Stay Strong |n.h. CZ|

64. Chapter

Z ničeho nic stojím před dveřmi svého bývalého pokoje. Vezmu za kliku a opatrně jej otevřu. Celý je vyprázděn a působí chladně. Nikde ani kus nábytku. Mezi holými stěnami se odráží ozvěna mého dechu.

Hrubé dlaně jemně pohladí má ramena.

„Co se tu stalo?“ zlomí se mi hlas - že by mě Louis doopravdy nechtěl?

„Dostal na úplné dno. Jakmile se dozvěděl, že ses probudila a odjela si z města, stal se z něho jiný člověk. Louisovi nikdy nechyběla víra a vždycky doufal, že se jednoho dne všechno změní, že ty se vrátíš a bude všechno při starém. Doufal, že je to jen špatný sen. Jenže ten ''sen'' trval dál a dál a on to psychicky nezvládal, a tak se jednoho dne zhoutil. Ten den jsme byli ve studiu a nahrávali naši novou desku, když přišel zkrat v jeho hlavě. Odhodil sluchátka a začal všechno kolem sebe rozbíjet. Snažili jsme se ho nějak uklidnit, ale bylo to ještě horší. Harry ho chytl, aby jej uklidnil a znehybnil, protože celé studio bylo vzhůru nohama, jenže Louis se mu vyklouzl, vrazil mu pěstí a bezezájmu odešel. Strašnou dobu jsme ho neviděli. Nezvedal nám telefon, neodpovídal na zprávy. Nikdo neměl páru, kde je. Báli jsme se o něho. Jednou v noci dorazil domů. Byl doslova ožralej. Všichni jsme se k němu seběhli, měli jsme radost, že je doma, ale on nás odbyl. Neřešil naše trápení. Odebral se a chtěl jít nahoru, jenže v jeho stavu to nešlo. Sotva vyšel schod. Přišel jsem k němu, abych ho podepřel. Chvíli spolupracoval, ale pak přišel nejspíš další zkrat a když jsme byli skoro nahoře, začal na mě žvát a shodil mě ze schodů. Mě se nic nestalo, ale když jsem se pak podíval na Louise na schodech, měl úsměv na tváři. Jakoby mu dělalo dobře dělat někomu bolest. Neřešil jsem to moc. Kluci mi pomohli vstát a pak se o mě starali, i když jsem jim říkal, že jsem v pohodě. Jen mě nesnesitelně bolela hlava. Ostatní dávali bacha, aby nedělali moc rámus, jen Louis opět nebral ohledy. Celou noc mlátil, řval a dělal nejrůznější kravál. Nikdo nevěděl co se děje, ale už jsme Louise nechali být. Ráno jsme se po něm šli podívat a když jsme prolezli všechny místnosti, našli jsme ho tady. Spal na zemi mezi vším bordelem a všechen nábytek byl na maděru. Ožralý domů chodil do doby, než tě uviděl ve stáji. Přestal pít a vystěhoval svůj pokoj. Vrátila se mu opět víra i naděje. Jenže bohužel jej nestihl vrátit do původního stavu. Noc, potom co tě viděl, jsme se všichni konečně vyspali.“

„Mrzí mě to,“ pípnu tiše - nevím, co říci.

Niall mi odhrne vlasy z krku a jemně mě políbí na krk. „To je v pořádku. Pojď, není na to pěkný pohled,“ vytáhne mě z pokoje na chodbu a zavře dveře, „slíbila si, že mě naučíš tancovat. Platí to ještě?“ nadzvedne obočí.

Usměju se a přikývnu. Vezmu Nialla za ruku a spolu po boku míříme k jeho pokoji. Vstoupím dovnitř první a na jeho notebooku hledám vhodnou hudbu, zatímco Niall připravuje místo. V počítači připojím bedínky, ale hudbu zatím nepustím. Postavím se před Nialla a levou ruku položím na svůj pas, zatímco jeho pravou chytnu ve vzduchu. Potom mu začnu vysvětlovat kroky.

Během hodiny jsem ho naučila valčík a zbylé hodiny jsme tancovali ploužáky.

„Chtělo by to něco rychlejšího,“ zapřede, když hraje 'Perfect' od Hedley. Odtrhne se ode mě a otočí se ke svému počítači. Něco do něho píše a když se otočí začne hrát 'Summer' od Calvina Harrise.

„When I met you in the summer. To heartbeat sound. We fell in love as leave...“ Výrazně atikuluje slova písničky a do refénu začne bláznivě tancovat (něco jako v Talk Dirty z 1Dday)

Neudržím se a začnu se smát. Projdu okolo něho k počítači a písničku přepnu na Wiggle.

