Stay Strong |n.h. CZ|

53. Chapter

Dnešní trénink byl úplně jiný než na které jsem zvyklá od Greye. I když je Niall teď můj přítel, na jízdárně se tak vůbec nechoval. Kdyby nás někdo sledoval, tak by si ani nepomyslel, že spolu chodíme.

„Emily?" jeho překrásný hlas se rozhléhá po celé stáji. A když k tomu přidáte klapot podkov do betonové země, je to ráj pro mé uši.

„Ano?" vykouknu s úsměvem na líci z Haroldova boxu. Tmavá stájová ulička, kam míří světlo pouze z velkých vrat, kde stojí černý obrys vysokého muže s mohutným koněm vedle sebe. Houpavým krokem, které doprovází frkot a klapot kopyt, míří k nám do zadní části. Oba dva odbočí do boxu před námi. Jelikož jsem malé postavy, tak nevidím přes stěnu do sousedního boxu, odkud se ozývá nepatrné cinkání, mlaskutí a lehký úšklebek. To vše se završí prudkou ranou, jak přesně do sebe za-padly dveře od boxu. Hluk ze šoupání podrážek o zem se pomalu blíží k nám. Tiché zaklepání o dveřevěnou desku ohlásí jeho příchod.

„Hotová?"

„Už dávno," pohladím Harolda a jemně políbím jeho sametové nozdry.

„Hééy, já chci taky," nahodí svůj štěněčí výraz.

„Hmm," zamyslím se, „ne!" vypláznu na něho jazyk. Chci odejít z boxu, jenže Niall mi zablokuje průchod svou rukou. Zkřížím ruce na prsou a našpulím ústa. Niall si s úšklebkem olízne rty.

„Zadarmo to nebude," zapřede svůdně. Kde kdo by takovému hlasu neodolal, a proto se musím pořádně držet, abych po něm nevyjela.

„Ale notak," skousnu si ret a dvěma prstama začnu chodit po jeho hrudi. Cítím, jak zhuboka oddychuje. Nejspíš nemůže vydržet ten nápor všech smyslů, a proto mě velmi vášnivě políbí. Motýlci v mém bříšku pracují na plný úvazek.

„Nezlob mě!"

„Já?!" vykulím oči a ukážu na sebe.

Niall přikývne.

„Fine!" ironicky odseknu -když mám zlobit, tak budu zlobit- protáhnu se pod jeho rukou a prudce zavřu Haroldův box, až se chudák lekne. Prohrábnu si vlasy a rychlým krokem, ke kterýmu dodám houpavé vrtění zadku, se vydám stájovou uličkou směrem ven.

„Emily," zasténá, „ale notak, nebuď hned naštvaná."

Musím se sama pro sebe ušklíbnout - jsem to ale zlý člověk.

„Emily, princezno," slyším jeho kroky, jak jdou pomalu za mnou. Znovu se musím tiše zasmát. Najednou se prudce zrychlí. Otočím se, abych viděla co se děje. Jenže to jsem neměla. Niall se proti mně řítí neskutečnou rychlostí. Natáhne ruce a nečekaně mě chytne. Než se vrátím zpátky do přítomnosti, tak už si mě odnáší na ramenou.

„Hééy," nevydržím být „naštvaná" a začnu se smát, „pust mě!" kopu nohama, a rukama buším do jeho zad. S Niallem to vidno nic nedělá.

„Hey, vy dva," zavolá přes areál ženský hlas.

Zvednu hlavu a vidím Sarah, jak k nám pospíchá jen v domácí obuvi a v ruce drží dvě bílé obálky.

Niall se otočí. „Ano?"

„Proč máš Emily na zádech?" zeptá se smíchem Sarah.

„Zlobí," odpoví též se smíchem.

„Aha, no, něco vám sem přišlo."

„A, děkuju."

Ta nevědomost, co ti dva dělají, mě drtí. Hold zvědavý člověk, musí vědět všechno přesně.