46.

2K 146 18
                                    

Vrátila jsem se k ostatním a pořádně vydechla. ,, Tak co je to v pohodě?" zeptal se Radek. ,, No asi jo." odpověděla jsem a usmála se. ,, Moc vám všem děkuju." dodala jsem. ,, No nic. Já už taky budu muset jít." řekla Míša. ,, Už?" optal se jí Pavel. Přikývla. ,, Já půjdu s tebou." řekla Terka a do deseti minut obě odešly. Kluci museli jít řešit videa a tak jsem se vydala do svého pokoje. Lehla jsem si do postele s tím, že se na něco kouknu. Pustila jsem první film, který mě upoutal. V tom mi cinkl mobil.

Míša: Ahoj Šáry :)

Já: Ahoj :))

M: Copak tam teď děláte?

J: Nic moc. Kluci řeší nějakou jejich práci. A já koukám na film. :D

M: Videa řeší?

J: Ty to nevíš ?

M: Jasně, že vím. Pavel mi to řekl sám. A poznala jsem díky těm věcím v jeho pokoji :D

J: Jo aha. To ví i Terka co? :D

M: Myslím, že jo.

J : Kde vůbec je?

M: Šla k nějaké kamarádce..

J: Jo aha. Snad tam doopravdy šla..

M: Jo to asi jo. Nějak Natálie myslím.

J: Jo tak fajne :) No a co Pavel? :D

M: Co co s ním? :DD

J. No jak to máte? Jste spolu?

M: Ne nejsme.. Ale je super.

J: Zamilovala se nám Míša?

M: Popravdě.. Asi ano

J: myslím, že to je oboustranné. :) určitě vám to vyjde :))

M: Díky no :D A co ty a Štěpán? Radek už je zabraný Terkou. :DD

J: Nevím..

M: Ty si zamilovaná?

J:Nevím, ani u něj. :/ jednou mi přijde, že asi jo, ale pak zas ne.. Já fakt nevím...

M: Mám s ním promluvit? Nebo Pavel? :)

J: Ne to ne. :D

Psaly jsme si ještě dlouho o úplných kravinách. Bylo něco kolem šestý, tak jsem se zvedla a šla udělat jídlo a ještě poklidit. To jsem si to uvědomila. Práce. Vlastně bych to měla zrušit. Anebo aby mě přeřadili někam jinam. Hned jsem jim zavolala. ,, Dobrý den. Co pro vás můžu udělat?" ozvala se sekretářka. Všechno jsem ji vysvětlila. Domluvila, že v pondělí přijde a vše vyřešíme. Po hovoru jsem dokončila jídlo a klukům ho zanesla. Šla jsem uklízet. Sice jsem nemusela, ale za poslední dobu jsem nic neudělala a potřebovala jsem mít ten dobrý pocit, že jsem něco udělala. Skončila jsem někdy v deset. Hodila jsem si sprchu. Pavel streamoval a Štěpán s Radkem natáčeli, myslím Rust. Tak jsem se odebrala do svého pokoje a šla na notebook. Kolem druhý jsem šla dolů se napít. Potkala jsem Pavla. ,, Už si dostreamoval?" zeptala jsem se. ,, Jojo. Jak to, že ty nespíš? Nějak se mi nechce." odpověděla jsem. ,, Prý sis psala s Míšou." ,, Jojo psala. Jak tak koukám, tak i s tebou si psala." ,, Jo psala. Je milá." řekl. Podíval se na mě. ,, Je to hodně poznat?" ,, Jo je. Na obou." odpověděla jsem mu. ,, Nejdeme něco dělat? Jestli se ti teda nechce spát." ,, Ne nechce se mi spát a jen, co myslíš?."zeptala jsem se s úsměvem. ,, Film nebo seriál?" ,, Tak jo." Sedli jsme si do obýváku a Pavel něco zapnul. Po nějaké chvíli jsem usnula.

...

S Radkem jsme hráli asi do čtyř. Šel jsem dolů a tam našel Pavla a Šárku spící na gauči. Probudil jsem ho, aby si šel lehnout do pokoje. ,, Přeneseš jí?" zeptal se. ,, Jojo." odpověděl jsem a opatrně ji vzal do náručí. Chytla se mi okolo krku a pak zašeptala. ,, Nemohla bych být u tebe?" Neodpověděl jsem a jen si ji odnesl k sobě do pokoje. Položil jsem ji na postel. Byla roztomilá. Otevřela oči. ,, Děkuju." řekla. ,, Neděkuj. Jsem rád, že tě tu můžu mít." odpověděl jsem. Usmála se. Vypl jsem compa a lehl si k ní. Obejmul jsem ji, přitulila se.

...

Ležela jsem v jeho náruči. Byli jsme zticha a já usínala, když v tom jen tiše zašeptal. ,, Miluju tě." Usmála jsem se, ale nic jsem neřekla. Byla jsem štěstím bez sebe.

Vzbudila jsem se a rozhlédla. Štěpa seděl u počítače a vedle mě byla snídaně. Potichu jsem se zvedla a zakryla mu oči. Usmál se. ,, Dobré poledne." řekl. Pustila jsem mu je a odpověděla ,, Dobré." ,, Jak si se vyspala?" zeptal se. ,, Krásně. A ty?" ,, Taky. Za chvíli ale odjíždím.." řekl trochu smutně. ,, Kam?" ,, K rodičům. Na týden.." ,, Aha. Do Brna." ,, No. Vůbec se mi tam nechce." ,, To zvládneš." ,, Nezvládnu. Mě budeš chybět." ,, Ty mě taky." dořekla jsem a obejmula ho. ,, Jinak támhle máš snídani." řekl. ,, Děkuju moc." ,, Není za co. " Jedla jsem a povídala si s ním. Ten se pak začal balit. Měl odjíždět v půl druhý.

...

Achjo, proč zrovna dneska? Ne, že bych to u rodičů neměl rád, ale vůbec se mi po tom včerejšku odjet nechce. S klukama jsem se rozloučil lehce. To je jenom ,, Tak já jedu do Brna. Čus." Ale se Šárkou to je horší. Stáli jsme ve dveřích. ,, Tak se tu měj. Dej pozor na ně a ať dají oni na tebe. Za týden jsem zpět." řekl jsem. ,, Ty taky. Až dorazíš dej mi vědět." Objímali jsme se celkem dlouho. Nechtěl jsem teď odejít, ale rodičům jsem slíbil, že přijedu. Navíc už jsem tam nebyl od Vánoc. ,, Ahoj." řekl jsem naposled. Ona ke mně ještě přistoupila a dala mi krátkou a malou pusu. Zčervenali jsme oba. ,, Pa." dořekla. Usmál jsem se a vyrazil.


<3 Zkuste taky <3

@mia_154  @NelaWeinerova  @YouTube_fanatik  @Pikachu013  @katchud


Baxtrix..   + Wedry a HerdynKde žijí příběhy. Začni objevovat