Stay Strong |n.h. CZ|

41. Chapter

Hlasitá hudba. Duněním vibruje celý dům. Tvrdě spoutané ruce nad hlavou drží připitý Niall. Vášnivě mě líbá na krku a poté se snaží probojovat svým jazykem do mých úst.

Nyní už není tak tvrdý. Tenhle polibek je něčím výjímečný. Chutná po pespi cole. Pomalu se zase odtrhne zpátky a opatrně otevře oči - planou štěstím a spokojeností. - Prohrábne si vlasy nervozitou.

„Já, omlouvám se, nevím co to do mě.. Už půjdu," otočí se na místě a rychle se dá na odchod.

Zmateně stále stojím na tom samém místě. Bez hnutí a koukám do blba. - Co to bylo? To co mi blesklo hlavou? Stalo se to nebo je zase výplod mé fantazie? Každopádně to bylo reálné. Jako bych to někdy už zažila doopravdy, ale dnes to nebylo. Cítila jsem se tak šťastně. Motýlci v břiše hráli nějakou tu symfonii.

Oklepu hlavou, abych to všechno zahnala. Sehnu se pro uzdečku s boxem. Nemám tu ohlávku, tak to snad zvládneme i bez ní. Otevřu vstup a vyjdu ven z jízdárny. Harold ochotně vedle mě. Musíme přejít přes celý areál, abychom se dostali k východnímu výběhu. Před stáji odložím box s uzdečkou a dál už jdu s prázdnou. Otevřu ohradu a ustoupím.

„Tak utíkej," mávnu rukou na rozlehlé pastviny. Harold místo toho, aby prošel, tak se zastaví u mě a začne šmejdit po kapsách. Vytáhnu poslední kousek cukru, který mu podám. V čistícím boxe jsem vždycky nechávala zásobu pamlsků.

„Nežebrej a utíkej," zasměju se.

Odfrkne, pohodí hlavou a vytryskne na rozhlehlou zeleň. Zavřu za ním a opřu se o ohradu. Směju se jeho bláznivým kouskům.

„Pořád stejnej pakouš," zasměje se mladík vedle mě.

„Robine," vyjeknu nadšeně a skočím mu kolem krku, „chyběl si mi!"

„Ty mě víc!" krásně se usměje a nakloní se pro polibek.

Ucuknu. - Co to dělá?

„Děje se něco, Emily?"

„Proč si mě políbil?"

Uchechtne se. „Jsem tvůj přítel."

„Můj přítel?" nechápu.

„Bývalý," opraví se, „chodili jsme spolu několik týdnů a ty si mě potom nechala," zesmutní.

„A proč?"

„To bych taky rád věděl," povzdechne si při pohledu na své ruce.

„Asi jsem k tomu měla vážný důvod," pokrčím rameny a obrátím se zpátky ke stáji, ke které se posléze vydám. Vezmu odložené věci a zamířím do sedlovně.

„Princezno moje," prohlásí za mnou hlas Louise.

Otočím se a přikývnu na souhlas, že ho vnímám.

„Musíme jet," zesmutní.

Přikývnu, ale nenechám na sobě znát zklamaní. - Chtěla jsem ho na tolik zeptat.

Přistoupí ke mně a jemně líbne na čelo. „Nevidíme naposledy. Na, moje číslo, zavolej mi!"

Pohlédnu na papírek a přikývnu. „Neboj se!"

„Nebo mi aspoň napiš nějakou smsku, ať mám to tvoje."

„Spolehni se!" mrknu na souhlas.

Usměje se a roztáhne náruč, do které okamžitě vpadnu.

„Miluju tě!" zašeptá.

„Ja tebe," odtáhnu se od něho.

Zastrčí pramínek vlasů za ucho a neochotně odejde. S černou koženou uzdečkou se vydám k umyvadlu, abych umyla kovové udidlo. Ze stájové chodby se šíři hlasitá hádka mezi dvěma muži. I s uzdečkou popojdu ke dveřím, abych zaslehla a viděla agresory.

„Vypadni!" zařve Niall a drží Robina pod krkem.

Trošku se zděsím. - Proč to děla?

„Ne, vezmu si to, co mi patří," ušklíbne se.

„Nestačilo ti to minule?"

„Emily žije já si chci znovu užít."

Niall mu vrazí pěstí.

Vytřeštim oči. Uteču zase zpátky a praštím prudce dveřmi. Naštvaně odhodím uzdečku na zem. Rose na mě hledí svýma modrýma očima, jako by říkala: „Nemysli na to."

Usměju se a pohladím ji po hlavě. Ven se ze stáje se protáhneme druhou stranou, přes jezdeckou halu.

Slunce již pomalu zapadá za horizont a zvedá se vlezlý vítr. Modrou mikinu si zapnu více ke krku a ruce schovám do kapes. Ještě si však strčím sluchátka do uší a na mobilu zapnu 'Dark Horse' od Katy Perry. Pomalu scházíme kopeček. Rose poslušně našlapuje u mé levé nohy.

„Nestačilo ti to minule?"

Co mi Robin udělal tak strašnýho? Vždyť jsme bylinejlepší kamarádi. Chránil mě před Lussy a ostatníma.

„Žije já si chci znovu užít."

Užít?! Myslí sex?! Nedává mi to smysl. A proč vlastně jsem ho nechala, když jsme spolu chodili? Ne, už na to nebudu myslet, ono se to jistě nějak vyřeší a já budu znát odpověď na všechny své otázky.

Na hlavní třídě připnu Rose na vodítko. Ve sluchátkách mi hraje 'A Little Party Never Kill Nobody' z filmu 'The Great Gatsby'. Super, už mám plán na dnešní večer. Ten film jsem dlouho neviděla. Hraje tam můj oblíbený herec Leonardo DiCaprio.

Hlavu mám schovanou v mikině a potichu si zpívám. Ovládne mě divný pocit, že mě někdo sleduje. Chtěla bych se otočit, ale mám strach. Raději zrychlím krok. Hotel je ještě daleko.

Ten pocit stále neubývá, ba naopak - stupňuje se. Pootočím hlavu, ale nic nevidím. Odbočím za roh. Už jen jeden blok a budu v bezpečí. Těsně kolem mě projede černé BMW. Malinko se leknu, ale nenechám na sobě nic znát. Zastaví několik metrů ode mě. V záři pouličních lamp se mým směrem přibližuje černá postava. Otočím se na druhou stranu, ale i tam proti mně někdo jde. Zastavím se. Tají se mi dech. Ucítím pevné sevření svého ramene v něčí ruce. Ohlédnu se vysokému muži do očí a zamrazí mě.