Evoluce udělala další krok vpřed. Lidé už nejsou nejvyspělejší rasou na Zemi.
Mladá Cristina se toho všeho stává součástí a odjíždí na Ostrov - výcvikovou školu pana MacCartyho pro lidi jako ona. Mutanty. Jejím úkolem a vlastně i všech ostatních li...
Cate: Ráno bylo tiché. Venku nezářilo slunce jako na Ostrově. Snídaně nebyla tak bohatá. Lidé se netvářili šťastně. Ono by stejně nebylo kvůli čemu.
Mlčky jsem žvýkala své jídlo a projížděla pohledem okolí. Byla jsem v jídelně první, tedy co se nás mutantů týkalo. Pár vojáků totiž už bylo vzhůru. Asi nemohli spát...jako já. Napila jsem se mléka ze svého plechového hrnečku a stále skenovala očima jídelnu. Už by se tu taky mohl objevit nějaký můj druh. Prskla jsem v duchu pobouřeně. To jsou to snad všechno takoví lenoši?
,,Čus Cate. Nečekala bych že budeš vzhůru tak brzy." ušklíbl se někdo za mými zády. Konečně! Záchrana je tu! Můj spokojený úsměv se ale zmenšil, když jsem zjistila, že se jedná o Beccu. Teď nevím, jestli by nebylo lepší zůstat tu o samotě.
,,Taky přeju dobrý ráno." zamručela jsem a zamračila se na ní. Věnovala mi pobavený škleb a vydala se k okénku pro jídlo.
Po chvíli se začínala jídelna naplňovat. Autumn i Jordan už seděli po mém boku, stejně jako Becca samozřejmě. Jen Tina chyběla. Tina a Nikolai. Pohledem jsem zabloudila ke stolu, kde seděl Nikolaiův tým. Všichni v klidu jedli, jen Lena vypadala napjatě. Asi si absence těch dvou všimla taky. John mi zamával, když si všiml mého pohledu a já se usmála.
Sklonila jsem pohled na své ruce. Lhala bych, kdybych řekla, že jsem nebyla nervózní. Byla to první akce naší pětice. Teda...Armádní generál se rozhodl ke všem našim týmům přidat i pár lidských vojáků, takže nás jde do terénu i s nimi deset.
,,Hele. Romeo a Julie se uráčili přijít na snídani." zachechtala se Becca když do jídelny vstoupila Tina s Nikem. Nemohla jsem se ubránit podobnému šklebu, který se ojevil na tváři i Becce. Tina k nám přicupitala jakoby se nic nedělo, a můj významný pohled ignorovala.
Po snídani jsme odešli na pokoje, převléknout se do uniforem. Musela jsem uznat, že byla vážně dokonalá. Bylo v ní teplo, byla měkoučká a příjemná a dalo se na ní upevnit v podstatě cokoliv. Vlasy jsem si spletla do copu a na záda připevnila své dva úzké meče. Byla jsem připravená.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Před budovou už stáli skoro všichni. Štíti si ještě vyměňovali nějaké informace s veliteli lidských jednotek, a ostatní tvořili malé hloučky kolem. Mlčky jsem zamířila k Tumn a Jordanovi. Becca tu ještě nebyla. Kriticky jsem si dva členy svého týmu přeměřila pohledem. Autumn měla své krystaly karmínové barvy připevněné na opasku, zatímco Jordan na rukou, jako chrániče předloktí. Snad to nikde nerozfláká.
,,Co se tak díváš?" zasmál se pobaveně, když zaznamenal můj pochybovačný pohled.
,,Nerozbije se vám to?" vyslovila jsem nahlas své obavy a hlavou kývla k jejich krystalům.
,,Nemusíš mít stra-"
,,Tumn, omlouvám se že ti skáču do řeči, ale ráda bych vám představila Viktora. Je to velitel lidské čety, která s námi bude postupovat při "čistění" zamořených oblastí." promluvila Cristina, která se u nás zničehonic objevila. Pochybovačně jsem se zadívala na blonďatého muže před sebou. Jeho pohled ale patřil drobné brunetce před námi. Pobaveně jsem ohrnula ret, když jsem zjistila že ho Nik propaluje ne příliš hezkým pohledem.
