Baxtrix.. + Wedry a Herdyn

64.

...

,, Čauu!" zvolal na nás Jirka. Sedl si vedle mě dozadu a teď už směrem do Jumpparku. Už zdáli jsem poznala, že Pepa už tam je. Zaparkovali jsme. ,,  Ahoj." pozdravili jsme se hned. Kamarádsky jsme se s Pepou obejmuli. Chvíli jsme čekali na Radka s Pavlem a holkama. Když přijeli, šli jsme dovnitř.

Bavili jsme se dobře myslím. I když jsem se tam bavila jen Jurou, Pepou a Štěpánem, zkrátka ty dva couply se bavili spolu a pak my ostatní, tak byla velká sranda. Potřebovala jsem si dát pauzu a tak jsem si šla sednout. Přišel ke mě Jura. ,, Bavíš se? " zeptal se. ,, Jojo. V celku jo. Jen.." ,, Co jen?" ,, Trošku mě mrzí, že se tak nějak baví oni spolu a my jsme tady trochu mi přijde." odpověděla jsem mu. Sedl si vedle mě. ,, Tojono. Ale tak nejsi tady navíc sama. Jsme čtyři." ,, Aspoň tak. Sama bych se tu zbláznila jako." ,, Tak ty by jsi měla bejt se Štěpánem s nima ne?" ,, Nevím no. Furt nevím mezi námi." ,, Má tě rád. Určitě ti to co nejdřív řekne." Přišel si k nám sednout i Pepa, Jirka a Štěpa. Nějakou chvíli jsme povídali a pak šli zas skákat.

S klukama jsme šli ještě na pizzu. Nevím kam šli Míša a Pavel a Terka a Radek. Jirka už taky šel. Kecali jsme, jedli a tak. S těmahle třeba si rozumím úplně nejvíc. Když jsme dojeli domů, doma byl jen Radek s Terkou. Pavel jel s Míšou. Jurex už taky vyrazil domů.

...

O týden později. Sobota večer:

Dneska naplánovaný další "posezení", no prostě pití. Jako to bylo. Zas přijel Jura a Pepa. ,, Tak už jsi jí to řekl?" zeptal se mě Jura. Zakroutil jsem hlavou, že ne. ,, No tak už dneska. Už je čas jako." ,, Já vím." odpověděl jsem tiše. Večer probíhal v klidu. Samosebou, že jsme tam nakonec zas zůstali jen Pepa, Jura, já a Šárka. Nevadilo mi to až tak. Spíš jsem byl rád. Hráli jsme zas hry a tak. Byla sranda. Někdy v pět la Šárka udělat snídani. Ano, tak dlouho jsme všichni zůstali vzhůru. Najedli jsme se a šli si lehnout. V posteli jsem přemýšlel. Jak jí to mám říct. Jak to mám udělat. Prostě nevím. Jsem u ní beznadějný.

...

Ráno jsem se vzbudila brzy. Nemohla jsem nějak spát. Vztala jsem. Šla jsem dolů a sedla si ke stolu. Chvíli jsem byla jen tak na mobilu a pak si šla dát snídani. Postupně se do kuchyně přivalily všechny existence, co v domě byly. Rozhodla jsem se jít nahoru, ale ve dveřích jsem potkala Štěpána. Než jsem cokoliv stihla říct, chytl mě za boky a zašeptal ,, Miluju tě". Políbil mě. Před všemi tady. Když jsme se od sebe odrthli, chytl mě za ruce a řekl ,, Chtěl bych tě mít." Vrhla jsem se mu kolem krku a odpověděla ,, Máš. Aaa.. Taky tě miluju." Všichni začali řvát a přát nám to. Byl to nejšťastnější okamžik.

...

Udělal jsem to. Před všemi. Milionkrát lepší než tenkrát se Sárou. Jsem rád, že už je konečně moje princezna.  

O půl roku později:

...

Měsíc utekl dost rychle. Mám už i maturitu za sebou, takže super. Jinak bydlíme trochu jinak. Pavel se přestěhoval s Míšou ještě k nějakému jeho kámošovi. Terka s námi nebydlí, ale často sem za Radkem chodí. Přestěhoval se sem k nám i Jura. Občas nás navštěvuje i Pepa. No a já? Já stále jsem se Štěpánem. Šťastná. Miluju ho. Za to všechno utrpení to stálo. <33

Lidi.. Budu brečet. Poslední. Ale už vážně nemělo cenu, psát nějaký bláboly a psát nezajímavě.

Děkuju moc všem, kteří si knížku přečetli. Jsem vám neskutečně vděčná. V životě mě nenapadlo, že bych mohla mít na svém výmyslu 35k přečtení. Být 6stá nejpopulárnější kniha. Ale bez vás bych to nedokázala. Opravdu moc děkuju. Dělali jste mi přes 4 měsíce radost. Vaše komentáře, nad nimi jsem se vždy červenala. Radost jsem měla u každého hlasu a přečtení. Na Vánoce ve 2:30 jsme přesně překonali 1k. 10k bylo 20.2. Teď 21.4 máme 35. Mega velká vděčnost. Nemluvím o tom, že díky této knize jsem poznala spoustu lidí. ( oni ví). Prostě tahle kniha byla super a díky vám se mi spoustu vyplnilo. Mockrát děkuju!! <33 <33 ( stejně tohle jako poděkování nestačí xD)

ig: sarka_hroch_wttp