Stay Strong |n.h. CZ|

36. Chapter

Emily:

Bílá mlha dopadá na čerstvou trávu, kde se třpytí kapičky rosy. Mèbosé nohy jsou mokré a studené.

„Haaaroldee," zdlouhavě zavolám na svého koníka. S přivřenými očními víčky mžourám skze hustou, sněhově bílou mlhu. V dáli je slyšet dusot koňských kopyt do tří dobého rytmu. Oproti mě je tmavý obrys koně s jezdcem na hřbetě. Přiběhnou blíže. Zcela neosedlaný Harold s někým na sobě se zprudka vzepře. Jeho pozdrav. Jakmile dopadne opět na všechny čtyry, vidím jeho krotitele. Roztomilý blonďatý klučina s modrýma očima a dokonalým úsměvem. Natáhne ke mně ruku a s lehkostí mi pomůže do „sedla". Obejmu jeho pas a hlavu položím na rameno, které nanápadně políbím.

„Dnes opatrně, vezeš cenný náklad."

„Vám dvoum bych nikdy neublížil," pootočí hlavu. Jeho angličtina je s nádechem irského přízvuku. Pobídne Harolda a ten se rozběhne neznámo kam.

Něco mi stále pípá u hlavy ve stejném rytmu. Nadechnu se, ale pocítím pichlavou bolest v hrudní oblasti. Na své pravé ruce mám větší tlak, než-li na levé. Otevřu oči, ale všude vidím jen zářivě bílé rozmazané světlo s občasnými obrysy něčeho tmavého. Skloním hlavu na stranu. U postele sedí žena drobné postavy.

„Mami?" tiše promluvím.

„Ano, sluníčko," odpoví žena po chvíli mlčení.

„Ty žiješ?" vzlyknu.

„Ano, žiju." Cítím, že se usmívá.

„Mami," rozpláču se. Zavřu oči a nechám slzy volně stékat po tváři. Znovu je otevřu, tentokrát vidím mnohem lépe. Opět se skloním. Srdce se mi rozbuší leknutím. „Ale-," odmlčím a pozorně sleduju drobnou blond ženu s tmavovlasým mužem za ní, „vy nejste moji rodiče. Kdo jste?" snažím se zachovat chladnou hlavu.

Žena vzhlédne na muže, který ji jemně hladí po ramenou. „Jsme tvoji adoptivní rodiče," odpoví nakonec muž.

„Kde je Louis?"

Muž se zhluboka nadechne a odpoví: „Louis tě nechce."

„Jak nechce?"

„Vykašlal se na tebe. Řekl, že tě už nikdy nechce vidět. Nemáš za ním chodit," oznámí zdrceně pán. Žena vstane a odejde na chodbu. Její místo na židli zaujme On.

„A co Harold?"

„Včera se prodal za padesát milionu. Chtěl jsem tomu zabránit, ale nešlo to. Věděl jsem, že to pro tebe bude zdrcující. Nevyslechl mě. Říkal, že z něho bude hodně peněz. Mrzí mě to," sevře mou ruku do své.

Slzy mi z očí tečou neskutečnou rychlostí. - Nikdy jsem si nemyslela, že by tohle Louis udělal. Proč to vlastně udělal? Vždyť jsem byla jeho princezna. Správě BYLA. Proč je takhle hnusně odkopl? Nechce se mi tomu věřit, ale nemám žádný důkaz toho, že to je lež. Vlastně ano, jeden mám. Kdyby to nebyla pravda, tak by tady seděl při mně.