Baxtrix.. + Wedry a Herdyn

18.

Když skončil film, nevěděli jsme úplně co dělat. Nakonec jsme skončili u hraní na Xboxu. Bavili jsme se a byla to sranda. Hrozně jsme se nasmáli. Šárka tam chytala záchvaty smíchu. Všichni jsme vypadali dost šťastně, bych řekl. I Pavel byl v pohodě. Po asi dvou hodinách hraní jsme dali ještě film. Znovu horor. To je když Radek najde stránku s horory. ,, Nebudeš se bát?" zeptal se Ráďa Šárky. ,, Možná, ale to je jedno." a usmála jsem se. Myslím, že jedno to není, jen to nechce kazit. Začátek šel, ale pak to bylo fakt hnusný i pro mě. Zase sebou cukala, na nic jsme neváhal a chytnul ji zase za ruku.

...

Škubala jsem se zas. Nechtěla jsem a snažila jsem se, ale prostě to nejde. Pořád se lekám, z mi to bylo trapné. Štěpa mě chytnul za ruku a já se o kousek k němu přisunula, protože jsem se vážně bála. Ke konci jsem na něm byla přímo přilepená. Když to skončilo, Radek to vypl a podíval se na mě a Štěpána. ,, To se tak bojíte?" zeptal se. ,, Já jo... Bylo to strašný!" odpověděla jsem. ,, Nebylo. Náhodou to bylo v pohodičce." řekl Pavel a úsměvem. Podívala jsem se ve stylu " to vážně?". ,, Pro mě moc ne." řekla jsem. ,, Tak tady Štěpán tě ochránil." a ukázal uvozovky. Až teď jsem si uvědomila, že už bych se mohla " odtrhnout" a tak jsem udělala. ,, Jojo. Děkuju." a usmála jsem se. ,, Není za co." odpověděl mi Štěpán. ,, Už je čas, abych šla." řekla jsem a zvedla se. ,, To se po tomhle nebudeš bát?" zeptal se Štěpán. ,, No asi trochu budu, ale domů musím." odpověděla jsem mu. ,, Já tě odvezu." nabídl se Radek. ,, Ne, to ne. To je v pohodě. To po vás nemůžu chtít." ,, Ale jo. Pojď." Došel do pokoje pro klíčky od auta a mířil do garáže. Nakonec jsem teda přistoupila, ale bylo mi to dost blbý. Na druhou stranu jsem byla ráda. Rozloučila jsem se s Pavlem a Štěpou, nasedla do auta a Radek vyrazil. Navigovala jsem mu cestu.

,, Tak děkuji moc." ,, Prosím tě. Odvezl jsem tě rád. Aspoň nebudeme mít strach, že by se ti něco stalo." a usmál se. ,, Tak dobře no, ale stejně děkuju i za to odpoledne a tak. Prostě za všechno." ,, Neděkuj. Nemáš za co." ,, Tak ahoj." řekla jsem. ,, Ahoj." odpověděl a odjel. Rychle jsem doběhla do bytu a zavřela. Otočila jsem se a tam stála Teri. ,, Tak povídej. Víš, jaký jsem měla strach. Když jsi mi neodpovídala." řekla. Já zapomněla, že ona. ,, No tak... Víš jak jsem ti říkala o té kamarádce?" ,, Vím no." ,, Tak u ní jsem byla. Byli tam ještě další dva kluci." Sakra. Lhaní mi moc nejde, ale tohle by mi uvěřit mohla ne? ,, A bylo něco?" zeptala se a trochu se zaksichtila. ,, Ne Teri nebylo. Skoro jsem je neznala. Jo a do toho se mi vybil mobil, proto jsem ti neodpověděla." odpověděla jsem. ,, Ty si tak staromódní." zasmála se a odešla do svého pokoje. Pomalu jsem se připravila do postele.