Moje nejtěžší překážka |KOREKCE|

Kapitola 59 - Závody, část 1.

OMG ten obrázek je úplně ŇUŇUUU :333 Awww

........................................................................

Po nekonečném drhnutí koní kartáčem a hřbílkem jsem měla pocit, že jsme z nich snad vyčesali i barvu. Ale musím uznat, že to za tu námahu stálo. Šest různě zbarvených koní, spokojeně přežvykujících seno ve svých boxech. Všichni lesklí a čistí jako ze škatulky. Naposled jsem dnes Riannu pohladila a dala jsem dobrou noc i všem ostatním koním.

Když jsme si se Sonny každá nachystala na židli komínek oblečení na zítra, sešly jsme se v mém pokoji na koberci. Ona mi ukazovala své fotoalbum s koňmi. Povídala mi o jejích prvních hobby závodech, které jela před rokem v létě. Svým způsobem mě to uklidňovalo. Stále jsem měla trochu strach z překážek, ale věřila jsem Rianně a ona zase mě. Zvládneme to.

...

Ráno mě vzbudil otravný zvuk budíku. Chtěla jsem si přetáhnout polštář přes hlavu a dělat, že jsem prostěradlo a že dneska rozhodně nemám nikam jet. To bych ovšem nesměla mít za sestru to nejrannější ptáče ze všech. Nejdřív mě lechtala na nohách, pak přešla k tahání za vlasy a nakonec se spolčila s Tobbym a bubnovali mi na celé tělo svými papučemi.

To mě dostalo z postele. „Jé Mell, ty už jsi vzhůru? Doufám, že jsme tě nevzbudili," řekla Sonny nevinnou ironií a Tobby si zakryl pusu, která odhalovala jeho škodolibý úsměv. Achjo...jak ohleduplné. Alespoň jsem vstala. „Snídaně!" ozvalo se z kuchyně. Pohotově jsem zareagovala. Hodila jsem polštář po těch dvou a než se vzpamatovali, už jsem sbíhala schody.

Když se mí sourozenci přihnali do kuchyně, už jsem si na talíř nandávala palačinky a jednu jsem si rovnou strčila do pusy. Jejda, nezbyly na vás ty s nutellou...jaká smůla. Mám sice na talíři čtyři, ale to neznamená, že se podělím. Spokojeně jsem se posadila ke stolu a vychutnávala jsem si sladkou chuť vítězství.

V osm přesně zabočilo naše auto alejí do areálu stáje. Natalie měla před domem zaparkovaný transportní kamion, který si půjčila od Skyových rodičů, a vedle něj stál menší dvojmístný přepravník. Zatímco Charlie s naší trenérkou připojovali přepravník k autu, my se Sonny jsme se rozběhly ke stáji.

„Dobře, závody začínají v deset, musíme tam být aspoň hodinu předem, abychom měli dost času na registraci a přípravu. Cesta tam trvá asi půl hodiny, takže musíme vyjet v půl deváté a to znamená, že máme už jen dvacet pět minut na přípravu koní!" Sonny má jako obvykle přesně rozvržený časový plán. Všichni jen souhlasně přikyvujeme.

Během pěti minut stihneme přesunout všechny naše věci do auta, včetně kompletní výstroje pro koně. Už včera jsme do každého přepravního boxu zavěsili síťku se senem, takže už zbývá jen ta nejnapínavější část – naložit koně. Rianna se Sparkle pojedou v malém přepravníku, takže je naložíme až naposled. To mi hraje do karet, protože mám ještě spoustu času na to, abych nějak okrasně zapletla její hřívu.

O pár minut později už sedíme rozděleni do dvou aut. Mě, Sonny a Emily veze Charlie. Kluci s Kriss jedou s Natalie. A nesmíme zapomenout na Její výsost Alex, která je natolik líná, že všechny věci jí musela zabalit Britta a koně naložil její otec. Takovíto lidé jsou fakt jako osina v zadku. Aspoň, že už mě nechala na pokoji.

