Live. |book 1| DOKONČENO

Kapitola 62

Z pohledu třetí osoby

,,Co je s mím synem?" zavzlykala paní M. a opírala se o Jaydnovo nemocniční lůžko. ,,Nemluví, skoro se nepohybuje a kouká často jen do zdi" dodala.

,,Musíte mu dát čas, je po té havárii v šoku, nemusí komunikovat delší dobu. Nikdo z nás neví co se na místě opravdu stalo, takže sám nemůžu posoudit co se mu teď prohání hlavou" přitakal dokor Deryes a podíval se na Jaye, který zrovna skenoval zeď. ,,Nedívím se taky bych mimo z toho, že mi moje přítelkyně zkolabuje v rukou"

,,Cože?"

,,No Beth Reynoldsová, kterou s ním přivezli. Zkolabovala mu v náručí, teda alespoň tak nám to řekli záchranáři" paní M. jen přikývla a dál si všímala jen svého staršího syna, který okolo sebe nevnímal skoro nic.  

O hodinu později

Z pohledu Jaydna

Moje oči směřují na zeď a moje mysl daleko od všeho.

Slyším jak někdo neustále odchází a přichází. Moc to nevnímám sostředím se na své myšlenky.

Myslím neustále na Beth a naše rande, na její krásný oči, užasné rty a neuvěřitelny úsměv.

Na naše přátelství a na to, že jsme se před havárií pohádali jenom kvůli Casparovi.

Že jsem neuvěřitelně naštvaný když je poblíž Beth jiný kluk, ale nedocházelo mi jak moc mohlo Beth ranit to s Bellou.

Pohled Camerona

Dorazili jsme s Amy do nemocnice kde by měli ležet Beth s Jayem.

,,Fajn já teď půjdu za Jaydnem a ty za Beth"

,,Jo, snad jsou v pohodě" přikývla Amy.

,,Taky doufám"

Rozběhli jsme se každý na jinou stranu a hledali čísla pokojů. Já hledal číslo 124. Běhal jsem po chodbách jako idiot tam a zpátky a snažil se zashlídnout Jaydnovo pokoj.

Když jsem konečn uviděl číslo z smsky, rozběhl jsem se ke dveřím a otevřel. Uviděl jsem Jaye ležet v posteli koukajíc se do prázdna. 

Pomalu jsem se od dveří rozešel k jeho lůžku a prohlížel si jak na tom je. Hadičky u nosu, vedoucí hadičky od ruky a více zakrývala peřina, kterou byl přikrytý.

,,Jaydne si v pohodě?" zašeptal jsem když jsem viděl, že mě vůbec neregistruje.

Jediný jeho pohyb bylo mrkání. Vše.

Přitáhl jsem si židli k posteli a dal si hlavu do dlaní.

,,Beth" zachlechl jsem tichý šepot a zvedl hlavu z dlaní. 

,,Cože?"

,,Beth" viděl jsem šeptat Jaydna jen jediné jméno, al njdicnější bylo že mu při každém vyřčenéma jméně mu začali téct slzy po tvářích, ale duchem byl jinde.

Z pohledu Amy

Rozběhla jsem se hledat číslov 111, ve kterém by měla ležet Beth. Byli to hned první dveře z prava. Vešla jsem do nich a viděla Beth. Obvázaná hlava, dychající přístroj na obličeji, snad deset hadiček vedoucích bůh ví odkud. Noha v sádře a několik šrámu po obličeji.

,,Beth" zavzlykala jsem a dala si ruku před pusu. Amber mi sice řekla všechno, ale představa neni tak krutá jako realita.

Rychlím krokem jsem přistoupil k jeji posteli a chytla jí za ruku, na který měla tlakoměr.

Pohled třetí osoby

Amy a Cameron byli u svých nejlepších přátel a snažili se je alespoň podporovat aby se uzdravili když už nemohli udělat nic jiného. 

,,Tak jak to vypadá pane Deryesi?" zeptala se paní M. a paní R.

,,No vypdá to, že Jayden se rychle uzdravuje, ale Beth...

_______________

AHOJ

Doufám, že se vám nová kapitola líbila a další by měla vyjít opět příští víkend. :D 

Pokud se líbilo můžete dát vote, přidat komentář nebo mě začít sledovat. Samozřejmě se omlouvám za chyby :D

A jestli nemáte zrovna co číst, můžete si přečíst můj nový příběh Love Story, Bro s 5SOS nebo My Own Life Story s bad boyem Connorem Frantou :3

Thanx, byeeeee sweethearts