Soukoku aneb další pletky z Bungou. [Yaoi] ✔️

30: "Vážný" rozhovor.

Atsushi:

Probudili jsme se do krásného slunečného rána. Ryuu se vydal do koupelny vykonat svou ranní hygienu. Já šel hned po něm. Začali jsme společně připravovat snídani a u toho jsme si věnovali pár sladkých polibků. Byl jsem šťastný. Když jsme měli snídani hotovou, pustili jsme se do jídla. Po snídani jsem šel uklidit ložnici a Ryuu zase nádobí. Měl jsem blažený pocit. Konečně mám svou spřízněnou duši.

,,Andílku můžeš jsem na chvíli?" Ozvalo se z kuchyně. ,,Hned jsem u tebe!" Křikl jsem na něj zpátky. Zajímalo mě, co potřebuje. Šel jsem tedy za ním. Stál u linky a díval se na mě. Nechápavě jsem povytáhl obočí. ,,Děje se něco?" Zeptal jsem se. Místo odpovědi použil své červené kamarády a přitáhl si mě k sobě. ,,Co to děláš?" Zmateně jsem se ho zeptal. Tiskl mě tak pevně k sobě, jako bychom se neviděli roky.

,,Já tě tak strašně miluji, že mi chybíš i po pár minutách i když jsi ode mě jen pár metrů," řekl a vlepil mi vášnivý polibek. ,,Ty jsi pako, já už se bál, co hrozného se stalo... neděs mě tak pako, jinak taky mi chybíš, ale stačí si vzpomenout na tvůj úsměv a je to dobré," řekl jsem a políbil ho. Polibek mi oplatil a ihned začal s proti akcí. Jazykem prokouzl do mých úst. Třel svůj jazyk o ten můj, že se z toho stala jazyková válka. Skvělý pocit. Mé tělo se chvělo.

,,Jestli chceš, můžem pokračovat v posteli, když dnes neprqcujeme," pošeptal mi do ouška a jemně políbil můj lalůček. Totálně jsem zrudl a hlavou mi začaly prolétávat divné myšlenky. ,,No když já nevím... nejsem na to moc rychle?" Zeptal jsem se. Ne že bych nechtěl, ale no stále nevím... pořád nejsem připravený. Možná bych se mohl zeptat Dazaie. Ryuu mi začal louskat před očima. ,,Jsi tu?" S úsměvem se optal. Kývl jsem na souhlas.

,,Hlupáčku, jen aby sis nemyslel nějaké špatné věci o mě. Nikdy tě nebudu nutit nebo dělat něco, co nechceš, takže si nemusíme jít lehnout pokud nechceš," najednou řekl. ,,Ale ne takhle se jsem to nemyslel já jen... no... to je jedno. Co takhle nezajít na chvíli k Dazaiovi, zapomněl jsem mu něco důležitého říct,"zalhal jsem. ,,No nevím, jestli budou zrovna nadšení, ale jak chceš," nakonec řekl. Šel jsem do ložnice a převlékl se.

,,Když už jsme u toho, rovnou můžeme vzít zbytek tvých věcí ne?" Zvolal. ,,To znamená, že se mám k tobě přestěhovat na stálo?" Optal jsem se a opět jsem zrudl až po uši. ,,Ano, nebo snad nechceš?" Zeptal se se špetkou strachu v hlase. Dělal jsem jakože přemýšlím a povytáhl jsem jedno obočí nahoru. Ve tváři se mu rýsovaly obavy. Ummm byl to roztomilý. ,,To je jasný, že ano," přestal jsem ho trápit a věnoval mu pusinku s objetí. Usmál se na mě a objetí mi oplatil.

U Dazaie:

Dazai nás s úsměvem přivítal, za to Chuuya opravdu moc nadšený nebyl. Asi jsme mu zkazili plány. ,,Tak co, jak to jde u mafie?" Zeptal se Chuuya Ryuua. ,,Stejně problémově jako vždy," odpověděl Ryuu. ,,Kluci nebude vám vadit, když si na chvíli vypůjčím Dazaie na balkón?" Optal jsem se. ,,Klidně, dnes je mi to jedno..." naštvaně po mě vyjekl. ,,Nebuď pořád naštvaný," prosil ho Dazai. ,,Jdi už!" Rozkázal mu Chuuya.

Šli jsme na balkón a zavřeli za sebou dveře.

Dazai: Tak spusť! Tak zvláštně se na mě podíval.

Já: No asi vám došlo, že jsem se dal dohromady s Ryuuem no a on má občas divné narážky, nebo dělá divné věci... tedy ne divné, ale no je to ohledně... no ohledně...

Dazai: Ale ale copak, bojíš se s ním spát nebo hrát si v posteli? Zasmál se. Jako by mi četl myšlenky. Totálně jsem zrudl.

Já: No vlastně ano. Já nevím bojím se... je to všechno tak nové, nepoznal jsem ani lásku ženy a mám hned poznat lásku muže. Navíc se bojím... bolí to hodně?...

Dazai: Tak tohohle se bojíš, nemusíš se bát, Ryuu by byl určitě jemný aspoň k tobě. Opravdu nemáš se čeho bát. Jednou to zkusíš a nechceš přestat. Vážně. Jinak jestli budeš chtít někdy nějak poradit, jak na to neváhej se zeptat. Jsem dost zkušený. Mrkl na mě a poplácal mě po zádech.

Já: Dobře mockrát děkuji, ji nak, jak si myslel aspoň k tobě? A tebe to nebolelo poprvé?... Dazai zrudl ve tváři.

Dazai: To nestojí za zmíňku. No abych řekl pravdu tak ano, ale bylo to chvilkové, poté jsem cítil tak neuvěřitelnou slast a bylo to něco jiného, než spát se ženami. Ne teď ti lžu, Chuuya mi oplatil to, co jsem mu kdysi udělal já. Mé poprvé bylo brutální, ale strašně se mi to líbilo... odmlčel se a díval se stranou... jako by ztěžka dýchal... nechápal jsem.  Ne ty se vážně ničeho bát nemusíš. Opět mrkl.

Chvíli jsme si ještě takhle povídali a smáli se u toho jak idioti. Dazai mi dal i pár menších rad co a jak dělat.

Mezitím Chuuya s Akutagawou:

Akutagawa: Copak ti zase udělal, že jsi tak protivný?

Chuuya: Četl můj deník a zjistil, že mu chystám oslavu, na kterou jste samozřejmě zvaní. No a co ten tvůj utrápený výraz. Děje se něco mezi vámi?

Akutagawa: Spíš ani ne. Jen jde o to, že se Atsushi nejspíš bojí se mnou spát. Jen něco udělám nebo řeknu a hned si myslí, že s ním chci spát. Nemám v plánu na něj nějak pospíchat. Avšak bojím se, že ani později ho to nepřejde a bude se pořád bát.

Chuuya: To si nemyslím. Jen si ještě nezvykl. Navíc musím se ho zastat, prožil si toho dost.

Akutagawa: Asi máš pravdu.

Chuuya: No jinak jestli se bude pořád bát, připravím ho .

Akutagawa: Od něj ruce pryč, tenhle anděl patří jen mně.

Chuuya: Neboj dělal jsem si srandu.

Akutagawa: To doufám.

Konec lidičky :) doufám že se vám i tento díl líbil :3

Děkuji za hlasy a komentáře♥♥♥
Jinak pokračování v pátek ;)
Mám vás ráda :33
Loučí se s vámi Tsukki :* ♥