Soukoku aneb další pletky z Bungou. [Yaoi] ✔️

20: ,,Bože za co?"

Tak a je tu další očekávaný díl. Tento díl bych chtěla věnovat terka1majerka za její povzbuzující komentáře a  MeNecropolis za její nápad :33 a také bych se chtěla omluvit za zpoždění.

Zase tu máte Dazaie :) určitě jste nadšení, co? :D

No nebudeme se nějak vracet k tomu, co se stalo potom, co mi Atsu-chan vyznal lásku. Vím, že jste chytrý a určitě jste si to domysleli ;) Chuuya byl dost vyčerpaný, až nakonec usnul a mě napadlo, že bych mohl zase něco ukuchtit. Bohužel naše lednička byla vyprázdněná, a tak jsem šel nakoupit. Koupil jsem nějakou zeleninu a ovoce, abychom měli také vitamíny, poté nudle, rýži a maso. Asi si dnes uvaříme smažené nudle.Když jsem se vrátil domů, Chuuya pořád roztomile spal. Věnoval jsem mu sladký polibek do vlasů a na čelo. Zavrtěl sebou, rychle jsem zdrhnul do kuchyně, aby na mě potom nenadával, že jsem ho probudil.

Vzal jsem si zástěru a vytáhl si ingredience na smažené nudle. Nejdřív jsem si převařil vodu, dal nudle do mísy a následně je zalil převařenou vodou, aby změkly. Další na řadě bylo maso. Nakrájel jsem ho na kostičky, dal do misky, posypal ho trochou pepře, soli, grilovacího koření a kari a nakonec jsem přidal trochu oleje. Maso jsem nechal chvíli uležet v ledničce a pustil se do zeleniny. Ke smaženým nudlím se nejvíce hodí čínské zelí, kedlubna nebo rajčata a samozřejmě cibule. Nakrájel jsem si zelí s kedlubnou a také dal do prázdné mísy. No a nakonec zbýval můj úhlavní nepřítel, cibule. Nejdříve jsem si ji oloupal a poté začal krájet. Ze začátku to bylo v pohodě, ale jakmile jsem začal krájet druhou, slzy už jsem měl na krajíčku. Zaslechl jsem kroky, Chuuya se nejspíš probudil. Pokračoval jsem v krájení, ale nějak to nešlo tolik mě pálily oči, musel jsem si dát pauzu. Odložil jsem nůž a začal si utírat slzy, nešlo to zastavit. ,,Co se děje, stalo se něco?" Křičel a běžel ke mně. Nechápal jsem ho. Objal mě. ,,Ať se stalo cokoliv, už je to dobrý, jsem u tebe." Tak tohle jsem nechápal už vůbec.

Já: Děkuji... a co se vlastně melo stát, nějak tě nechápu.

Chuuya: To bys mi měl říct ty? Začal mi utírat slzy a znovu mě objímal.  Proč pláčeš?

Já: Jo ty myslíš tohle. Krájím cibuli. Zasmál jsem se. Každopádně mockrát děkuji za tvou starost.

Chuuya: Bože za co? Už zase jsem ti naletěl... Přestal mě objímat.

Já: Jak mě, to té cibuli. Tentokrát jsem v tom nevinně, tak mě ještě chvíli objímej prosím.

Chuuya: Tak dobře. Udělal, jak jsem řekl a objal mě. Miloval jsem jeho objetí.

Já: Pomůžeš mi s tím? Podíval jsem na mě tím stylem, jestli to myslím vážně, když vím, že je antitalent na vaření. Vím, že ti to moc nejde, ale spolu zvládnem přeci cokoliv, ne?

Chuuya: No tak jo. Ne že na mě potom budeš nadávat.

Já: Neboj se.

Rychle jsem dokrájel cibuli. Chuuya mezitím rozpálil velkou pánev. Hodil jsem na ni cibuli. Když cibule změkla, přidal jsem okořeněné maso a Chuuya pomalu promíchával, aby se nic nepřipálilo. Přidali jsme trochu sójové omáčky. Když bylo maso hotové, přidali jsme k němu zbytek nakrájené zeleniny, přikryli poklicí a nechali povařit. No a poslední fáze... přidali jsme nudle a smíchali je s masem a zeleninou. (Tady máte něco jako recept, takhle to vaří má mamka... no a kdybyste chtěli, klidně to vyzkoušejte, je to lehké. Zvládla jsem to i já a že kuchyň není moje silná stránka) Vzal jsem talíře a namdal nám. Pustili jsme se do jídla. Bylo to dobré, musím nás pochválit. Najedli jsme se a trochu si odpočinuli.

