Moje nejtěžší překážka |KOREKCE|

Kapitola 9 - Poprvé ve škole✔️

A další ráno, další vstávání. Ale dnes bohužel musím vstát dříve než obvykle. Dnes je totiž den nástupu do mé nové školy. Mám trochu strach popravdě. Co když si nenajdu kamarády? Co když budu za divnou kvůli svému...ehm...problému?

Zjistila jsem, že většina dětí z našeho městečka dojíždí do stejné školy, je to vlastně gymnázium. Nachází se ve vedlejším větším městě Atlant Planes. Cesta autobusem trvá asi patnáct minut, takže v pohodě. Navíc se mnou pojede taky pár těch, se kterými jsem se seznámila ve stáji. Bohužel i Sonata a ještě horší - Alex... Tobbyho každé ráno vozí do jeho školy Charles, jelikož to má po cestě do své ordinace, je to bohužel na druhou stranu než ta moje škola.

V kuchyni jsem seděla a koukala na jídlo přede mnou. Sice mám cornfleky v mléku ráda, ale dnes můj žaludek nedokáže pozřít ani sousto. Na svačinu si vezmu jablko a druhé zanesu ven Coffeemu, jako omluvu, že dneska procházka nebude. Na dvorku všude pobíhají tři štěňata. Pojmenovali jsme je s Tobbym: Maxík, Rexík a Taxík. Jsou hrozně roztomilá, jak tak dovádějí. Ale strašně se pletou pod nohy. Coffee stojí u ohrady. Když mě uvidí, zvedne hlavu a našpicuje malá ouška. Nabídnu mu jablíčko na dlani. Samozřejmě neodmítne. Zatímco si pochutnává, drbu ho na krku. Za chvilku k nám přijde i Choco. Taky by něco chtěla. Bohužel už mi žádný pamlsek nezbyl. Mrknu na hodinky a zděsím se. Mám asi pět minut, abych se dostala na zastávku. Musím běžet!

...

V autobuse si sednu sama, úplně dozadu. Sonata je někde vpředu, obklopena pár holkami. Alex zrovna tak. Její nepříjemný smích se rozléhá vozidlem a vzájemně se se Sonatou vraždí pohledem. Zahlédla jsem i další holky ze stáje. U Alex sedí její věrná posluhovačka, drobná černovláska Sindy. Nechápu, proč se s ní dobrovolně baví. Na další zastávce nastoupí několik dalších lidí včetně kudrnaté Britty a fialovovlasé Emily. Ty dvě zamíří k zadním sedadlům. „Ahoj, ty jsi Mell, že jo?" zeptá se mě Emily s úsměvem. Přikývnu. „Tady vždycky sedáváme my, takže kdyby ses..." řekla Britta mírně otráveným tónem. Emily jí zarazila zvednutím ruky a řekla: „Mohla by ses prosím posunout?" Udělala jsem to. Tahle holka mi připadá v pohodě.

...

V nové škole jsem se nevyznala, takže jsem byla velmi vděčná Emily a Brittě, které se nabídly, že mi pomůžou najít třídu. „Do které chodíš?" zeptala se mě Emily. Rukama jsem jí ukázala 8.A. „Tak to jsme spolu ve třídě," vykřikla nadšeně. Uvnitř jsem se zaradovala. Aspoň jeden člověk, který by mohl být můj potencionální kamarád.

Britta se s námi rozloučila a šla do své třídy, 10.B. Emily mě postrčila směrem ke žlutým dveřím. Statečně jsem je otevřela, ale pak jsem zamrzla na místě. „Tak pojď," vybídla mě Em a chytila mě za rukáv mikiny. Táhla mě až k předposlední lavici u okna. Cítila jsem na sobě pohledy všech okolo. „Ty sedíš sama?" zaptala jsem se jí za pomocí bločku, který jsem nosila stále sebou. „No, seděla jsem s jednou holkou, taky to byla koňačka, ale už loni přešla na jinou školu. Nechala mě tady tak trochu osamělou. Takže teď můžeš sedět se mnou," vysvětlila mi Emily.

