Evoluce udělala další krok vpřed. Lidé už nejsou nejvyspělejší rasou na Zemi.
Mladá Cristina se toho všeho stává součástí a odjíždí na Ostrov - výcvikovou školu pana MacCartyho pro lidi jako ona. Mutanty. Jejím úkolem a vlastně i všech ostatních li...
Hannah: Unaveně jsem v ruce třímala tlustý blok a ořezanou tužku, každou chvíli měla přijít Lena a začít s námi hodinu bylinkářství. Ale asi měla nějaké zpoždění. Achjo, to kdybych věděla mohla bych si pospat mnohem déle. Zívla jsem a položila si hlavu na lavici.
,,Promiň, ale máš tady volno? Nikde jinde už není místo." Vyrušil mě z mého klimbání hlas.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Mile jsem se otočila na zrzavého kluka a kývla.
,,Jsem Hannah." Usmála jsem se a podala mu ruku. Zrzek se trochu stydlivě zavrtěl ale moji ruku přijal.
,,Jordan." Pípl a já mu opět věnovala úsměv.
,,To ranní vstávání je příšerný co?" Zasmála jsem se a on se ke mě přidal.
,,To jo...Navíc já včera s klukama byl ještě u moře, takže jsem spal asi čtyři hodiny." Uchechtl se.
,,Tak už vím kdo mě vzbudil v jednu ráno!" Zvolala jsem na oko naštvaně. Jordan mi na to skočil.
,,To mě moc mrzí..." vykoktal.
,,Dělám si legraci."
,,Žáci omlouvám se za zpoždění, ale pan MacCarthy semnou potřeboval něco nutně vyřešit. Jak jistě víte mé jméno je Lena Thompson a budu vás učit všemu, co budete jako léčitelé potřebovat. Teď máme hodinu bylinkářství a já už si pro vás stihla připravit i malý lektvar. Rozdělte se do dvojic a já vám mezitím rozdám zadání. Pak každý z dvojice dojde ke skříni v rohu a vezme kotlík a zkumavky. Potřebné suroviny vám odměřím zatím ještě já, ale od příštích hodin si je budete vážit a řezat sami." Usmála se na nás vysoká blonďatá žena a všichni mlčky plnili její rozkazy.
,,Dojdeš pro kotlík ty nebo mám já?" Otočila jsem se k Jordanovi.
,,T-ty chceš být semnou ve dvojici?" Zeptal se skoro až vyďešeně a já se znovu rozesmála.
