Vnitřek auta Moulinu (zkratka Moulin Rouge-podle mě nejhorší název, který kdo mohl vybrat) byl opravdu luxusní. Zvenku auto vypadalo menší, než se jevilo vevnitř. Skla byla neprůhledná-my jsme mohli vidět ven, ale zvenku dovnitř vidět nešlo. Vlastně to byl menší autobus. Řidič za volantem byl v oddělené části, do které vedla malá dvířka. Za řidičem byla mini lednička, ve které bylo vše počínaje alkoholem až po zmraženou zmrzlinu. Při pohledu na alkohol se mi vybavila nedávná vzpomínka na pana Prasáka. Nechutí jsem se otřásla. Po stěnách Moulinu byly pohovky, které se daly rozložit na spánek. Uprostřed byl pevně připevněný stolek. Úplně vzadu byla ještě jedna malá místnůstka na kufry a ostatní věci. Celý vnitřek vozu byl vybarven křiklavě oranžovou, pohovky byly žluté, na stěnách nakreslené kytičky (tipla bych si, že je kreslil někdo za hodně opilého stavu). Působilo to zčásti nevkusně, ovšem mělo to kouzlo hippies.
„No a to je můj názor. Samozřejmě nemusí být správný, ale něco mi říká, že je." Argumentoval Chase rozvalený na pohovce, nohy na stolku. Vedle něj se tísnila blondýnka Ell. Očividně mu nevadilo, že se Ell nemůže ani pohnout.
Naproti nim přes stolek byl Ryan a Will společně s vysokou černovláskou, která se jmenuje Jessica. Přišlo mi vtipné, že Chase musí mít celou pohovku jen pro sebe.
„Ano, je to tvůj názor, ale není objektivní. Ani pravdivý. Je naprostá kravina, co tvrdíš. Tím myslím, že je sice hezké, že si myslíš o budoucnosti to, že lidé budou umět létat a... Jak jsi to říkal? Kouzlit nebo co? Ale je to...prostě nemožné. Neuskutečnitelné. Prostě debilní." Ztratil trpělivost Ryan. V obličeji byl mírně načervenalý, což znamenalo jediné-Chase ho naštval.
„Mám tu jeden důkaz, že to tak bude." Vytahoval se Chase s jedním obočím zvednutým.
„A to?" zeptal se náhle zvědavý Ryan a trošku pookřál.
„Nechte toho už!" okřikla je Will v tom nejlepším.
„Tak jo, všechno jsem zkontroloval a můžeme vyrazit." Vešel zrovna zpocený Jackson a zasedl za volant.
„Ehm... Kde jsou pásy?" nejistě jsem postávala vedle ledničky.
„Nikde, tady pásy nepotřebuješ. Pojď si za námi sednout." Vyzval mě Chase s chladným pohledem.
„Jo, to by ses musel ale nejprve trošku posunout." Přistoupila jsem k němu v domnění, že se posune.
„Aha, tak to je mi líto, ale budeš muset stát." mlaskl a zakroutil hlavou Chase.
„Pojď sem, Andromedo. Já jsem gentleman a tvoji těsnou blízkostí neopovrhnu jako tady pan Nemravný." Zazubil se na mě Ryan a posunul se, čímž mi udělal místo. Vykročila jsem k němu.
Jakmile to Chase zpozoroval, napřímil se, oči se mu zaleskly a prohlásil:
„Vlastně ti to místo udělám. Pojď sem." Poručil mi.
Stála jsem v prostředku v rozpacích a nevěděla, jak se zachovat.
Jess mi to usnadnila, vstala a sedla si vedle Chase.
„Uhni." Prohlásila a vměstnala se mezi Chase a opěradlo.
Chase si jen odfrknul, založil ruce a zatvářil se jako ublížené dítě. To bude cesta.
xxx
„První zastávka!" zakřičel Jackson, který právě vstával od volantu.
„Jupí!" zajásal Ryan a vyřítil se jako první ven.
„Kde jsme?" zeptal se pořád nafučený Chase.
„Nevím. U vody." Prohlásil Jackson, pyšný sám na sebe.
ČTEŠ
10 Dní-(Virus)
Romance"Mám štěstí, že jsem přežila. Mám smůlu, že ne na dlouho." Parta sedmi mladých lidí cestuje po světě dodávkou a okusuje všechno, co život může nabídnout. .... Onemocněla nemocí, virem, který nelze léčit. Každým dnem přibývá víc a víc lidí, postižený...
