Evoluce udělala další krok vpřed. Lidé už nejsou nejvyspělejší rasou na Zemi.
Mladá Cristina se toho všeho stává součástí a odjíždí na Ostrov - výcvikovou školu pana MacCartyho pro lidi jako ona. Mutanty. Jejím úkolem a vlastně i všech ostatních li...
Hannah: Uplynulo pár týdnů a nastalo zkouškové období. Dnes už nás tedy čekala zkouška boje. Další den měla proběhnout hlavní zkouška ze Zdravovědy a Bylinkářství. Každý student se pilně učil, aby byl co nejlépe připravený a ani já nebyla výjimkou.
Mlčky jsem seděla v společenské místnosti s herbářem v klíně. Zkoušky z Bylinkářství se nemilosrdně blížily a já začínala mít obavy, že to nezvládnu. Ne jen že se toho Léčitelé museli naučit hrozně hodně, ale také měli zkoušek nejvíce. S Jordanem jsme na sebe měli hrozně málo času a já pomalu cítila jak se vzájemně vzdalujeme. Ale vlastně, tohle byl jen jeden z mnoha faktorů proč jsem se nezvládala absolutně soustředit.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Líně jsem přetočila další stránku tlusté, staré knihy a kousla se do rtu. Bylo toho tolik. Hlavu jsem měla jak obrovský, pátrací balón a honilo se mi v ní miliony myšlenek. Vzala jsem do dlaně malý, průsvitný křišťál a zadívala se na něj. Byla to velmi důležitá věcička. Dokázala se do něj vložit magie, a v případě nouze se z něj vyjmout. To nás naučila Lena na prvních hodinách magie. Podle ní se totiž Léčitelům stává velmi často, že se ve skupině někdo vážně zraní a pro jeho vyléčení je třeba hodně magické síly.
Mlčky jsem droboučký křišťál pozorovala ve své ruce, jak se třpytil světle růžovou barvou. Magie. Prý svoji barvou a vůní připomíná svého majitele.
,,Hannah? Šup vstávej, přijdeš pozdě na první zkoušku!" křikla na mě plavovlasá dívka u dveří do společenské místnosti. Mrkla jsem na hodiny a zděsila se. Už?!
,,Hned jsem tam!" houkla jsem nazpět a zvedla se z pohodlného křesílka. Zaklapla jsem herbář a přesunula se do svého pokoje. V rychlosti jsem se převlékla do bojového oblečení.
Jak jsem na to vlastně mohla zapomenout?
Sice pro mě jako pro Léčitele to nebyla moc důležitá zkouška, ale pro Cate a Tinu ano.
Spletla jsem si vlasy do copu a vyřítila se ven směrem do arény.
Přijde mi to jako kapitola trochu o ničem, ale další budou zajímavější. Doufám že se část líbila! Hvězdičky a komentáře potěší. 🙈
