Čaute:) vítám vás u mého nového příběhu, doufám, že se vám bude líbit, přeju příjemné čtení
.....................................................................................................................................
Den jako každý jiný. Škola dnes byla snad nekonečná. Když konečně zazněl ten krásný zvuk zvonku, všichni jsme vyběhli chodbou do jídelny. Nevím, jak pojmenovat to, co na mě koukalo z talíře, ale bylo mi to jedno. Dnes totiž jedu poprvé po týdnu do stáje!
...
„Ahoj Mell," zavolala na mě má kamarádka Tori, „jak bylo na horách? Doufám, že už ses těšila, až zas uvidíš Perlu." Usmála jsem se. Jistě, že jsem se na ní těšila! Perla byla má oblíbená kobylka ze stáje. Jezdila jsem na ní už skoro rok.
„Viktorie Traskotová a Mellanie Stearová...no jistě! Zase se tu flákáte, že ano?" zazněl přísný hlas trenérky March. Byla na nás dost drsná. Ale zase jsme se od ní hodně naučili. „Dobrý den, March," pípla jsem a spolu s Tori jsme se vydaly do stáje, abychom se mohly pustit do práce.
...
„Teď si nacválejte," zazněl rozkaz trenérky. Usmála jsem se a pobídla jsem Perlu do cvalu. Pohodila svou lesklou černou hřívou a okamžitě poslechla můj pokyn. To je moje superhvězda! Holky za mnou, Tori, Adele a Hanna, to měly se svými koňmi o něco těžší. Hlavně pro Hannu na Nuttym to nebývá ve cvalu za dalšími koňmi zrovna jednoduché, jsem zvědavá, jak si dnes poradí se skoky... No, však uvidíme.
BUM!
„Jsem OK," řekla Hanna lehce roztřeseným hlasem a oprášila si sníh a písek z rajtek. Trenérka držela otěže jejího vysokého valacha Nuttyho. „Říkala jsem ti, že když ti začne vyhazovat, nesmíš se předklánět," vyčetla jí March, „zkus ten kolmák znovu." Hanna si opět najela na překážku, a tentokrát ji s Nuttym skvěle přeskočili.
...
„Ty se máš, Perla je tak zlatá," řekla Adele, když sesedala ze svého ponyho, „kdyby aspoň nebyla ta moje Jazzie tak líná." „Ty si stěžuj, to já jsem ta, kterou shodil kůň," ušklíbla se Hanna. Jen Tori se mlčky usmívala, protože valach Drill, na kterém obvykle jezdila, byl dnes výjimečně hodný. Jindy vyváděl mnohem víc, než Nutty.
...
Naposledy jsem Perlu pohladila po její hebké lysince. Jemně se mi otřela pysky o zimní bundu. Chtěla by další pamlsky, ale bohužel už mi žádné nezbyly. „Měj se Mell," řekla Tori a obejmula mě na rozloučenou. „Ty se taky měj má nejmilejší a nejúžasnější jezdkyně," odpověděla jsem jí. „Zapomněla jsi na Nejdokonalejší," zasmála se Tori. Další krásný den ve stáji je za námi!
...
Vklouzla jsem na zadní sedadlo auta. „Dneska jsme měli super trénink," řekla jsem nadšeně. Oba rodiče se na mě zepředu otočili a usmáli se. „To je dobře zlato, teď zajedem ještě do obchodu, potřebuji koupit něco na večeři," oznámila mi mamka. Naše auto vyjelo z areálu stájí a jako by nic odbočilo směrem k hlavní silnici.
„Opatrně tati, tady bývá cesta vždycky zmrzlá," upozorňovala jsem svého tátu. „Neboj Melli, vím, co dělám," odbyl mě. Auto sjelo na hlavní cestu a pak se to stalo. Bylo to tak nečekané. Z vrchní cesty se řítila velká dodávka ve smyku. Byl slyšet skřípot brzd, ale táta se tomu stejně nemohl vyhnout. Slyšela jsem jak mamka zalapala po dechu.
TŘESK!
Pak už bylo jen ticho, tma a krev...spousta krve...
.....................................................................................................................................
Omlouvám se, že začínáme tak smutně...Zaujalo vás to a chtěli byste si přečíst jak to s Mell bude pokračovat? Tak doufám, že mě podpoříte *votem* nebo komentářem:) Příště už bude normální kapitola s minimálně 1000 slovy ;)
Díky, budu si cenit jakékoliv vaší podpory,
-zatím ahoj-
ČTEŠ
Moje nejtěžší překážka |KOREKCE|
Adventure-PROBÍHÁ KOREKCE- Mellanie je statečná čtrnáctiletá dívka, která miluje koně. Jednoho dne se však setká s tragickou nehodou, při které přijde o oba rodiče a je natolik otřesená, že ztratí i řeč. Musí se odstěhovat pryč, daleko od své milované stáje...
