Baxtrix.. + Wedry a Herdyn

23.

...

Pavel za mnou přišel nahoru. ,, Šáry?" řekl za dveřmi. Otevřela jsem mu. ,, Jdu domů." řekla jsem. ,, Počkej. Odvezu tě." Nechala jsem se. Hned jak jsem přišla domů, lehla jsem si a usla jsem.

Máme češtinu a já mám plnou hlavu toho, co se v poslední době stalo. Strašně mě to mrzí. ,, Šáry!" zavolala na mě Teri a proluskala mi prsty před očima. ,, Co je to s tebou?" zeptala se mě. Kdyby jen věděla. Ale nemůžu jí to říct, prostě ne. ,, Nic." odpověděla jsem. ,, Poslední dva dny si pořád mimo." řekla mi. ,, To není pravda." a usmála jsem se. ,, Ale je. To poznám na tobě hele.",, Tak dobrá no, ale to neřeš. Budu zase v pohodě." a usmála jsem se. ,, Kdyby jsi si o tom chtěla promluvit, tak jsem tu. " oplatila mi úsměv a objala mě.

Vyšla jsem z autobusu a došla jsem na roh ulice a uviděla je. Štěpána a tu holku. Měla jsem chuť se otočit a odejít, ale nemohla jsem. Musela jsem tam. Šla jsem a koukala do země, chtěla jsem jen kolem nich projít, dokonce se mi to skoro povedlo. Bohužel jen skoro. Někdo mě chytl za ruku. Byl to Štěpán. ,, Ahoj." pozdravil mě. ,,Čau." odpověděla jsem a rychle šla do dveří. Vzala jsem za kliku a ještě se otočila. Ta holka se k němu zase přibližovala. Zalezla jsem do domu a při zavírání dveří jsem se stejně ještě podívala. Prostě jsem musela. Štěpán ji odstrčil, naštěstí. Potěšil mě tím. Zavřela jsem, svlékla si bundu a boty a šla do kuchyně. ,, Ahoj!" zavolal Pavel vesele. Kamarádsky mě objal. Pozdravila jsem ho taky. ,, Potkala jsi ho?" zeptal se s obavou v hlase. Hned jsem věděla koho myslí. ,, Jo." odpověděla jsem. ,, A v pohodě?" ,, Jojo." a usmála jsem se. Pavel pak odešel natáčet a já se pustila do své práce.

...

Jur3x mi zrovna posílal video, abych ho mohl dát na YouTube. Ozval se zvonek, hned za ním ,, Jdu tam!" od Radka. Neřešil jsem to. Jenže do minuty ke mně vtrhl. ,, Máš tady návštěvu. Štěpáne, jestli jdeš do téhle, tak si pěkně blbej a slepej." řekl a odešel. Napsal jsem Jur3xovi ať chvilku počká a šel dolů ke dveřím. Byla tam Sára. ,, Ahoj Štěpánku." řekla mi a hned se ke mně přibližovala. Pomalu jsem odstupoval. ,, Čau." pozdravil jsem ji. Ten večer, co se to všechno stalo, jsem byl na prášky. Strašně jsme si to všechno vyčítal a bylo mi to líto. Bude mi to líto pořád. Jsem blbec no. ,, Hele Sáro, sorry, ale už jsem ti to napsal i řekl několikrát, ale prostě nic víc ani tamto už nikdy nebude. Jasný? Byl to omyl." řekl jsem jí. ,, Ale no tak, Štěpo. Na to se nedá jen tak zapomenout přece." ,, Jo dá!" začínal jsem být celkem naštvaný. Na Facebooku mě začala spamovat zprávami, začala mi pořád volat. To, že jsem napsal, aby toho nechala, že o ni nestojím, totálně ignorovala. Rozhlížel jsem se a uviděl jsem Šárku. Až teď jsem si uvědomil, že je sobota a že má Šárka přijít. Sára na mě pořád něco mlela, ale já ji nevnímal. Koukal jsem na Šárku, vypadala smutně. Sára si toho všimla, že jí ignoruju a otočila se. Šárka jen kolem prošla, ale na poslední chvilku jsem jí chytl za ruku. Pozdravil jsem, ona mě taky, ale rozhodně moc nechtěla. Hned šla domů, podíval jsem se na Sáru. Zas se nebezpečně přibližovala, nenechal jsem to zajít moc daleko a rychle jí odstrčil. Ještě asi deset minut tam něco kecala. Nakonec jsem jen řekl. ,, Konec. Čau." a odešel, i když mi nic na to neřekla. Šel jsem dodělat svou práci.

.

Asi po hodině přišla Šárka klasicky s kýblem. Nic neříkala. Chvíli na to přišel Pavel. ,, Tak co Sára?" zeptal se. ,, Co s ní?" optal jsem se nazpět. ,, Máš s ní něco?" ,, Ne. Proč bych měl. Já vím, tu středu jsem to posral. Ale od té doby se snažím jí už poslat do prdele. " ,, Přestaň s ní jakkoliv komunikovat, snad dá pokoj. A radím, otevři oči." řekl mi. Co pořád mám otevírat oči, nebýt blbej a tak. Už mě tím štvou. ,, Mám nabídku. Co bys řekl na to, že bychom Šárce řekli, ať tu zas dneska přespí." ,, Co bych řekl? Že je to super nápad!" odpověděl jsem, Pavel s úsměvem přikývl a odešel. Po tak půl hodině přišel a ať jdu s ním dolů.