Moje nejtěžší překážka |KOREKCE|

Kapitola 51 - Žárlivost

Naše trenérka se konečně vrátila a mohli jsme začít s tréninkem. Kriss dorazila do jízdárny se svým ponym jako poslední. Klasika. Sonny do ní okamžitě zabodla nepřátelský pohled a něco mi říkalo, že na tom mám určitý podíl já. Ne, že bych tu holku nějak zbožňovala, ale určitě jsem proti ní poštvat svou nechtěla poštvat svou sestru. To bych nepřála ani svému největšímu nepříteli, což je momentálně Alex a ranní vstávání.

„Tak děcka, dnes si vás rozdělím na dvě skupiny," oznámila nám Natalie, když si stoupla na své čestné místo doprostřed jízdárny, „jak jistě víte, brzy se budou konat Hobby závody a pro některé z vás to budou první, co kdy jeli. Proto si vás dnes rozdělím do skupin podle výšky překážek, které pojedete."

Nejdřív trenérka poslala Skye, Filla a Sonny do venkovní jízdárny opracovat si koně, zatímco já a Kriss jsme zůstaly v hale. My dvě pojedeme společně s Emily, Alex a Brittou kategorii do 50 cm. Ostatní jedou jak 50ku, tak i 70ku. Výhoda toho, že tu dnes ty tři nejsou, je ta, že se mě a Kriss bude Natalie o to víc věnovat!

Hned zezačátku nás nenechá vydechnout. Opracujeme si v klusu a pak musíme cválat na kruhu bez třmenů, abychom si posílily sed. Na rozeskákání nám postaví řadu ze tří křížků. Není nijak obtížné je přeskočit. Teda...na poprvé ne. V druhém kole přes ně máme přejet bez třmenů. I když jsem na svém sedu, obzvlášť při skocích, dost pracovala, stejně mi Natalie vynadá, že se zbytečně moc předkláním a nemám dobrou rovnováhu.

Po další práci na kruhu, kdy moje nohy už doslova pláčou, nám je konečně dovoleno, vrátit nohy zpět do třmenů. Natalie přestaví řadu na lehkou kombinaci o třech křížcích a dvou kolmých skocích. V obratech si ještě nejsem dostatečně jistá, takže se spíš nechám vést svou kobylkou, ale počítám kroky do odrazu a před každou překážkou se odpíchneme od země přesně v ten správný moment.

Ovšem můj pravý obdiv po právu náleží Krissinu poníkovi. Macek vypadá přesně jako ten typ ponyho, kterého by člověk umačkal pro jeho roztomilost a klidnou povahu. Když však trenérka překážky zvýší a přidá i jeden děsivý oxer, nestačím se divit, s jakou vervou a odvahou se do toho ten drobek pouští.

Natalie nás pochválí, ale nemyslím si, že ji náš výkon nějak extra ohromil. Když sama ještě nedávno skákala 130 cm na mistráku, tak bude určitě hotová z toho, že nějaké dvě holky skočili se svými malými sladkými poníky půl metříku. I tak jsem však s dneškem spokojená.

Proběhne střídání. Druhá skupina vjíždí do haly, zatímco překážky pod Natalinýma rukama rostou až na, pro mě děsivých, 70 centimetrů. Popřála jsem Sonny, ať zlomí vaz. Samozřejmě ne doslova. Potom jsme s Kriss odjely vykrokovat koně na venkovní jízdárnu.

Nudila jsem se. Krokování po tréninku mě nikdy nebavilo. Ale na druhou stranu jsem u toho alespoň měla čas přemýšlet. Jako na povel se mi v hlavě roztočil vír všech otázek, odpovědí a problémů, které mi poslední dobou zatěžovaly mysl. Točilo se to hlavně okolo závodů, Alex, Emily a v neposlední řadě toho divného alarmu v mé hlavě, který se rozezněl vždy, když Kriss a Sky byli blízko sebe a v mém dohledu. Někdo by řekl žárlivost...pche, já tomu říkám pouze dočasný pocit kvůli nezvyku.

Stejně mi však zrak zabloudil ke Kriss a sjížděl ji od hlavy až dolů. Co ona má co já ne? Ty dlouhé zrzavé vlasy, které na slunci září? Ty hluboké oči, připomínající oceán? To štíhlé tělo a dokonale vypracovaný zadek? Nojo...podle toho, co jsem vyjmenovala je zkrátka dokonalá. A zrovna tahle modelka se musela vyspat s mým nejlepším kamarádem.

