Stay Strong |n.h. CZ|

7. Chapter

Probudí mě šílená rána hromu. Leknutím nad skočím. Hned po ráně přijde blesk, který prosvítí celý pokoj. Zrychluje se mi dech. Ležím jak přikovaná a hledím do prázdna.

Panickou hrůzu z bouřek mám odmalička. Když mi byl rok práskl hrom vedle domu a ten se otřesl. Začala jsem ječet, v tu dobu jsem si zrovna hrála v pokojíku. Od toho okamžiku se bojím bouřek.

Opět další hrom a ihned na to blesk. Po chvilce váhání seberu všechnu odvahu a rychle vyběhnu do chodby. Zamířím si to přímo k Louisovi do ložnice. Nenápadně nahlédnu mezi dveřmi. Je sám. Opatrně, ale rychle prolezu otevřenou škvírou a ulehnu k němu do postele. Okamžitě se probudí.

„Emily, co tu děláš, proč nespíš?" zašeptá rozespale.

Opět děsivá rána, která otřese domem a po ní následuje silný blesk. Vyděšeně pokynu hlavou ven.

„Pořád?" podiví se.

Bez dechu kývnu.

„Ale notak," přitáhne si mě blíž a pevně obejme. Políbí mě do vlasů a tiše promluví: „Jsi v bezpečí, spinkej."

Má pravdu, jeho objetí je tak bezpečné. Chvíli koukám vyděšeně ven, ale pak usínám.

Ráno mě probudí vůně smažených vajíček. Prohrábnu si vlasy a posadím se. Otočím hlavu ke dveřním a kdo tam nestojí - Louis s tácem a na ní snídaně.

„Vstávej princezno, dneska máš závody."

„Sakra, závody." Rychle vyletím z postele

„Počkej," zastaví mě, „máš ještě čas, v klidu se najez." Usměje se a odvede mě zpátky k posteli. Podá mi na klín vajíčka s pomerančovým džusem.

Pohlédnu na vykouzlené dílo. „Děkuju." Zvednu zrak a pousměji se na něho. On pokyne hlavou a odejde.

Niall:

Sedím u stolu se svými párečky, slaninkou a všema různými dobrotami na talíři. Musím pořád myslet na Emily, ten její roztomilý úsměv, její krásná očka, její dokonalá postava.

„Ty, Louisi, pojedem do Liverpoolu?" zeptám se ho, když přijde.

„Já jo, ale vy asi ne. Proč?" Nechápavě se na mě podívá.

„A nás sebou nevezmeš?" podiví se Harry.

„Rádi bychom se podívali, jak Emily jezdí," přidá se Liam

„Když bude Emily chtít," odpoví hrubě. Někdy se chová jak pitomec, co se týče Emily.

„Rád bych poznal svého dvojníka," zazubí se Harry. V tom okamžiku přijde Emily. Na sobě má obyčejné džínové kraťasy a tílko.

„Chceš poznat mého Harolda?" promluví svým krásným hlasem.

„Ehm, joo," vykoktá ze sebe Harry a usměje se.

„Ty, Emily, chtěla bys, abychom se na tebe přišli podívat?" zeptá se Liam

„Co blázníte, já myslela, že normálně přijedete všichni Ou, už musím běžet." Políbí Louise na tvář a odběhne pryč.

Emily:

Utíkám po ulici do stáje. Rychle sbalit Kitty věci.

„Hey, Emily, tady máš stájový sako a sbal si věci i pro Harolda." Přijde za mnou Mary a podá mi černé sačko s logem stáje.

„Grey mi to zakázal," smutně na kouknu.

„Ale zlatíčko, copak nemáš vlastní hlavu?" uchechtne se. „Harold je tvůj kůň, můžeš si s ním dělat co chceš. Pojedeš Kitty a Harolda - teda pokud si ho chceš vzít."