Vjedeme otevřenou bránou na dvůr a před námi se rozkládá velká budova stáje a spoustu ohrad. Cítím, jak se mi celé tělo plní bublající energií. Páni! Kolem se ochomýtá spousta lidí i koní, různých barev, plemen a velikostí. Vystoupíme z auta a Charlie nám pomůže vyložit koně. To samé udělá i Natalie, jakmile se jí podaří zaparkovat.

Vezmu Riannino vodítko a pohladím ji po krku. Kobylka vypadá klidně, navzdory tomu, že je obklopena neznámými koňmi. Každý z nás vyfasuje do ruky bedýnku s čištěním a Charlie nás pošle na nějaký volný plácek poblíž opracoviště. Přivážeme koně k dřevěné ohradě a začneme s krášlící kůrou. Jsou naštěstí čistí ze včerejška, takže to moc času nezabere.

O chvilku později se vrátí náš trenérský tým, Charlie a Natalie, kteří nám nesou startovací čísla. „Mám tady seznam pořadí jezdců v soutěži," řekne Charlie a vytáhne z kapsy zmchlaný papír, „jako první se jede parkur do padesáti centimetrů, jsou to jen hobbíčka, takže žádné rozeskakování nebo tak něco. Hned potom následuje 70ka." Papír položil na zem a zatížil ho kamenem.

V mém závodě startuje celkem třináct jezdců. Jedu očima po seznamu dolů a hledám své jméno. Mellanie Dawnová, kůň Rianna. Dobrý, jedu až jako devátá. Emily startuje přede mnou. Ve stejné kategorii závodí i Kriss a samozřejmě Alex s Brittou. Ostatní pojedou do sedmdesáti centimetrů. A hele, Alex jede v obou kategoriích. Si nějak věří, ne?

Když my, kteří jedeme v první soutěži, osedláme a nauzdíme koně, jdeme se převléct a projít si trať. Po pár minutách už máme parkur z papíru uložený v hlavě a přesuneme se na kolbiště, abychom ještě před prvním startujícím omrkli překážky. Emily a Kriss zkušeně chodí sem a tam po dráze, zatímco já si připadám tak trochu bezradná. Nemám ani ponětí, co se před závody dělá.

„Ale copak slečno? Potřebujete pomoct?" Přede mnou se objeví Sky s velkým úsměvem a galantně se mi ukloní. Můj trenér konečně dorazil. Přikývnu a nechám si od něj vysvětlit, na co se mám zaměřit, na které obraty si musím dávat pozor a tak. Ještě štěstí, že tě mám Skyi. Z repráku se ozve výzva pro všechny, aby vyklidili trať. Je to tady.

První jezdkyně má jízdu za sebou. Popravdě to mohla zvládnout i lépe. Dokončila ji se čtyřmi trestnými body, protože její pobídky nebyly dost důrazné a kůň jí odmítl poslušnost. To se mi nesmí stát. Emily a já jsme radši vyrazily ke koním, abychom je trochu zahřály na oprácku a zkusily si pár cvičných skoků.

Em odvázala Luxora, zapnula si páteřák a čekala, až se připravím. Sakra! Nechala jsem si bičík a helmu v autě. Drapla jsem klíčky a gestem jsem ukázala kamarádce, že má jít napřed. Zadýchaná jsem z kufru auta vytáhla zapomenuté věci a chystala jsem se na zamknutí auta, jenže když jsem se otočila, málem jsem leknutím vypustila duši.

....................................................................

Ehm, ano už zase  vás napínám xDD A ano, už zase vydávám kapitolu o den později. Je to tím, že se těch posledních pár částí snažím udělat co nejlepší a nechci to zbytečně odfláknout:) omlouvám se, snad to pochopíte:/

Jinak brzy překročíme hranici 1K *votes* !!!! <333

Jestli se vám kapitola líbila, tak mě jako vždy potěší *votes* a komentáře:)

-zatím ahoooj-