Byly čtyři hodiny, slunce pořád svítilo, Atsu-chan nikde, Chuuya byl ve sprše a já se nudil. Potom mě napadlo, že bychom mohli jít ven. Šel jsem se převléct do čistých voňavých věcí. Poté jsem napsal vzkaz Atsu-chan a nechal ho na stole, kdyby kdyby se vrátil dřív než my. Chuuya konečně vylezl ze sprchy. Usmál jsem se na něj. Měl totiž jen ručník kolem pasu, jinak byl úplně nahý. Chuuya jen zakroutil hlavou. Přišel ke mně a políbil mě. Potom se šel obléct. ,,Princezničko, půjdem se projít?" Zeptal jsem se. ,,Kdy mi tak přestaneš říkat? Stejně tu není, co dělat takže můžem," odpověděl mi.

Šli jsme se tedy projít. Procházeli jsme se parkem, byl to krásný pohled. Slunce ozařovalo stromy a jejich listy svítili a stínem tvořily různé obrazce. Občas se nějaký ten paprsek probojoval na Chuuyovo bílou pleť, která pak nádherně zářila, to byl ten nejkrásnější pohled. Chuuya si najednou propletl prsty s těma mýma. Jeho drobné jemné prstíky se dotýkali tech mých. Byl jsem překvapený. Pohlédl jsem na něj. Usmál se a přitáhl si mě do polibku. Co? Takového Chuuyu neznám, ale byl jsem za to moc rád, polibek jsem mu oplatil. Procházeli jsme se  dál. Bylo vážně teplo. Snažil jsem se očima najít nějaký stín, kde bychom si mohli sednout. Povedlo se.

Stiskl jsem Chuuyovo dlaň pevněji a utíkal s ním k vyhlídnutému místu. Sedl jsem si do načechrané trávy a strhl na sebe Chuuyu. Pevně jsem ho k sobě tiskl, byl jako plyšáček, můj malý kawaii plyšáček, ne spíš kawaii princeznička. Políbil jsem ho do vlasů a pak je cuchal. ,,Nech toho!" Okřikl mě. Neposlechl jsem a hrál si dál. Chuuya se naštval a povalil mě na zem. Ruce mi položil nad hlavu a propletl nám prsty. Zadíval se mi do očí, já zase do těch jeho. Mé tváře začaly rudnout. Chuuya se usmál a sehnul se ke mému uchu. ,,Takhle jsi strašně roztomilý, ukaž mi toho víc!" Pošeptal mi tak svůdným hlasem. Ať tohle nedělá. Zaslechl jsem povědomé hlasy. Otočil jsem se tím směrem, Chuuya se ke mně přidal. Zahlédli jsme Akua, jak někam utíkal s Atsushim. Slušelo jim to spolu. No a díky nim aspoň nevyšly mé hříšné myšlenky na povrch. Chuuya se zvedl a někam šel. Sedl si pod strom u malého rybníčku. Šel jsem za ním, lehl jsem si na jeho stehna a koukal na třpytící se vodu v rybníku.

Já: Je tu příjemně, že?

Chuuya: S tebou je příjemně kdekoliv.  Musel jsem se červenat.

Já: Mě s tebou taky. Usmál se na mě. Ty dva jsou spolu roztomilý, viď?

Chuuya: Docela jo. No jestli spolu začnou chodit, aspoň už tě nechá na pokoji. Musel jsem se smát.

Já: Proč musíš vždy tak strašně žárlit hmm? Víš, že bych tě nikdy za nic a nikoho nevyměnil.

Chuuya: Člověk si musí chránit to, co miluje. Vždy budu žárlit na ty, co se k tobě přiblíží. Byl jsem tak rudý... Začal mě hladit po vláskách. Chybělo mi být s tebou o samotě. Chtěl bych s tebou být častěji a dělat podobné věci jako dnes. Poslední dobou spolu vůbec nejsme a nedá se to vydržet. Najednou byl tak nějak smutný, vypadalo to jako by měl plakat. Zvedl jsem se a sedl si za něj. Opřel jsem si hlavu o jeho rameno a políbil na tvář.

Já: Neboj se všechno se to zlepší a my spolu překonáme všechno. Pevně jsem ho objal... Miluji tě. ...a políbil ho.

Chuuya: Já tebe taky. Řekl do polibku, který následně prodloužil.

Pro dnešek konec!!! :D

Snad se vám i tenhle díl líbil.
Děkuji za všechny hlasy a komentáře, které mi věnujete ♡♡♡
Pokračování v pátek ;)
Mám vás ráda ♡♡