Baxtrix.. + Wedry a Herdyn

61.

,, Nepůjdem se projít?" špitl mi do ucha Štěpán. Přikývla jsem. ,, My jdem na chvilku pryč." řekl, vzali jsme bundy a vyšli na ulici. Tichem jsme došli až na námko a dál. Po chvilku mě chytl za ruku. Trošlu jsem se lekla a rukou škubla, ale hned jsem se nechala chytit. Jak moc mi chyběl ten pocit. Nic jsme neříkali. Užívali jsme si to ticho. Tu tmu. To, že jsme sami. To, že jsme tam my dva. Nebo aspoň já to tak cítila. Chodili jsme dost dlouho dobu. Najednou zastavil. Podívala jsem se na něj. Ve svitu pouličního světla se mu leskly oči. Po tváři se mu svezla slza. Chtěla jsem se zeptat, co se děje, ale nedokázala jsem to nějak. Podíval se mi do očí a jen si mě přitáhnul do objetí. Obejmul mě hrozně pevně ale tak opravdicky. ,, Mrzí mě to. Chci to vrátit, ale už jsem tě stratil." zašeptal. ,, Nestratil. Já Pepu nemiluju.." ,, Vážně? A co ta pusa a všechno?" ,, Když jsi odjel, tak jsem psychicky byla na tom špatně. Celou dobu jsem byla doma. Pepa chtěl jít do posilky, tak jsem s ním šla. Pak Tomáš, ten bejvalej nás vyfotil, když jsme se zrovna obejmuli, ale ono to tam vypadá divně. Prostě to byly náhody.." vysvětlila jsem. ,, A ta pusa?" ,, Udělala jsem to, protože jsem myslela, že nějak zareaguješ a ne, že ti to bude jedno.. Od tý doby si myslím, že ti jsem jedno. Pak jsme se pohádali a všechno je v pici.." sklonila jsem hlavu. ,, Jsem fakt debil. Všechno mě to mrzí. Nemyslel jsem to tak, ale žárlil jsem a měl jsem zlost. Promiň mi to.." řekl tiše. Jen jsem ho obejmula a špitla ,, Prominuto a už to neřeš." Cítila jsem, jak se usmál. Chytl mě v bokách a nadzvedl a zatočil se se mnou. ,, Jsi nejlepší!" Chvíli jsme spolu ještě byli. Někdy ve tři jsme se vrátili.
.
Kolem pátý Míša usnula. Pavel jí odnesl k sobě do pokoje a šel už taky si lehnout. Snad všichni byli celkem dost najebaný. Bavila jsem se s Jurexem. ,, Hele. My půjdem taky k sobě. Nevadí?" vypadlo z Radka. ,, V pohodě." odpověděl Pepa. Vzal Terku za ruku a odešli. Zůstala jsem tam já, Jurex, Pepa, Tomáš a Štěpán. ,, Co budem dělat?" zeptal se Tom. Nikdo nic neřekl. ,, Půjdu asi spát." řekl Štěpán. ,, Nechoď." odpověděla jsem s psíma očima.
...
Nechtělo se mi spát. Vůbec, ale chtěl jsem jít k sobě. Pomalu jsem se už zvedal, když v tom jsem uslyšel. ,, Nechoď." Otočil jsem se za hlasem. Byla to Šárka. ,, Prosím.." dodala. Rozhodl jsem se tedy ještě chvíli zůstat. ,, Fajn." odpověděl jsem a seděl dál. Z Jurexe vypadl nápad. ,, Zahrajem si Just Dance!" Nejdřív jsem nechtěl, ale zas by mohla být sranda. Nakonec jsem souhlasil. Chvilku jsem hledal, kde to je a když jsem to našel, zapnul jsem to. V prvním kole šla Šárka a Jurex. Dali si nějakou od Sii. Šárka netancuje vůbec špatně, ale takhle, jak se občas zasekla nebo nevěděla, jak to udělat, tak to vypadalo celkem komicky. To samí i Jurex. I když jemu to šlo líp než byly moje očekávání.
...
Dost dlouho jsme se dohadovali, kdo půjde první. ,, Jsi holka, měla by si jít první." řekl Pepa. Popravdě se mi první jít nechtělo, ale tak někdo začít musí, tak půjdu. ,, Oukejj. Půjdu, ale kdo se mnou?" optala jsem se. Koukali na sebe celkem dlouho. Pak z Jury vypadlo ,, Dobře. Půjdu já." a usmál se. Byla to hrozná sranda. Pořád jsem se jen smála, protože nám to vůbec nešlo. Pořád jsem se zastavovala a dělala jsem tam úplný kraviny. Všichni jsme se smáli. I Štěpa. Po dlouhé době jsem ho viděla se smát. Byla jsem za to ale moc ráda. Když nám to skončilo, byla jsem hrozně zadýchaná. Mám hroznou fyzičku. ,, Šáry!! Výborně!!" vykřili kluci. Nevím jak, ale vyhrála jsem. Ale bylo to hodně vyrovnaný. Zvítězila jsem jen nějakých 500 bodů, což není moc. Sedla jsem si. ,, Tak kdo jde ?" zeptal se Pepa. ,, Ty." odpověděla jsem. Šel teda Pepa a Tomáš. Byli hrozně vtipný. Jednou jsme si dali pro čtyři. Akorát bez Toma. Po asi hodině a půl blbnutí jsme si sedli. Pepa byl už celkem unavenej. ,, Hele já už půjdu spát." ,, Tak fajn. Jdi klidně ke mě." nabídla jsem. ,, Díky." řekl a šel nahoru. Měli jsme puštěný songy a kecali jsme. Po nějaké chvíli odešel i Tomáš. Zůstali jsme tam už jen tří. Bylo něco kolem půl sedmí. ,, Taky máte takový hlad?" zeptal se Jurex. ,, Jo celkem jo." odpověděl Štěpán. ,, Jdem něco udělat?" zeptala jsem se. Přikývli. ,, Palačinky!" vyhrkl Jura. ,, Jo!" přidal se Štěpa. Šli jsme s Jurou do kuchyně a společně jsme připravili těsto. Začal péct a já připravila nějaký ovoce a tak k tomu. Bylo ještě šero. ,, Hej. Nepůjdem to sníst ven? Bude se za chvíli rozednívat." navrhla jsem. ,, Dobrej nápad." usmáli se. Odnesli jsme to ven pod pergolu. Vzali si bundy a šli jíst. Celkem to bodlo.