ALFA

55.

John:
Nehnutě jsem sledoval všechny své žáky. Byli ukázkově vyrovnaní do řady a čekali na mé rozkazy. Nedaleko od nás byli i Štíti v čele s Nikolaiem, který je ještě poučoval o zkoušce a krmil je různými radami a uklidňujícími bláboly. Nuda.

Můj pohled padl tedy zpět do řady mých studentů, konkrétně na Cate, která s kovovým výrazem hleděla před sebe bez jediné známky strachu.
Byla perfektní. Světle hnědé, krátké vlasy měla ledabyle rozházené kolem hlavy a lehce si kousala ret.

,,Johne? Jsme připraveni začít." Křikl na mě najednou Nik a já se probral z tranzu. Kývl jsem, na znamení že mu rozumím.

,,Leno! Je čas." Houkl jsem poté na Léčitelskou alfu, aby i ona připravila své studenty na první zkoušku.

Zanedlouho se v místnosti ukázal MacCarthy se svým typickým podivným úsměvem.

Občas mi ten chlap prostě přišel divnej.

,,Moji milí studenti! Jsem velmi potěšen změnou, která u vás proběhla. Místo malých dětí, které přede mnou stály první den, tu vidím mladé a schopné bojovníky. Nyní ale, v následujících dnech zjistíte jak velkou silou oplýváte. První zkouška boje je před vámi, ale nemějte obavy. Bude ještě druhá, takže máte dvě šance předvést to nejlepší.
Teď vylosuji vaše jména spolu se jménem vašeho protivníka!" pronesl MacCarthy slavnostně.
Jak jinak. Zlomený kosti, vyražený zuby a ten stařík se tváří jak na oslavě Díkuvzdání. Ušklíbl jsem se.

MacCarthy pomalu četl jména všech žáků v místnosti a já se příšerně nudil. Zpozorněl jsem až když vyslovil její jméno. Měla zápasit s tím tupým obrem Danielem. Patřil mezi mé nejlepší žáky, stejně jako ona, ale určitě jsem k němu nechoval stejnou náklonost. Byl mohutný, vysoký, silný a dost prostoduchý.
Měli číslo dvanáct, takže jejich boj bude jeden mezi posledními, co se týče nás, Proximity.

První se zkouškami začínali Štíti. Přešel jsem k ringu, ve kterém se připravovali už dva chlapci na boj. Postavil jsem se vedle Nika a zadíval se do jeho nic neříkající tváře. Ta jeho Španělka měla číslo tři, takže bude bojovat mezi prvními.

Kvůli tomu musel být určitě nervózní, ale nechtěl to dát najevo.

,,Zvládne to." Usmál jsem se na něj povzbudivě a on na mě jen upřel studený pohled.

,,Tím jsem si jistý."