Evoluce udělala další krok vpřed. Lidé už nejsou nejvyspělejší rasou na Zemi.
Mladá Cristina se toho všeho stává součástí a odjíždí na Ostrov - výcvikovou školu pana MacCartyho pro lidi jako ona. Mutanty. Jejím úkolem a vlastně i všech ostatních li...
,,Konečně! Celý den mám přišernou náladu." Zamručela a já se zasmála. Zařadily jsme se do fronty na jídlo a Cate začala opět mluvit.
,,Ty meditace jsou šílený peklo. A protahování je ze všeho nejhorší, John si asi myslí že jsme z gumy. Kdybys jen viděla co po nás chce." Zanaříkala a tím si vysloužila další vlnu mého smíchu.
,,To není vtipný. Co vůbec ty a bylinkářství?" Zaculila se.
,,No pravděpodobně to nebude moje silná stránka..." nenechala mě ani doříct větu.
,,No tak to bůh s námi, nehodlám kvůli tobě někde umř...Jé hele Tina! Tino!" Zaječela a já protočila pobaveně očima v sloup. Netvrdila ještě před chvílí že má blbou náladu?
Nicméně jsem se zadívala za jejím ukazujícím prstem a zamávala Tině, která se na nás vyděšeně zadívala. Chudák. Asi nebyla na tohle zvyklá. Když se probrala z menšího šoku, díky přivítání Cate, rozešla se za námi.
,,Tak jaká byla první hodina s Nikem?" Zahihňala se Cate a já stěží zadržovala smích.
,,No...v pohodě." Vypadlo z ní a my si s Cate vyměnily škádlivé pohledy.
,,A co včera? Kde jste byli?"
,,Jen jsme se projeli kolem ostrova..."
,,No to ti tak věříme, koukej se s námi podělit o detaily!" Zasyčela Cate a Cristina po ní hodila naštvaný výraz.
,,Nepočká to aspoň? Nechci to řešit ve frontě na oběd." Zamručela a já dloubla Cate do ramene.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
