10 Dní-(Virus)

Začátek párty

Zbytek dne jsme si povídali, popíjeli horkou čokoládu a čaj a jedli brambůrky. Blížil se čas večera, což znamenalo čas k přípravě na párty.

„Asi mi je z těch čokolád blbě." Hořekoval Ryan a dopíjel svou již osmou čokoládu se šlehačkou.

„A ty se divíš? Normálně tělo není zvyklé, aby se do něj dostaly dva litry horkého cukru se šlehačkou." Zatvářila jsem se kysele a sama se napila již své páté čokolády.

„To už je tolik hodin! Rychle, musíme se připravit!" Will Ryanovi odtrhla čokoládu od úst, sama ji dopila a chvatně vstala, přičemž zakopla o židli a spadla na zem. Následně vstala jako královna a s vážným výrazem řekla: „Buď vždy takovou osobou, která i když spadne a ztrapní se, zase se vší důstojností vstane a pak se ještě ukloní." Uklonila se.

„Miluju lidi, kteří si ze sebe dokážou udělat srandu, protože to jsou lidi, kteří se celý život smějí." Prohodila jsem a taky vstala. „Ale nemám ráda přípravy na oslavy. Panebože, slyšel už někdo o sexy zimním oblečením na párty?"

xxx

„Počkej, nech ty oči zavřené!" peskovala mě Will, protože mi zrovna nanášela linky na oči.

„Vydrž! Nehýbej s rukama, ať ten lak nemáš všude!" napomínala mě Ell, která mi lakovala nehty.

„Přestaň se vrtět, ať ti nezacuchám vlasy!" kárala mě Jess. Potichu jsem supěla a kdybych mohla, odfrknu si, ale tím bych si vysloužila osobní peklo od Will. Tedy, možná jsem se už teď škvařila ve svém vlastním pekle protože mě nenapadlo nic horšího, než zkrášlování.

„Holky!" zasípala jsem a snažila se u toho nehýbat.

„Jej, ty sis všimla, že jsme holky? Gratuluji." Jess se sarkasticky ušklíbla a využila toho, že se nemůžu hýbat.

Takhle to pokračovalo ještě dlouho, a když to skončilo, začaly mě holky oblékat. Zjistila jsem, že se vlastně vůbec nemusíme navlékat, protože hospodu na svahu vyhřívají a před hospodou jsou postavená vyhřívadla. Takže jsem si oblékla džíny s nášivkou růží na boku, k tomu červené tričko, které mi odhalovalo hrudník a rukávy trička mi padaly přes paže.

„Nechápu, proč jste mě tak vyparádily." Brblala jsem. „Vždyť to je obyčejná párty."

„To možná je, ale ty se potřebuješ odreagovat. Hele, chápu, že někdo není ten typ holky, co se rád strojí, maluje a hezky oblíká," řekla s kritickým pohledem směrem ke mně, „ale i ty by se jednou za čas měly zkrášlit a podtrhnout své rysy." Obhájila se Ell. Zvedla jsem jedno obočí.

„Já mám nějaké rysy?"

„Každý je specificky krásný, každý na tomto světe je nejkrásnější, ale jen pro někoho. Prostě to potřebuje jenom tu správnou osobu, která uvidí tvou krásu a tvé kouzlo úplně."

xxx

„Jééééééď! Noták, vraž to tam, bejby!"

„Už jedu! Sakra, jo přesně tak, trefil jsem se!"

„Už jsi v tý díře! Hej, kámo, ty jsi borec."

„Já vím, ale zase mi to skoro vypadlo."

„Já se nedivím, to je tak malá díra, že-" když jsme s holkami uslyšely tyto věty z klučičího pokoje, zhrozily jsme se a rozrazily dveře, takže jsme přerušily Ryana s Chasem, a naskytl se nám výhled na...

„Vážně?" viděla jsem Ryana, jak drží jehlu a při tom leží na posteli se soustředěným výrazem. Nad ním se opíral Chase s ještě více soustředěným pohledem, vyplazeným jazykem a nakrčeným obočím. Svíral nit, kterou zrovna protáhl jehlou. Jakmile nás ale spatřil, lekl se a nit i s jehlou upustil.