Evoluce udělala další krok vpřed. Lidé už nejsou nejvyspělejší rasou na Zemi.
Mladá Cristina se toho všeho stává součástí a odjíždí na Ostrov - výcvikovou školu pana MacCartyho pro lidi jako ona. Mutanty. Jejím úkolem a vlastně i všech ostatních li...
Ležela jsem na kameni vedle vody a užívala do toho klidu a pohody, který tu převládal. Nikolai mě upřeně sledoval, ale já mu nevěnovala žádnou pozornost.
,,Takže ti přece jen nevadí chodit předemnou ve spodním prádle." Uculil se a vyšplhal zamnou na můj balvan. (😂) Kapičky z jeho mokrého těla stékaly na to moje a já se nespokojeně otřásla.
,,A mělo by snad?" Zavrněla jsem a užívala si získanou nadvládu nad ním. Sklonil se ke mě blíž a já cítila jeho horký dech na rameni.
,,Ne, ne..." šeptl a odvrátil zrak.
,,A pojď měli bychom už jít. Zítra ti začne výcvik a já tě nehodlám šetřit." Dodal a já líně otevřela jedno oko.
,,Už?"
,,Ano už, jsme tu přes dvě hodiny. Pojď Cristino." Zvedla jsem se a seskočila z kamene na zem, natáhla jsem si na své ještě stále trochu mokré spodní prádlo blůzku a džíny a sepla si vlasy do drdolu. Nikolai si natáhl tričko a vyrazil beze slov do lesa na pěšinu.
,,Proč mi pořad říkáš Cristino...můžeš jen Tino, nebo Cris." Otázala jsem ale pokračovala za ním v cestě.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Máš hezké jméno, zkráceniny se mi nelíbí." Usmál se a otočil hlavu ke mně. Zkousla jsem si silně spodní ret a stydlivě se usmála. Dál jsme šli mlčky, dokud jsme nedošli k autu. Nikolai mi opět gentlemansky otevřel dveře spolujezdce a počkal než se usadím, aby je mohl zavřít. Pak se posadil i on a nastartoval.
Byla už tma a já na sobě ucítila první stopy únavy. Zamrkala jsem a zadívala se ven z okénka. Všude byla tma, jen měsíc ozařoval útesy o které se tříštily silné vlny.
,,Můžeš si klidně zdřímnout." Zasmál se Nikolai když viděl můj skelný pohled. Znovu jsem zamrkala a zatřepala hlavou na náznak nesouhlasu. Přece před ním neusnu...
,,Vidím že si ospalá Cristino." Bože...zase vyslovil celé moje jméno a to stylem, který na mě měl drtivý dopad.
Začínala jsem k němu něco cítit a nevěděla jsem jestli je to dobře. Bylo to vůbec oboustranné? Ani jsem si neuvědomila že jsem usnula.
