Stay Strong |n.h. CZ|

65. Chapter

„Vyrušili jsme vás?“ zakmitá nadrženě obočím nejmladší ze členů a celou si mne prohlédne. Cítím, jak rudnu. Stát jen v kalhotkách a tričku  před bandou mladých kluků není moc příjemné. 

S Niallem si vyměníme pohledy. „Ani ne,“ odpovím za oba a pokusím se o přesvědčivý úsměv. „Jen.. jsme si povídali.“

Bože, Emily, lepší výmluvu si vymyslet nemohla? vysměje se mi podvědomí.

„Jo, povídali,“ Zayn si to opět přebere po svým. 

Louis přikývne. „A co jste tak důležitého řešili, když jste byli slyšet až sem?“ zvedne obočí tázavě a snaží se zamaskovat pobavení. 

„Ach, ach, Nialle,“ začne vzdychat Harry a u toho se snaží napodobit můj hlas. Všichni v místnosti, krom mě a Nialla, vybuchnou do smíchu. 

„Kdy jste se vrátili?“ optá se Niall ve snaze změnit téma konverzace. 

„Dost brzo na to, abychom všechno slyšeli,“ odpoví Louis, div se neudusil od smíchu. Docela mě to překvapuje – Louis se směje vtípku na můj a Niallův účet. Jakože se bude smát Niallovi to chápu, ale že i mě? On byl vždycky ten, kdo se tomu snažil zabránit. Když Harry nás začal napodobovat, myslela jsem, že vyletí a popere s Niallem, ale ono nic. Smál se. Nevadí mi to, jsem možná i ráda. 

„Tak jo, konec srandy,“ utírá si oči od slz Liam, „jdete s náma grilovat?“ zeptá se a v rukou drží tác a na něm namarinované maso. 

„Neblbni, oni musí pokračovat v konverzaci,“ neodpustí si poznámku Zayn a všichni se začnou opět smát. 

„Ráda bych, ale zítra mám perný den. Měla bych jít.“ 

„Ale, Emily, chvilinku,“ přemlouvá Louis. 

Pohlédnu na Nialla, který mě prosí pohledem. „Tak dobře, ale už žádné blbé poznámky.“ 

Všichni přikývnou, div jim neprasknou hlavy od zadržovaného smíchu. 

„Jdu se převléknout,“ oznámím a na místě se otočím. Rychlým krokem přecházím obývák a schody beru po dvou. Proklouznu k Niallovi do pokoje a začnu hledat své oblečení. Podprsenka na skříni, tričko na okně, kraťasy na kytaře. Konečně mám všechno, takže se mohu převléknout. Sundám si bílé tričko, když v tom do pokoje vstoupí blonďáček, vyjeknu.

„Fuj. Co řveš?“ nechápe. Drží se za srdce a hází po mě tázací pohledy. Takové, jaké umí jen a jen on. 

Začnu se smát. Obléknu si podprsenku a přistoupím k němu, abych jej políbila. Niall omotá své ruce okolo. 

„Bez ní vypadáš líp,“ mrkne jedním okem a kousne se do rtu. 

„Pokračovat v konverzaci nebudem,“ zasměju se a vymaním se z jeho objetí. Vratím se k posteli, kde se válí mé kraťasy a u toho se stačím leknout svého odrazu v zrcadle - sakra, já přibrala. 

Niall si lehne na postel, ale tak aby na mě dobře viděl. Vypadá jak model na focení drahého prádla. 

„Jsem tlustá?“ chytnu se za bříško. 

Niall nakloní hlavu na stranu a pozorně si mě prohlíží. Ukáže prstem, abych se otočila o 360°. 

Pomalu se otočím a když se opět objevím čelem k němu, zasténám. 

„Co chceš slyšet?“ zeptá se zamyšleně.

„Pravdu.“ 

„Jo, přibrala si. Už tě nechci. Buď zhubneš, nebo je konec. Jasný?“ odpoví zcela vážně, ale jeho oči by se nejraději smály.