Chtěla jsem se jí ještě „zeptat" na spoustu věcí, ale zazvonilo a do třídy přišla učitelka. Byla celkem mladá a na nose měla velké brýle. Hned si mě všimla a gestem mě zavolala dopředu před tabuli. Neochotně jsem se zvedla a došla jsem k ní. „Jsem tvá třídní, Anita Mozartová. Ty musíš být Mellanie Stearová," řekla. Přikývla jsem. „Tak třído, tohle je vaše nová spolužačka. Bude asi nejlepší, když vám rovnou řeknu, že Mellanie měla jistou...ehm, těžkou životní situaci a nemluví. Ztratila řeč, když..." učitelka se zarazila a podívala se na mě. V mých očích se zrcadlily slzy smutku, tak to nechala být a poslala mě zpět do lavice. Všichni si začali šuškat a otáčeli se na mě. Nebylo mi to vůbec příjemné.

O přestávce se kolem mě shluklo několik holek. Emily mi je všechny představila. Vypadá to, že je ve třídě dost oblíbená. Tolik pozornosti mi nedělalo dobře, tak jsem vyšla na chodbu, směrem k záchodům. Seděli tam kluci, kterých jsem si předtím ve třídě všimla. Taková ta parta hezounů, co si o sobě myslí, jak jsou drsní, neustále hulákají a mají přiblblé kecy. Když jsem procházela kolem nich, jeden do mě „omylem" vrazil. Z ruky mi vypadl mobil. Když jsem se k nim otočila zády a ohnula jsem se pro něj, ozvalo se za mnou: „Dobrý." a „Tak to jó." Někdo z nich dokonce písknul. Protočila jsem oči. Achjo, tady panuje těžká puberta. A přitom nejsem zas tak hezká. Vlastně mám spíš průměrný vzhled. Ale ráda si ho nechám pro sebe, to si jejich oči teda nezaslouží.

Jen abyste si mě dokázali lépe představit... Vlasy mám hodně dlouhé a mírně vlnité. Jinak jsou hnědé a mám v nich přírodní zlaté proužky od slunce. Moje oči jsou, nebo spíš byly zářivě modré. Poslední dobou mají barvu spíš do šeda. Jsem spíš menšího vzrůstu, ale mám docela široká ramena. Nemám zrovna v lásce svůj špičatý nos a bradu, ale co se dá dělat. Prostě taková normální čtrnáctiletá holka.

...

Hodiny proběhly celkem rychle. Učitelé mi akorát dali nové učebnice a řekli mi, co teď v hodinách probírají. Emily mi svým povídáním představila každého člověka ze třídy. Taky jsem se dozvěděla, že Britta chodí o dvě třídy výš, Sindy chodí o třídu níž a Sonnata, Alex, Fill a Sky jsou jeden ročník nad námi. Alex je samozřejmě ta „královna" celé školy, hvězda sociálních sítí, účastnice párty a tak.

Je strašně nafoukaná, ale spoustě klukům se líbí. Slyšela jsem, jak si o ní povídala parta našich „drsňáků". Nechápu je. Ale má nevlastní sestra je taky poměrně dost oblíbená. Jak jsem zjistila z Emilyina povídání, ty dvě spolu soupeří už od čtvrté třídy. "Sonata jako malá prý jezdila na bílém poníkovi jménem Butterfly," začala vyprávět Em, "Ale jednoho dne přišla do stáje nová holka - Alex. Staly se z nich nejdřív kamarádky a společně se o poníka staraly a střídaly se. Ale jednoho dne přemluvila Alex svoje rodiče, aby jí Butterfly koupili a zakázala Sonatě se o něj starat a jezdit s ním. Od té doby se z nich staly nepřítelkyně na život a na smrt. Ještě se to teda znásobilo za poslední rok, kdy Alex začala dělat Sonatě naschvály." Tím se docela vysvětluje, proč se k sobě ty dvě chovají takhle. Sonata zmiňovala, že Alex je nafoukaná koza. No, tyto nesympatie zatím rozhodně sdílím.

.....................................................................................................................................

Děkuju za přečtení, doufám že se vám kapitola líbila<3 budu ráda za *votes*

v médiích prostě nějaká random fotka koní xD

-zatím ahoj-