Baxtrix.. + Wedry a Herdyn

39.

...

Přijeli jsme ke klukům domů. Štěpán i Radek vyběhli mi pomoct s věcmi. Pavel vystoupil a řekl ,, Měli bychom udělat malé změny." Všichni jsme čekali, co z něho vypadne. ,, Myslel, že bychom Šárce dali ten větší pokoj vedle mě a v tom menším budeš zas moct Radku natáčet." Zas jsem děkovala. Nevím, jak jim se odvděčím. Došla jsem do toho pokoje a za mnou Radek nesl poslední z tašek. ,, Chceš nějak pomoct?" zeptal se. ,, V pohodě. Chci být jen chvíli sama. Prosím." ,, Tak než tě tu nechám, chci se zeptat. Nevíš kam se Teri přestěhuje? " optal se starostlivě. Odpověď byla lehká. ,, Nevím. Neřekla mi to." ,, Dobře no. Kdybys něco chtěla, víš, kde nás najít." ,, Vím. Děkuju." Pak odešel. Svalila jsem se na postel. Přemýšlela jsem nad tím vší. Vzpomněla jsem si na Míšu. Mohla bych jí zavolat, taky jsem tak učinila. ,, Ahoj Šáry!" pozdravila vesele. ,, Ahoj." pozdravila jsem o dost smutněji. ,, Co se stalo?" zhrozila se. ,, Nesejdeme se?" zeptala jsem se. ,, Jasně. Klidně hned." ,, Kdy budeš moct.." odpověděla jsem. ,, Tak za půl hodiny u tebe?" ,, Míšo. Já nejsem na bytu." ,, Nevadí. Potřebuješ mě, tak k tobě dojedu kamkoliv." ,, Děkuju. Tak půl sedmí na náměstí v Hostivicích." Souhlasila. Zvedla jsem se a začala jsem si vybalovat věci. Stačilo jejích pár slov a je mi o něco lépe. Jsem ale hrozně ráda, že si mě tu nechali. Všimla jsem si méďy od Štěpána. Otevřely se dveře a v nich stál Radek. ,, Pojď se najíst." Přikývla jsem a šla s ním dolů. Kluci už seděli a jedli. Sedla jsem si k nim a začala taky jíst míchané vajíčka. ,, Kdo je dělal?" zeptala jsem se. ,, Já." odpověděl hrdě Radek. Musela jsem se usmát. ,, Myslela jsem si. Je to výborný." Poděkoval. ,, Půjdu v půl sedmé pryč." řekla jsem. ,, Kam? Jestli se teda mužů zeptat." optal se Pavel. ,, S Míšou. Tady na náměstí." odpověděla jsem. ,, Můžeme tě tam doprovodit. My chceme do obchodu. Už toho tady moc není a tak je to potřeba." navrhl Radek. ,, Jo klidně." a usmála jsem se. Šla jsem se připravit.

,, Šáry?" ozvalo se za dveřmi. ,, Ano?" odpověděla jsem a vešel Štěpán. ,,už jsi připravená?" zeptal se. Přikývla jsem, vstala a vzala mobil.

...

Sice měla ještě čas, ale už jsem za ní šel, jestli už je připravená. Teda hlavní důvod byl, že jsem chtěl jí ještě to říct. Koukl jsem jí do očí a znervózněl. Hodně. Vypadlo ze mě jen. ,, Můžeme už jít?" Štěpáne fakt. Přikývla a začala si brát věci a než jsem se nadál už vycházela. Nevěděl jsem, jak ji ještě stihnout zastavit. Chytnul jsem ji za ruku. ,, Šáry. Chci ti ještě něco říct. Víš já." Přerušil mě výkřikem Pavel. ,, Tak pojďte už !",, Měli bychom jít."řekla. Souhlasil jsem, nic jiného mi nezbývalo. Sešli jsme dolů. ,, Tak jdeme." pobídl nás Radek. ,, No jo, vy dva nedočkavci." usmála se a vyrazili jsme.

♥

mia_154
katchud