Baxtrix.. + Wedry a Herdyn

43.

Klasicky usnula u mě. Vzal jsem ji do náruče a přenesl do postele. Pak jsem si šel taky lehnout.

...

Vzbudila jsem se u sebe pokoji. Začala jsem ho hledat. Našla jsem ho dole na stole. Řekla jsem si, že udělám všem snídani. Když jsem měla hotovo, nesla jsem ho Radkovi. Zaťukala jsem, ale nic se neozývalo. Vešla jsem. Spal. Klekla jsem si k němu a probudila ho. ,, Radku. Snídaně." ,, Jé. Děkuju." a vzal si to. ,, Není za co." odpověděla jsem a odešla. Pak jsem šla za Pavlem. Na ťukání mi neodpověděl, tak jsem zas na nic nečekala a vešla. ,, Pavle. Snídaně." Zas žádná odpověď. Položila jsme talíř na stůl a jemné s ním zatřásla. ,, Co se děje?" zabručel. ,, Nic. Jen hodná Šárinka na tebe myslela a udělala ti snídani." Otevřel oči. ,, no tak to je jiná." Podala jsem mu talíř a usmála se. Pak jsem šla za Štěpánem. Ani jsem už neťukala, protože jsem myslela, že stejně spí. ,, Štěpo?" řekla jsem. ,, Ano?" odpověděl a pomalu otevřel oči. ,, Tady máš snídani." ,, Děkuju moc." a odložil to na stůl. Odcházela jsem, když v tom mě ze zadu obejmul. ,, Mám tě rád." Dal mi malou pusu do vlasů. ,, Moc." dodal. Přitiskla jsem se ještě víc. Ale zase ta věc. Jak moc?. Nevěděla jsem, jestli se takhle blbě zeptat. Ale moje rozhodování trvalo moc dlouho. Někdo zazvonil. ,, Dojdu tam." řekla jsem a ač nerada, musel jsem pokoj opustit.

Otevřela jsem a v nich stál Tomáš. ,, Co tu děláš?" zeptala jsem se. ,, Ahoj. Přišel jsem pro tebe." odpověděl. ,, Proč pro mě jako?" ,, Obleč se a pojď." řekl. ,, Kam?" ,, Budeme jenom tady neboj." Popravdě se mi vůbec nikam nechtělo, a že bych mu nějak věřila, se říct nedá. ,, Jak dlouho?" ,, Jak dlouho budeš chtít." odpovídal trochu divně. Vzala jsem si tedy bundu a ještě do domu zařvala. ,, Jdu ven, za chvíli jsem zpět." a odešla.

Šli jsme na lavičku na náměstí. ,, Tak už ,i řekneš, co si chtěl?" zeptala jsem se. ,, Víš Šáry. Fakt mě to mrzí." začal. Neodpovídala jsem mu a nechala ho dál mluvit. ,,Rve mi srdce to, že si v tom baráku s takovými debily. Od toho, kdy jsme se rozešli, se mi život totálně zesral. Vždyť jsme byli tak úžasný pár. Já.. Já bez tebe prostě nemůžu být. Chci s tebou být." klekl si přede mě a vytáhl prstýnek. ,, Cože?!" vyjekla jsem. ,, Tomáši! Oni nejsou debilové! A ne. Já tě už nechci. Nemiluju tě! Ne prostě ne!" Koukal na mě nevěřícně, hned na to přišel celkem naštvaný pohled. ,, Tak hele ty kur*o. Budeš mě poslouchat, a nebo to špatně dopadne." začal na mě řvát.

...

Oblékal jsem se, když jsem uslyšel. ,, Jdu ven. Za chvíli se vrátím." Byla to Šárka. Šel jsem rychle dolů, abych viděl, s kým jde. Měl jsem trochu strach. S Míšou by totiž zůstala tady. I s Terkou myslím. Uviděl jsem Tomáše. Tak tomu vůbec nevěřím. Vzal jsem si bundu a vyrazil za nimi. Šli na náměstí na lavičku. Schoval jsem se za roh a sledoval je. Klekl si a.. On ji chce požádat o ruku nebo co?! Něco mu řekla a on se asi dost solidně naštval. Začal na ni řvát. Rozuměl jsem mu. ,, Nech mě už být laskavě. Vymaž mě z života. Už neexistuju pro tebe!" Praštil ji. Chytla si tvář. ,, Co si to sakra dovoluješ!",, Drž už hubu, ty krávo!" Z druhé strany se objevila Terka. Co ta tu dělá? Obá jsme k nim běželi. Než stihla cokoliv udělat už ležela na zemi. Mě si nevšiml zatím. ,, Terezo ty zmiz!" zařval. Viděla mě, vstala, začala vytahovat mobil a odběhla dál. Byl jsem mu dost blízko. Chytl jsem ho pod krkem. ,, Už tu bude klid!" řekl jsem. Svalil jsem ho na zem a klekl na něj. Terka Šárku obejmula. Za nedlouho jsem uslyšel policii.

Policisti ho zatkli a odvezli. Nějaký dvě hodiny nás vyslýchali a pak jsme šli domů. Konečně. Měl jsem celkem hlad.

...

Doufám, že tohle je poslední zkušenost s policií. Za poslední dobu toho bylo až dost. Došli jsme domů, hladový a zmožený. Šla s námi i Teri. U dveří nás už zdravil Radek. ,, Ahoj. Kde jste takovou dobu?" ,, Ahoj. Je něco k jídlu? Pak ti to řekneme." odpověděla jsem. ,, Jo. Něco jsem uvařil." řekl. Šli jsme do kuchyně. Radek nám nandal a sedl si k nám. Přišel i Pavel i s Míšou. ,, Ahoj." pozdravili. ,, Ahoj. Co tu děláš Míšo?" zeptala jsem se. ,, Přišla jsem za tebou, ale ty si tu nebyla a tak mě pozvali, ať tu na tebe počkám." odpověděla. Musela jsem se usmát. Všichni jsme si sedli a my začali vyprávět, co se stalo...

♥
mia_154
katchud
♥