Ráno se se vší námahou vyhrabu z postele. Né...úterý...škola...né. Včera byl vyčerpávající den a já šla ještě ke všemu pozdě spát. A může za to Sky. Zatřepala jsem hlavou, abych z ní dostala myšlenky na něj. „Dobré ráno! Je krásný, teplý den. Moje doporučení pro dnešek: legíny a tričko!" křikne na mě Sonny mezi dveřmi.
Ale musím uznat, že tenhle styl jí fakt sekne. „Vem si něco podobnýho, co já a zapletem si copánky, co říkáš?" usměje se na mě a už mi začne na postel házet oblečení z mé skříně. Vlastně to není tak zlý nápad, ségra. Zapleteme si vlasy, černé legíny a k tomu barevné tenisky. Já si vezmu mé oblíbené volné tričko s nápisy, zatímco Sonny si odvážně zvolí růžový crop-top.
I přes dobrou náladu, kterou kolem mě má sestra a následně i Emily ve škole vysílají, se mi nedaří naladit se na pozitivní vlnu. Pořád mám před očima Skye, jak kulí ty svoje krásná očka na nějakou tupou nánu...Achjo. Určitě spolu chodí po pláži, koupou se a hrajou volejbal. Sakra!
„Tak co jít dnes na pláž?" zeptá se mě najednou Emily, když zazvoní na přestávku. „C-co?" vykřiknu, vytrhnutá ze svých myšlenek. „No, včera jsem se bavila s Aronem, že bychom třeba dnes někam šli i s Fillem a se Sonny, co ty na to? Navíc pláž odsud není daleko," vysvětlila mi Em.
Ač bych namítla cokoliv, je jasné, že už to předem naplánovala a že se z toho určitě nevyvlíknu. Nezbývá mi tedy nic, než souhlasit. „Super! Tak se v busu domluvíme, kde se pak sejdeme, protože bych se po škole ještě ráda stavila doma a trochu se, ehm...zkrášlila," zasměje se a ukazováčkem se lehce dotkne piercingu, který se jí leskne na rtu.
...
„Takže, jste všichni ready?" zeptá se Em naposled a naše malá skupinka, složená ze mě, Fill a Sonny, přikývne. „Bezva, Aron nás už bude čekat u Pobřeží Skal." Všechny jsme vyměnily legíny za plátěné tříčtvrťáky. Je tam moře, takže voda, takže se namočíme. Sonny si ještě vzala žabky a moje upozornění na budoucí puchýře ignorovala.
Se Sonny jsme sebou vzaly poníky Coffeeho a Choco, aby nemuseli celý den stát v ohradě, když je tak hezky. Nojo, začíná léto. Už se těším na prázdniny. Myšlenka na volno a moře mi zas připomněla včerejší nepříjemnou konverzaci se Skyem. A takovou dobrou náladu jsem měla. Sakra!
Došli jsme až k části pláže, které se říkalo Pobřeží Skal. Břeh se tu totiž prudce zvedal a o několik desítek metrů dál tvořil útesy velikosti skal. Tady ale byla ještě krásná pláž s hebkým, sluncem vyhřátým pískem. A hele, Aron. Zrzek nám mával už z dálky.
Když jsme přiklusali s poníky blíž, všimla jsem si deky, rozložené na písku vedle Arona. Tak to je tedy komfort. Deku jsme ale stejně museli přesunout o kus dál od pláže, aby se poníci měli na čem pást. Aron se ke Coffeemu pro jistotu ani nepřiblížil. Od minulého setkání asi nejsou moc kamarádi, no.
Chvilku jsme si povídali na dece a střídali jsme se v hlídání poníků. Ti by asi stejně nikam neodešli. Moc práce pro ně. „Pojďte zkusit vodu," navrhl Aron a zul si boty. Emilyny sandály letěly hned vedle těch jeho a už se chytali vyběhnout k moři. Aron se ještě otočil a dlouze se na mě podíval. „Jdeš Mell?" zeptal se a podal mi ruku, aby mi pomohl vstát. Trochu neochotně jsem předala Coffeeho vodítko Fillovi a tenisky jsem hodila do písku. Na nabízenou ruku jsem se ani nepodívala.
