Soukoku aneb další pletky z Bungou. [Yaoi] ✔️

48: Les.

Ahojky, dnes nějak ještě stíhám, takže díky bohu😇

Dazai
Chuuya
Atsushi
Akutagawa

Než jsme vyrazili, rozdal jsem všem potřebné vybavení. Cesta nebyla nijak složitá, což neznačilo nic dobrého. Ocitli jsme se před starou zatuchlou chatrčí. Rozhlížel jsem se ze strany na stranu, ale nikde nikdo nebyl. To bylo velice podezřelé...

,,Lásko, tohle se mi nějak nezdá, nikoho tu necítím až na Yumena. Přece by ho tu nenechali jen tak?"

,,Podle mě jsou někde schovaní."

,,Jsou, já je cítím, jsou ukryty pomocí jejich schopnosti okolo sto metrů, cítím tu nebezpečnou auru."

,,Tak co teď, půjdem pro něj a pak je zneškodníme?"

,,To bude nejlepší, oni si totiž myslí, že nás takhle chytí do pasti. Takže mají v plánu se tu každou chvíli ukázat. Hoši připravte se. Já a Chuuya jdeme pro něj, vy zatím hlídejte a kdyby něco, hned jsme u vás."

Stoupli jsme si před dveře a opatrně do nich šťouchli jedním prstem. Díky bohu nic zlého nás nečekalo. Vešli jsme dovnitř a se vší opatrností prohlíželi každý kout.

,,Pamatuješ? Jako za starých časů. Jsem rád, že můžeme spolupracovat a ne lovit se navzájem."

,,Neboj, já si tě ulovím, až tohle skončí. Už nebudeš chtíti nikoho jiného."

,,Hlupáčku, to nechci ani teď." pošeptal jsem a políbil ho. Poté jsem ho vzal za ruku a šli jsme dál. Narazili jsme na schody, které vedly dolů. Spodní část chatrče byla jen lehce osvětlena svíčkami. Nikde nikdo, ale cítil jsem poblíž Yumena. Avšak kde mohl být, když tu byla jen skříň a do škříně by ho určitě neschovali. Dazai přešel ke škříni a odtáhl ji stranou. Za ní se objevily dveře. Dazai je otevřel a nám se naskytl pohled na tmavou místnost. Vzal jsem jeden svícen a vešel dovnitř. Opravdu tu byl Yumeno...uvězněný kořeny. Dazai se dotkl jednoho z nich a ihned se rozpohyboval. To bude docela problém, jestli může svou schopnost používat takhle na dálku. Zakročil jsem. Dazaie jsem odhodil stranou. Dotkl jsem se kořenů a svou schopností je uvolnil. Chytl jsem Yumena do jedné ruky a Dazaie do druhé. Vyběhl jsem i s nima ven, kde už na nás čekala návštěva. Andílek s Ryuuem už byli v bojovné pozici. Snažil jsem se probudit Yumena, ale bez šance.

,,Nech ho tak, jak je...je pod účinkem své schopnosti, koukni, drží jeho panenku...musíme ji získat zpět..."

,,Co s ním máte v plánu?"

,,Nic. Jen jsme si chtěli pohrát...a helejmese oni jsou tu rovnou čtyři soupeři."
Zasmál se blonďák. Jasně hrát si. Vážně mám čas si pohrávat s nějakýma idiotama...křečovitě jsem zatínal pěsti a snažil se být v klidu.

,,Chuuyo, klid! Chtějí nás vyprovokovat..."

,,Co budeme dělat?"

,,Musíme především dostat tu panenku a nesmí se jí nic stát, takže jestli začneš útočit, dávej pozor."

,,Hej Chuuyo, já s Ryuuem si vezmem toho blbě culícího se blonďáka a ty s Dazaiem toho nevkusného starce."

Přitáhl jsem si k sobě Andílka a dlouze ho políbil. Člověk nikdy neví, co se může stát, a tak jsem ho chtěl alespoň ještě jednou políbit.

Pokračování příště...

Doufám, že se vám díl líbil😊😊
Jinak děkuji za vaše hlasy a komentáře😊😊❤
Mějte se😘❤
Vaše Tsukki😘❤