Live. |book 1| DOKONČENO

Kapitola 34

Vzala jsem si na sebe roztrhané džíny a černou mikinu Nike. Do tašky oblečení na basketbal a sešla schody do kuchyně.

,,Be kam deš?"

,,Sakra mami já se lekla" tlouklo mi srdce jako o závod.

,,Jdu si zahrát s Cameronem basketbal"

,,No.. dobře, ale nejdéle v deset doma"

,,Provedu, tak se měj"

,,Ty taky"

Vzala jsem si klíče od auta a vyrazila před školu kde jsem se měla sejít s Camem.

Když jsem dojela na parkoviště Cameron už čekal před školou.

,,Čau, jsi tady přesně"

,,Ty mě snad neznáš!" zasmála jsem se.

,,Kluci už čekají uvnitř"

,,Tak na co čekáme"

Rozběhla jsem se a namířila si to rovnou do školní tělocvičny.

,,Zdravím" zakřičela jsem na celou tělocvičnu.

Všichni se ke mě rozběhli a objali mě.

,,Beth, dlouho jsme tě neviděli"

,,Jo to já vás taky, ale nedusím vás kvůli tomu"

,,Jo promiň" usmál se na m Eric.

Byli tu všichni Cody, Eric, Matthew, Chris, Taylor a Austin.

,,Tak co budou tými jako minule?" zvolal Cameron udýchaně.

,,Jak chceš?"

,,Tak ty budeš s Mattem, Taylorem a Ericem a já s Codym Chrisem a Astinem, takže jako minule" zasmál se.

,,Fajn tak já se jdu převlíknout na záchody"

Oblíkla jsem se do -média- a vrátila se do tělocvičny. Při ceště jsem si všimla jak se Skylar krčí u okna a kouká do tělocvičny.

Šli jsme hrát, boužel pro mě zase bez pravidel, ale alespoň není nuda. Stejně můj tým zase vyhrál sice jen o tři body, ale vyhrál.

,,Tak to si budeme muset zahrát ještě někdy aby jsi měl šanci vyhrát co Camerone?" zasmála jsem se.

,,Příště už nevyhraješ" zasmál se.

,,No výška asi neni všechno" vyplázla jsem na něj jazyk.

Když jsem se otočila že si půjdu sednout Cody s Austinem mě chytili za nohy a za ruce a nesli mě ven.

Já jsem se jenom jak blbá smála a řvala ať mě pustí.

Když došli ven hodili mě do sněhu a Cameron to sledoval.

Zvedla jsem se a začala jsem po něm házet sněhové koule. Cameron nezůstal pozadu a začal po mě házet sníh v různým tvaru.

Hodně jsme se s klukama zásmáli.

,,Nechci nic říkat, ale je tu zima kluci" zasmála jsem se.

,,Cody si ochotně sundal mikinu a půjčil mi ji"

,,Děkuju, půjdeme dovnitř?"

Když kluci zašli zastavila jsem se, protože jsem se zase zahlídla Sky, který se schovával za rohem.

Došla jsem k němu ,,Chceš se přidat k nám?" zasmála jsem se.

,,No víš ani ne"

,,Tak proč mě tady špehuješ?"

,,A proč si myslíš že sleduju zrovna tebe?"

,,Sleduješ tady snad někoho z kluků?"

,,Trefa"

,,A proč tady jsi?"

,,Chtěl jsem si ověřit to co jsem slyšel"

,,A co si slyšel?"

,,No domlouvala jsis ráno rande s nějakým klukem tak jsem chtěl vědět jestli slyším dobře"

,,Já si ale nedomlouvala rande, ale basketbal"

,,Jo už mi to hlavou blesklo"

,,No o ty jsi beznadějný případ"

,,Děkuju"

,,No tak když se necheš přidat tak alespoň běž domu, protože tady zmrzneš a mimochodem "ten kluk" je můj dobrý kamarád" pohladila jsem ho po rameni a odešla.

,,Kde si byla Be?" 

,,Jenom jsem.. No to je jedno, co tady děláte? Neo spíš děláš? Kde jsou kluci?"

,,Piju pivo připojíš se?"

,,Jestli máš nealkoholický tak proč ne"

,,Speciálně pro tebe tady mám asi čtyři"

,,Om díky"

,,To nestojí za řeč"

,,A tak znovu kde jsou kluci?"

,,Museli domu"

,,Aha, a ty nepotřebuješ domu?"

,,Neřekl bych"

,,Kolik je hodin?"

,,17:30"

,,Aha já se divila proč je venku taková tma"

,,Posun času"

,,Proč se na mě furt tak koukáš?"

,,No vždycky když se na tebe podívám vidím před sebou to jak o tobě furt mluví Jay"

,,Cože Jay o mě mluví? A co říká?"

,,Jo snad na každým tréninku, pořád o tobě mluví jako o svojí holce, jak si úžesná a tyhle romantický kecy"

,,Já myslela že chodí s Bellou?"

,,Chodili spolu asi dva dny a estli tě to bude zajímat tak spolu nespali, teda za ty dva dny" zasmál se Cam.

,,Víš ani mě to moc nezajímá" zasmála jsem se nazpět.

,,Hlavně si furt stěžuje že spolu už netrávíte tolik času"

Nemohla jsem uvěřit tomu co mi tady Cameron říká, jakto že o me Jay mluví. Myslela jsem že mě bere jako kamarádku.