Evoluce udělala další krok vpřed. Lidé už nejsou nejvyspělejší rasou na Zemi.
Mladá Cristina se toho všeho stává součástí a odjíždí na Ostrov - výcvikovou školu pana MacCartyho pro lidi jako ona. Mutanty. Jejím úkolem a vlastně i všech ostatních li...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Můj pohled padl na staršího muže před námi, který na mě mrkl, když si všiml mého pohledu.
,,Pane. Samozřejmě že jsme v pořádku, vždycky jsem každý úkol splnil výborně, ne?" Zasmál se Nikolai a já se zamračila.
Vážně mě právě označil jako nějaký pitomý úkol??
Pobouřeně jsem se na něj otočila, ale on můj vzteklý pohled ignoroval.
,,Pak tedy výtečně, čekali jsme jen na Vás. Ostatní jsou už připraveni v hlavní síni. Vy pojďte semnou slečno Saldana." Zazněl znovu hlas staršího bělovlasého muže. Mlčky jsem ho poslechla a nechala Nikolaie za sebou, i se svými zavazadly. ,,Sice jsem se ještě nepředstavil, ale musí Vám být jasné kdo jsem. Jmenuji se Bartholomew Andrew MacCarthy a jsem majitelem téhle školy a celého ostrova." Představil se upravený muž přede mnou a galantně mi nabídl ruku. Usmála jsem se a ruku přijala.
,,Je mi ctí Vás poznat pane MacCarthy." odpověděla jsem a on se s úsměvem vydal na cestu.
Prošli jsme nádhernou mramorovou vstupní halou až k obrovským dřevěným dveřím se zlatým zdobením. MacCarthy je otevřel a mě se naskytl pohled na mé nové spolužáky.
Místnost ztichla a já se opět cítila pěkně trapně. Stejně jako ve školních lavicích, před pár měsíci. Proto jsem se postavila do kouta, vedle sloupu s květinou a předstírala, že tam vůbec nejsem.
MacCarthy mezitím došel na malé podium uprostřed místnosti.
,,Jsem rád, že jsme konečně kompletní." Uculil se. ,,Takže mí drazí, srdečně Vás všechny vítám na naší škole. Jsem velmi potěšen že je nás letos mnohem více než loni, ale přejdu k věci. Tuším, že Vám zatím nikdo moc neřekl o co jde, proto bych Vám to teď rád všechno vysvětlil. Evoluce udělala další krok vpřed a lidé už nejsou nejvyspělejšími bytostmi na zemi. Jste to vy, mé děti, to Vy jste budoucnost celého světa. Bohužel lidstvo Vás ale bere jako hrozbu a chce se Vás zbavit. Proto jsem ještě předtím, než se o Vaší existenci dozvěděli, zřídil Ostrov. Jediný výcvikový tábor pro bytosti jako Vy. Mým cílem je skupinku vybraných vycvičit, aby dokázali chránit své bratry a sestry před lidmi. Každý z Vás má jinou, ale stejně výjimečnou moc. Ta má tři, řekněme větve. Štíty, Bojovníky a Léčitele. Nyní u Vás proběhne test, ve kterém se dozvíte kam patříte. Následně si Vás hlavní alfa trenér odvede do Vašeho nového křídla, kde jsou i ostatní lidé jako Vy. O výcvikovém tréninku Vám více povím u oběda. Doufám, že jsem řekl vše podstatné a teď Vás budu jednotlivě vyvolávat a půjdete semnou." Dokončil MacCarthy svůj monolog a já se nervózně rozhlédla kolem sebe.
,,Ahoj, jsme Catherine, ale můžeš mi říkat Cate. Mimochodem...nemusíš se tu tak skrývat. Nejsi neviditelná." Zasmála se vedle mě nějaká dívka a já polekaně otočila hlavu. Stálo vedle mě hnědovlasé modrooké děvče a přátelsky se usmívalo. Přijala jsem její nabídnutou ruku a ona se uculila.
,,Jsem Cristina." Špitla jsem a ona jen pokývala hlavou.
