Baxtrix.. + Wedry a Herdyn

35.

Dojeli jsme domů. Kluci mi zavázali oči a vedli mě dovnitř. ,, Tak teď můžeš." ozvalo se. Sundala jsem si šátek a uviděla jsem balónky. Na stole byly cupcaky s číslem 18. ,, Všechno nejlepší!" zvolali kluci. ,, To je tak krásný! Děkuju vám." vykřikla jsem a vrhla se jim do náruče na objetí. Plakala jsem radostí. Radek mi vzal ruku a začal mi přát ,, Všechno nejlepší, hodně zdraví, štěstí a úspěchů." podal mi taštičku a dal mi pusu na tvář. Stihl mi do ucha ještě zašeptat ,, A ať ti to už konečně se Štěpánem vyjde." Musela jsem se nad tím usmát. ,, Děkuju moc, ale" nestihla jsem to doříct. ,, A žádný ale." nařídil mi. Usmála se a odložila tašku vedle. Popřáli mi i Pavel a Štěpán.

Začala jsem dárkem od Radka. Bylo tam krásné šedivé tričko.trefil se mi do vkusu. Pak jsem vzala od Pavla. Byl v něm sprchový gel, strašně krásně voněl a ještě dvě takový ty bomby do koupele. ,, Teď vezmi ten, co máš od nás všech." pobídl mě Štěpán. Poslechla jsem ho. Byla to krabice a v ní další. ,, Není to žádný prank že ne." a zasmála jsem se. ,, Nebuj, není." odpověděl Radek. Rozbalila jsem to dál. Další krabička. V ní už něco bylo. Byla těžká. Sundala jsem balicí papír a byl tam IPhone! ,, Kluci. To nemyslíte vážně. To nemůžu." řekla jsem hned. ,, Můžeš. Všichni jsme si všimli, jak pořád nadáváš na ten, co máš." začal hned vysvětlovat Pavel. Začala jsem mít zas slzy v očích. ,, Já. Já. Nevím, jak vám mám poděkovat." ,, Neděkuj." odpověděl Ráďa a usmál se. Úsměv jsem mu oplatila. Otevřela jsem tu krabičku. Byl tam. Černý IPhone. Vážně se zbláznili. Vzala jsem ho do ruky. ,, Bože. Jste fakt cvoci. Nikdy na tohle nezapomenu. Na to, co všechno jste pro mě udělali." Položila jsem ho zpět a podívala se na dárek od Štěpána. Taštička a v ní dopis. Začala jsem si ho hned číst. Bylo to trošku divný, když na mě koukali, ale byla jsem tak zvědavá, co tam je.

Šáry...

Chci se ti moc omluvit..

Omluvit se, za to, že jsem ti nevěřil. Za to, co jsem způsobil. Nejen kvůli té Sáře, Pavlovi, ale za další milion věcí. Jak to říct. Zkrátka jsem všechno zesral. Byl jsem hrozný blbec.

Jak Radek, tak i Pavel mi říkali, ať otevřu oči. Myslím, že už chápu, co tím mysleli. Akorát jsem otevřel trochu pozdě.

Chtěl bych to napravit a vrátit to, jaký to bylo, než se tohle všechno stalo. Moc mi to chybí. Chci to napravit.

Ještě jednou se moc omlouvám a doufám, že mi odpustíš. Mrzí mě to.

Mám tě moc rád.. ♥

Štěpán.

Když jsem dočetla, tak jsem měla slzu na tváři. Zvedla jsem hlavu a podívala se na něj. ,, Promiň." vypadlo z něj. Zvedla jsem se a obejmula ho. ,, Odpuštěno." zašeptala jsem. ,, A taky tě mám ráda." ,, Děkuju. Děkuju ti moc. Jo a máš za gaučem ještě něco." řekl. Nevěřícně jsem se na něj podívala. Zvedla jsem se a podívala jsem se tam. Byl tam takový ten velký medvěd. Jen jsem se otočila a znovu Štěpu obejmula. ,, Jsem tak šťastná, že vás mám." ,, My taky."