„Závod!" vykřikla Em a schválně podrazila Aronovi nohy, abychom měly náskok. Vystartovala jsem na povel jako kůň na Velké pardubické a za mnou letěl písek. Připomnělo mi to naše dovádění na pastvinách se Skyem. Aghh...zase musím myslet na něho. Ze zamyšlení mě probere až leknutí. Voda!
Aniž bych si to uvědomovala, jsem vyhrála náš závod na plné čáře. Aron po malém incidentu na startu nějak nestíhal a Emily zas dělalo problém běžet bez bot. Jak už to ale bývá, vítězství je zároveň i prohra. A nebyla bych to já, kdyby mi neujela noha a nekecla bych si na zadek. Do mělké vody. Až to šplouchlo. Šikula.
Tentokrát jsem Aronovu nabízenou ruku přijala s radostí a hrabal jsem se na nohy z ještě ne moc teplé vody. Otřepala jsem se. V tom do mě strčil právě zrzek a vykřikl: „Máš babu!" Emily vypískla a oba se rozběhli zpěněnou vodou směrem ode mě. Takhle jsme si nějakou chvíli hráli, až na nás už nebyla nitka suchá.
„Co to...?" zeptal se najednou Aron a ukázal na sluncem prostoupenou část pláže, asi třicet metrů od naší deky. Zaostřila jsem a mohla jsem jasně rozpoznat dvě osoby. Jupí, velmi příjemné shledání. Než jsme mohly s Em jakkoliv protestovat, chytil nás Aron za ruce a táhl směrem k nim.
Na plážových ručnících se tu rozvalovala slečna Alex a její momentální nejlepší kamarádka alias Podlejzačka Britta. Nechápu, jak se s ní Emily dřív mohla bavit... Alex chce samozřejmě ukázat co nejvíc, takže její plavky by se daly zaznamenat tak možná opravdu profesionálním mikroskopem.
Britta má taky dvoudílné. Je pravda, že za posledních pár měsíců dost zhubla, nechápu proč. Proč jsou holky tak posedlé shazováním kil, které ve skutečnosti vůbec nejsou „na víc"? „Čau holky," zazubí se Aron a protáhne se, aby tak lehce nadzvedl tričko a nenápadně odhalil svoje vypracované břicho.
„Ahój Arone," zašvitoří Alex sladkým hláskem a nakoukne na nás zpod slunečních brýlí. „Co to děláš?" zeptá se Emily, které jejich flirtování očividně není moc po chuti. „Co asi," vyprskne Britta, „opalujeme se." Wow, no nekecej. „Na začátku léta? Vždyť je jen něco přes 20 stupňů," řekne Em a povytáhne na ně obočí.
„No a?" řeknou obě zároveň. „Tak se radši vrátíme, ne holky?" zeptá se Aron a hlavou kývne směrem k naší dece, dvěma zbylým členům naší party a dvěma poníkům. Alex pošle Aronovi vzdušnou pusu a vrátí se ke svému nic-nedělání. Ten se bleskově otočí, chytí mě i Emily kolem pasu a vracíme se, zatímco brouzdáme chodidla ve vodě.
...................................................................................................
Ahoj, moc se omlouvám :/ vím, že kapitola měla vyjít už včera, ale vzhledem k tomu, že jsem se vrátila z hor až večer a totálně mrtvá, myslím, že byste mě mohli protentokrát omluvit :D Plosííím.
Doufám, že se vám kapitola líbila:) budu ráda za *votes* a komenty
-zatím ahoooj-
ČTEŠ
Moje nejtěžší překážka |KOREKCE|
Adventure-PROBÍHÁ KOREKCE- Mellanie je statečná čtrnáctiletá dívka, která miluje koně. Jednoho dne se však setká s tragickou nehodou, při které přijde o oba rodiče a je natolik otřesená, že ztratí i řeč. Musí se odstěhovat pryč, daleko od své milované stáje...