12.

2.3K 172 4
                                    

...

Nejdříve jsem vůbec nevěděl, co říct. Bylo vůbec dobrý ji zvát někam, když je tu akorát trapný ticho? Nakonec ona začala se ptát na tu akci. Oddychl jsem si.

Dál jsme se bavili třeba o YouTube, o mně, Brně a tak. Pak jsme se dostali na téma Pavel. ,, A už je v pohodě?" zeptala se. ,, Jako jo. Žádný kecy zatím nemá. Nebo nic neříkal. Nejspíš to dusil v sobě a včera prostě vybouchnul." řekl jsem. ,, Aha." odpověděla. Myslím, že jí to dost mrzí. Donesla nám pizzu. Pustili jsme se do toho a u toho pořád povídali. Musím říct, že mi s ní bylo dost dobře.

,, Tak ahoj." řekla. ,, No počkej." ,, Na co?" optala se. Pořád měla na těch svých rtech krásný úsměv. ,, No... Myslel jsem, že bych tě doprovodil." odpověděl jsem a čekal, co z ní vypadne. ,, Tobě se chce jít?" ,, Jasně, že jo. Rád půjdu s tebou." ,, Tak jo." usmála se, chytla mě za ruku a řekla. ,, Tak jdeme. Je tu zima." Po chvilce mě pustila, ale nevadí. Doprovodil jsem jí až k jejímu bytu. ,, Tak děkuju. Bylo to super." řekla. ,, Mám stejný názor. Moc jsem si to užil. A nemáš za co děkovat." odpověděl jsem. Rozloučili jsme se. Chtěl jsem odejít, ale nešlo to. Obejmul jsem ji. Asi ji to překvapilo, ale co už. Bylo už stejně pozdě, už jsem to udělal. Těch pár sekund, co jsem ji objímal, byly strašně dlouhé ale zároveň neskutečně rychlé. Po chvilce se odtáhla a ještě jednou se rozloučila a vběhla do domu. Zavolal jsem si uber a jel celý šťastný domů.

Přijel jsem domů. ,, Čau." pozdravil mě Radek. Pavel byl pravděpodobně nahoře a streamoval. ,, Čus." pozdravil jsem na zpět. ,, Hele Šárka má přijít v sobotu což?" zeptal se Radek. Přikývl jsem. ,, Jo má. Udělal jsem jí klíč a dal jí ho." řekl jsem potichu a sklopil hlavu. Čekal jsem, že s tím nebude napoprvé ok. ,, Cože?!!" vykřikl. ,, No. Jak by se sem jinak dostala? A ve smlouvě bylo, že klíč jí můžeme dát. Četl jsem si to." Snažil jsem se mu to vysvětlit. ,, No dobře, fajn. Ale Štěpáne, fakt doufám, že nebude žádný problém. Nechci být jak Pavel. Ten jí nedůvěřuje už od začátku. Já se snažím, ale stále je to dost cizí osoba. Doufám, že je fakt taková, jak ty ji vidíš. Nechci, aby měl Pavel pravdu.",, Já jí věřím." odpověděl jsem. ,, Tak fajn brácho." řekl a odešel..

Baxtrix..   + Wedry a HerdynKde žijí příběhy. Začni objevovat