Otočila se v sedle a věnovala mi jeden z jejích úsměvů. Nevím proč, vždycky mi z něj naskočila husí kůže. Na jednu stranu byla oslnivě krásná a na druhou stranu vypadala trochu vyšinutě, jako psychopat. Asi už mi začíná hrabat z té žárli...ehm, teda z toho nezvyku. Každopádně mě tohle nutí přemýšlet, jaká je asi v posteli. A co teprve Sky...nenenenene! A dost! Konec myšlení, čas odsedlat koně.

U stáje si Kriss uvázala Macka vedle Rianny. Tak to vypadá, že si asi bude chtít povídat. „Zdár," řekla směrem ke mě a vyplázla jazyk na poníka, který se dožadoval své mrkve. Pozdravila jsem ji mávnutím ruky a začala jsem Rianně kartáčovat zpocenou srst. „Hele Mell, já vím, že jsme nezačaly zrovna dobře, ale moc bych si cenila toho, kdybychom byly kamarádky," řekla a prosebně na mě zamrkala.

Potlačila jsem nutkání obrátit oči v sloup a mírně jsem přikývla. Kriss pokračovala tématem, které mi nebylo ani trochu příjemné. „Ehm, asi sis všimla, že jsem začala chodit se Skyem...po té jedné, ehm noci," na chvíli se odmlčela, „jen bych se chtěla ujistit, že ti to nevadí. Přece jen, jsi jeho dobrá kamarádka."

To si snad ze mě dělá srandu?! Tohle je to nejhorší, co mohla říct. Copak vypadám tak zoufale, že se mě musí tahle holka ptát, jestli je to pro mě OK, když chodí se Skyem? V návalu vzteku jsem jen znovu přikývla a zatnula jsem pěsti. „A jsi si jistá, že to zvládáš? Já sice vím, že chodíš s mým bratrem, ale kdybys třeba žárli," zarazila jsem ji zvednutím ruky dřív, než stihla to slovo doříct.

Prostě jsem odešla. Nechtěla jsem se dál nechat ponižovat. I když to asi nedělala úmyslně, bolelo to. Odvedla jsem Riannu do jejího boxu a šla jsem se převléct. Po cestě jsem se v naprostém klidu rozloučila se Skyem, ale jen co jsem vešla do šatny, bylo po klidné náladě. Seděla tu Sonny a vypadala jako časovaná bomba, u které hrozí, že vám bouchne přímo v rukách.

Vedle ní se na pohovce rozvalovali Fill a Aron. Potřebuju od něj pořádně obejmout. Už nějakou dobu jsem se s ním neviděla. Hned mě pozdravil a dal mi pusu na tvář. V tu chvíli vstoupila do dveří Kriss s tím svým strašidelně kouzelným úsměvem na rtech a všechny nás pozdravila. Sonny byla v mžiku na nohou a skrz nosní dírky funěla jako býk, co zahlédl červenou karkulku.

„Ty..." řekla a ukázala na Kriss. „Já?" zeptala se zrzka a zas drze vyplázla jazyk. „Jak se můžeš chovat, jakoby nic, po tom, cos provedla?!" zaječela na ni Sonny. Kriss zvedla jedno obočí a pokrčila rameny. „Nevím, o čem to mluvíš," odvětila a chtěla odstrčit blondýnku na stranu. „Tak ty nevíš?" zasmála se Sonny, „vždyť si spala s jejím nejlepším kamarádem."

Ukázala na mě a já jsem se na sedačce ještě víc skryla za Aronovo rameno. Tohle jsem nechtěla...Byla chyba říkat o té věci mé lehce výbušné sestře. Kriss ztuhla, ale nic jí na to neodpověděla. Oba kluci celou podívanou sledovali s otevřenou pusou.

Sonny se na Kriss podívala tím nejpohrdavějším pohledem, který dokázala na své tváři vytvořit a řekla: „Jak si potom můžeš myslet, že by se s tebou Mell chtěla bavit?" Kriss sklonila pohled k zemi a natočila si pramínek vlasů na prst. Sonny ale pokračovala: „Jsi...jsi..." „Nespala jsem s ním!!!" zakřičela najednou Kriss z plných plic a s brekem vyběhla ven ze dveří.

........................................................................................

Mé velké díky patří vám za neuvěřitelných 3000 přečtení!!!!! DĚKUJU<3

Pokud se vám kapitola líbila, budu ráda za *votes* a komentáře:3

-zatím ahoooj-