„To je lepší,“ nahodím svůj svůdný úsměv. Lehce se začnu pohupovat do rytmu a velice rázně artikulovat. Hlas Jasona Derula nemůžu překonat. Niall jen chtivě po mě zahlíží. Jakmile se rozezní hlas Snoopa Dogga nemilosrdně se mi přisaje na rty. Jazykem mi olízne rty a já poslušně otevřu ústa. Bez váhání mi do nich vklouzne a jazykem začne zkoumat. Omotám své ruce okolo jeho krku a během vteřiny se objevím v jeho náruči, kde pevně svírám stehny jeho pas a on zase můj zadek. Udělá dva kroky a upadne se mnou do měkké postele. Chtivě se pohupuje v bocích, čímž mě dráždí. Rukama mu bloudím po zádech až skončím u lemu. Chytnu jej a jedním pohybem svléknu a odhodím neznámo kam.

Niall udělá to samé i mě. Jednou rukou se podpírá a druhou bloudí po mém těle. Kontroluje má prsa a obě jemně laská. Když se zdá, že svou práci dokončil, pomalu se posouvá níž a níž. Pocítím jej u lemu kalhotek. Bez jakéhokoli váhání vklouzne dovnitř a ihned pocítím jeho hravé prstíky v sobě.

Zasténám do pusy.

S prsty pohybuje ve stejném rytmu tam a zase zpátky. Když cítí, že se blíží můj konec, přestane. Vytáhne ruku a přestane mě líbat na rtech. Místo toho se přesune k mému krku, kde si mě označí.

Znovu zasténám.

Poté se vydá níž. Políbí obě má prsa, stále schovaná v černě krajkované podprsence a morkou cestičkou se dá opět níže. Ruce, které jsou o malinko napřed se pustí do práce se šedými kraťásky. Stačila jsem se převléknout. Netrvá to dlouho a kraťásky leží na zemi.

„Uvolni se,“ šeptne a políbí můj podbříšek.

Zalapu po dechu a uvolním své tělo. Je jen jeho. Opatrně mi svleče kalhotky a zahodí pryč. Skrčí mi kolena a roztáhne stehna. Políbí mou přítelkyni a poté se do ní přisaje.

Hlasitě vykřiknu slastí a pevně sevřu deku.

Přichytí si mé boky a jazykem bloudí uvnitř mě. Už do dlouho nevydržím a propadnu do nejlepšího orgasmu vůbec.

Niall mě políbí na podbříšek a usměje se. „Miluju tě,“ šeptne a pronikne do mě. Nechápu, jak se mu to podařilo, když byl ještě v džínech.

Prohýbá se v bocích a zlehka přiráží. Rukama podpírá své tělo nade mnou. Krásně mu díky tomu vyniknou svaly. Blankytné oči mě skenují a kontrolují zároveň. Jeho ústa se občas přiblíží, aby mne políbily.

Ke konci několikrát přirazí víc, než jsem zvyklá, čímž způsobí můj i jeho vrchol. Skončíme nastejno. Niall povolí ruce a upadne na mě celou svou vahou. Hlasitě oddechujeme a usmíváme jak blázni.

„Miluju tě,“ vzdychne a políbí mě.

„Miluju tě,“ zopakuju jeho slova zcela upřímně.

Niall se svalí na stranu a přitáhne si mě k sobě. Zabořím hlavu do jeho hrudi, zatímco on mě hladí po ramenou ve stejném rytmu.

Ležíme a užíváme si jeden druhého, když zničeho nic se ozve se rána, jakoby spadlo něco skleněného a rozbilo se to. Lekneme se a vyměníme si pohledy.

„Co to bylo?“ vyděšeně se optám a přitáhnu si deku víc k tělu.

Niall vstane a obleče si boxerky. Políbí mě na čelo. „Jdu se podívat,“ a odejde.

Nedá mi to, a proto vstanu za ním. Obleču si kalhotky a jeho tričko. Pomalu otevřu dveře a vycupitám do chodby. Potichu za sebou zavřu a jako agent se problížím ke schodům. Rychle, ale tiše z nich seběhnu. Rozlédnu se po obývacím pokoji, ve kterém panuje hrobové ticho i tma. Světlo akorát vychází z kuchyně. Postavím se na špičky a potichounku mířím ke zdroji světla. Nahlédnu zpoza rohu a zahlédnu Nialla a další čtyry chlapce s dívkami u svých pasů. Oddychnu si, když vím, kdo to je. Upravím si vlasy a pomalu vstoupím k nim.

„Ahoj,“ pípnu.

Všech devět hlav se otočí směrem ke mně.

„Emily,“ vyjekne modrooký kluk s hnědými vlasy. Rozběhne se ke mně a sevře v objetí.

„Mrzí mě, co se stalo,“ zašeptám mu do ucha.

Odtrhne se ode mě, jakobych řekla něco špatně. „Ty sis vzpomněla?“ na tváři má nejistý úsměv.

Přikývnu. „Asi ano.“

Ostatní tři chlapci začnou jásat, jak malí. Jeden po druhém za mnou přiletí a pevně obejmou. Nakonec skočíme u hromadného obejtí. Takového, co umí jen tihle kluci.