Soukoku aneb další pletky z Bungou. [Yaoi] ✔️

2: Seznámení s Chuuyou

Dazai:

Jmenuji se Dazai Osamu,je mi 24 let a žiju sám. Jsem sebevražedný mladý muž, který nevěděl, jak využít svůj volný čas, a tak jsem se přidal k přístavní mafii. Doufal jsem, že mě aspoň ta mafie pobaví. Jinak svůj život už na dobro ukončím, říkal jsem si v hlavě. Můj první den byl celkem nudný, pořád jen seznamování s různými členy z mafie, ale ani jeden nesplnil mé očekávání. Mise, co jsem dostával, byly také nudné. Nikdo se mé síle nevyrovnal. Říkal jsem si, že tomu dám ještě týden šanci.

Předposlední den jsem se ráno odhodlal vyjít z postele a dojít do práce. Zase to bude další nudný den, chci umřít, skuhrám si v hlavě. Vejdu do budovy a v hlavě si tak představuji, jak mi šéf zadává úkol. Vejdu do jeho kanceláře a čekám na pokyny. Nemluvně na mě zíral a promluvil, až když přišel zrzavovlasý mladý muž s kloboukem na hlavě. Díval se na mě těma jeho modrýma pronikavýma očima od hlavy až k patě. Udělal jsem to samé. Byl štíhlé středně vysoké postavy, oblečený byl, jak z módního katalogu, který udává nové trendy. Kabát měl přehozený jen přes ramena a ten klobouk, bože musel jsem se pousmát. Navíc vypadal, jak holka.

Nejspíš si všiml mého úsměvu a otravně zasyčel. Pohlédl na šéfa stylem, jako jestli se nezbláznil a sedl si na židli. ,,Odedneška pracujete spolu," najednou prohodil a než jsme stačili něco říct pokračoval dál: ,, jelikož jste moji nejšílenější a nejlepší muži, chci abyste splnili jednu důležitou zakázku." Zrzounek se na mě zamračeně díval a chtěl něco namítnout. ,, Šéfe budu jedině rád, aspoň to bude trochu vzrušující." předběhl jsem ho. Zrzounek zavrtěl hlavou a plácl se přes čelo. Začínal jsem se bavit, našel jsem si obětního beránka, doufám, že mě zabaví na dost dlouhou dobu.

,,Podklady jsem vám nechal v kanceláři, to je vše, můžete odejít." řekl šéf a šibalsky se usmál. ,,Šéfe to nemyslíte vážně, že ne?" vyhrkl nastvaně zrzounek. No jaksi to šéfa nezajímalo a ukázal směrem na dveře. Pozdravil jsem šéfa a šel jsem pro podklady do kanceláře, i když náš naštvaný zrzounek nechtěl, šel za mnou. Otočil jsem se k němu a ušklíbnul jsem se na něj. Zasyčel a sklonil hlavu, aby na mě nemusel koukat. ,,Když už spolu budem pracovat, řekneš mi alespoň tvé jméno princezničko?" zeptal jsem se. Ou asi jsem ho naštval, šel ke mně a chytl mě za límec. ,,Ty hnusnej přiblble se usmívající kreténe, už mi tak nikdy neříkej, nebo z tebe vymlátím duši." Zařval a šel napřed.

Tenhle člověk mě neustále nutil se smát. Doběhl jsem ho, bych ho zastavil, neboť šel špatným směrem. ,,Co děláš? Vůbec na mě nesahej!!" zasyčel. ,, Princezničko, moje kancelář je támhle" provokativně jsem odpověděl. Stitkl ruce v pěst a odebral se směrem, který jsem mu ukázal. ,,A neříkej mi princezničko sakra" procedil mezi zubama. ,,Tak mi prozraď tvé jméno!" řekl jsem a pokračoval dál. ,, Jsem Chuuya, Nakahara Chuuya a ty?" řekl už klidným tónem. ,,Já jsem Dazai Osamu, těším se na tvojí spolupráci princezničko" odpověděl jsem. Ignoroval mě a vešel do mé kanceláře.

Na stole ležela obálka s podklady. Chtěl jsem otevřít obálku, ale naše uražená princeznička mě předběhla. Sledovat jeho výraz, když si četl dopis od šéfa, bylo komické. Odhodil dopis na stůl a rozkřikl se. Vzal jsem si dopis a též si ho přečetl. Wow, šéf věděl, jak mi spravit náladu.

V dopise:
Ahoj Chuuyo, doufám, že tě nenaštvu, ale muž kterého budete pozorovat, se nachází ve stejné čtvrti jako Dazaiovo dům. Vím, že nerad spolupracuješ, ale tady prostě musíš. pro případ, že bys zuřil a chtěl mě zabít, už nejsem v kanceláři a dlouho nebudu. Spoléhám na vás a uzijte si to.

,,Ten hnusnej slizkej hajzl, to určitě udělal naschvál, jednou ho už fakt zabiju. Parchant, nesnáším ho. Bože čím jsem si to zasloužil fakt." nadával tam takhle ještě dlouho. Tentokrát jsem radši nic neříkal a jen se usmíval.

Konec!!! :D

Pokračování příště, budu ráda za hlasy, komentáře, a sledování.
Děkuji