Stay Strong |n.h. CZ|

20. Chapter

„Louisi, jdu k Robinovi, vrátím se okolo sedmé večer, může být?" příjdu za ním do obýváku. On s Eleanor sedí na gauči a vypadají,  jako by se pravě vzbudili. Zayn s Perrie ještě stále spí.

„Jo, běž a bav se," usměje se.

Mávnu na rozloučenou a vyjdu z domu. V odraze u auta si ještě zkontroluju vlasy a poté živým krokem mířím ke čtvrti, kde jsem žila s rodičema. Cesta pěšky mi trvá přibližně půl hodiny.

„Ahoj krásko," chytne mě za boky Robin a dlouze políbí.

„Ahoj Robe, nebude ti vadit, když si skočím domu?"

„Jak domu, teď si přišla?"

„Myslím tady domu," ukážu na domek naproti.

„Můžu s tebou?"

S úsměvem přikývnu a opatrně se tam vydám. Vytáhnu z kapsy klíče a vstoupím do chodby. Všude na zdi visí mé obrázky z dětství. Okamžitě se mi nahrnou slzy do oči. Vstoupím do obýváku. Je to tu stejné jako posledně. Postoupím do patra a rovnou do svého skromného pokojíku. Robin mě nasleduje. Postaví se mezi dveře a upřeně na mě hledí. Poté přijde blíže ke mně. Utře mi slzy a začne líbat. Nebráním se a zabořím prsty do jeho vlasů. Rukou sjede na zadek. Přitiskne si mě k sobě blíž a nepřestává mě líbat. Přejde ke krku - tak moment!

Zalapu do dechu. „Robine, počkej, to nemůžeš. Nejsme připraveni," vzdychnu a snažím se ho odstrčit.

„Ale notak, uvolni se!" šibalsky se usměje, a nepřestává.

„Robine!" křiknu a odstrčím ho.

„Holčička to ráda tvrdě!" zkousne si ret - prosím, jen ať to nedělá - přijde opět ke mně, schodí mě na postel a ruce svaže šátkem ke kovovému čelu.

„Ne, nedělej to!" škemrám.

„Drž hubu!" křikne a dá mi facku. Prudkým pohybem mi svlékne kraťásky i s kalhotkama. Začnu kopat, ale je mi to k ničemu. Zapře se do mě svýma nohama, a tak jsem bezmocná. Pohladí mě na kamarádce a prudce do ní pronikne prstama. Vyjeknu a hlasitě křičím. Robin už to nevydrží a pusy mi strčí další šatek. U postele mám věšák a tam jsou všechny pověšené. Párkrát rychle zakmitá uvnitř mě a přestane. Skloní se a zapojí i jazyk. Přes šatek v puse snažím křičet. Najednou se mi stáhnou svaly a já pocítím teplo mezi nohama.

„Hodná holka," řekne šibalsky a rozepne si kalhoty. Jeho kamarád se už tyčí v pozoruju. Několikrát po něm přejede a pak do mě pronikne.

Vyjeknu bolestí. Z oči mi tečou slzy. Jediný na co myslím je Louis. Nevím proč, ale pořád ho před sebou vidím. Koukám na naší fotku na skříňce a pláču.

Robin se mnou neztrácí čas a pokračuje v tvrdém přirážení. Najednou se celý napne, ztuhne a udělá se. Zlehka mě poplácá po stehni. „Jestli to někomu cekneš," přikloní se blíže, „bude velký problém, rozumělas?" pohladí mě po tváři.

Vyděšeně na něho hledím a přikývnu.

„Miluju tě," pošle mi vzdušnou pusu, obleče si kalhoty a nechá mě ležet nahou na posteli.

Niall:

Nenuceně pozuruju Louise. Pochoduje z jedné místnosti do druhé, prohrabuje si vlasy a kouše si ret.

„Louisi, děje se něco?" nedá mi to a zeptám se.

„Ne!" štěkne nervozně, „promiň, já-ja jsem nervozní z toho, že Emily ještě nepřišla domu."