

,,No víš Beth.." začal George.

,,Už je to nějaký te pátek co já a George.." pokračovala mamka.

,,Mami dýchej a normálně to řekni" řekla jsem i když jsem tušila kam to míří, nejsem přece slepá.

,,Co se my dva scházíme"

,,Jak dlouho přesně?"

,,Skoro rok a půl?" podívala se na George.

,,Rok a půl? Vy jste mi řekli že spolu randíte až po roku a půl?"

,,No.."

,,No tak teď nevím jestli mám být naštvaná za to jak dlouho vám trvalo mi to říct nebo jak dlouho se vám to povedlo skrývat bez toho abych to zjistila" zasmála jsem se.

,,Takže ti to nevadí?"

,,Jestli se nebudeme stěhovat tak jsem šťastná s váma"

,,No vlastně.."

,,Ne v žádném případě mami, v mím životě se teď odehrávají důležité chvíle takže vyslovně ti říkám že tady zůstávám" řekla jsem s mírným a zárověň šibalským úsměvem.