Soukoku aneb další pletky z Bungou. [Yaoi] ✔️

56: Peníze jako moc.

Ahojky

Francis:
,,Ukážu ti, jak vypadá pravá moc. Pravá moc je bohatství, pravá moc jsou peníze, pravá moc je postavení. Vše jde ruku v ruce. Pokud máš peníze, můžeš získat cokoliv. A já jich mám dost na to, abych tě před zrakem tvého přítele zabil a poté se pustil i do něho."

,,Vážně si myslíš, že peníze jsou všechno? Jestli ano, šeredně se mýlíš. Peníze jsou nic ještě když jsme v tomhle světě. Největší mocí jsou pouta...láska...rodina. Pro svou rodinu a lásku bych položil život. Ale neboj se, než zemřu, dostanu tě do hrobu dřív."

Francis:
,,Líbí se ni lidi s takovou kuráží, jen je škoda, že nejsi na mé straně. Oba totiž bojujeme pro to samé, ale co už..."

,,Andílku, drž se pro teď stranou."

Francis:
,,Přesně tak, drž se stranou, dodělám tě potom." 

,,Ty hnusnej šmejde!!"

Doslova se mi vysmíval do obličeje. Bude mi potěšením ho zneškodnit. Najednou se kolem rozvířily nějaké papíry, nejspíš akcie. Objevila se i žlutá aura podél jeho těla a na tváři se mu rýsovaly nehezké zelené pruhy. Vypadal opravdu zvláštně. Vyběhl jsem proti němu, ale ihned mě srazil k zemi. Jeho fyzické schopnosti byly o dost navýšeny. Převažoval i ty největší šelmy. Jenže jestli si myslí, že mě takhle zastaví, tak má smůlu. Mou výhodou bylo, že jsem svou schopnost mohl použít i na dálku. Ihned jsem se odmrštil zpět. Neváhal a běžel ke mně. Pokusil se mě několikrát uhodit, naštěstí jsem všechno vykryl. Věděl jsem, že takto ten souboj nepotrvá věčně...pořád jsem měl to zlé tušení, ale to co přišlo potom, mě dostalo...

Francis:
,,Říkal jsem si, že bys nemohl být tak laciný, jak o tobě říká ten tvůj směšný oděv, ale já mám stále dost peněz a pro mě jsou peníze všechno. Uvidíš to na vlastní oči."

...rozvířily se kolem něj další papíry, rovnou i s bankovkami a přivodily mu ještě více pruhů. Bylo mi jasné, že teď bude ještě o dost silnější. Byl strašně rychlý a jeho útoky silné ani má schopnost se mu neubránila. Schytal jsem dost kritických ran, ale ani tak jsem neměl v plánu se vzdát..kvůli Andílkovi cokoliv. Zkoumal jsem jeho pohyby, abych pochopil techniku a styl jeho boje a mohl se podle toho zařídit. 

Zařídil jsem se, jenže pro něj byla moc brána opravdu jen z pohledu peněz a o čemž nelhal, těch měl vážně dost. Myslel jsem, že prohraji...taky jsem po chvíli prohrál...nejspíš. Ocitl jsem se ve tmě a snažil se najít světlo...

Pokračování příště...