Stay Strong |n.h. CZ|

70. Chapter

Zlekla jsem se tak moc, až jsem musela hledat rovnováhu na Haroldově hřbetu - co tady dělá?

„Obklusat dvě kolečka v proudlouženým a shromážeďeným klusu, poté obcválat kolečko a postupně přes křížek,“ zadal pokyn cvičitel uprostřed haly. Zkříží si ruce na prsou a každého pečlivě sleduje, když projede okolo něho. „Slečna Newmanová neslyšela?!“ zakřičel a všechny hlavy se otočily na mě. Jen jsem na něho zvedla hlavu. Slyšela, jen jsem zamyšlená.

„Slyšela, omlouvám se,“ pípnu potichu, až se divím, že to vůbec slyšel.

„Dělejte co máte, jinak vás nepustím na trať. Zní to divně, protože jste si to zaplatila, ale já prostě nechci mít na trati zraněné koně, abychom je potom museli utratit,“ dořekl a mě se sevřelo srdce při pomyšlení, že by se Haroldovi něco stalo. To nesmím dopustit!

Přikývnu a zadám Haroldovi pokyn, který okamžitě splní s největší oddaností.

Přesně co dvou kolečkách a něco ve vyznačené rohu nacváláme za ostatními. Lidé, co na nás koukají skrz sklo musí mít podívanou. Každý všechno dělá s maximální profesionalitou a přesně tak, jak se řekne. Všichni koně obcválají kolečko a pak si každý postupně skočí křížek. Docválá na druhý konec jízdárny a zase vrátí zpátky, aby mohl jít na oxer. Opět se přecválá přes celou halu a okolo stěny na trojbradlí. Nakonec se koně nachvílí vykrokují a může se odejít. Teda jen druhý lot, ten třetí bude skákat vyšší skoky, aby koníci trošku protáhli.

Niall skákal přede mnou, a tak jsem měla docela strach, co zase bude May vymýšlet, ale zvládli to bez problémů.

Venku jsem Harolda pořádně pochválila a seskočila z něho. Z kapsy jsem vytáhla pamslek a podadla mu ho. Zaslouží si ho, o tom není pochyb.

„Hey, Emily,“ luskne blonďáček před očima, „co se děje?“

Vzhlédnu na něho a v mysli se mi stále promítá doslova nasraný výraz Philipa - co tady sakra dělá? Pustím Haroldovy otěže a vpadnu Niallovi do náruče. Oči mě začnou pálit a během několika vteřin z nich vytrysknou slzy.

„Ššš, co se děje? Šššš, to nic,“ konějšivě na mě promlouvá a hladí má záda v jednom rytmu.

Mlčím. Jen si užívám nejspíš naši společnou chvilku. Proč? Protože jestli to nebyla vidina, ta tady byl Philip, to znamená, že se musel nějak dozvědět, že jsem tady a né ve Francii a tudíž si mě i odveze.

„Co se děje? Emily, co se stalo? Nialle, proč brečí?“ Louisův hlas se ozve za mými zády a jeho ruce obejmou má ramena.

Nechtěně zvednu hlavu z Niallovi hrudi – má úplně promočený sako – a kouknu se na Louise. „Philip je tady,“ tiše pípnu.

Jeho, Niallovy oči i oči ostatních se naprosto rozšíří. „A-a-a co tady jako chce?“ vykoktá ze sebe Louis, naprosto zaskočen mým oznámením.

„Nejspíš mě,“ vzlyknu.

„Tak ať na to ani nemyslí, ty patříš k nám a my za tebe budem bojovat!“ houkne Harry odhodlaně, „myslím to vážně a kluci mi ještě s radostí pomohou. Tomu hajzlovi tě nedáme!!“

„Jakýmu hajzlovi?!“ promluví z davu hluboký naštvaný hlas. Zayn s Liamem se otočí a udělají malou mezírku, ze které se nakonec vyklube celá Lombotomovic rodina – Philip, Tina, Alysha a Frank. „Hmm, vidím, že si se už z Francie vrátila, bylo tam hezky?“ jeho hlas je pln sarkasmu. Jeho hnědé oči si prohlédnout každého člena. Začínaje Zaynem konče mnou.

Promne si oholenou bradu. „Máš docela problém, mladá dámo,“ sykne skrz zuby.

Pohlédnu na něho a na celou „moji“ rodinu a přikývnu. „Vím, ale, prosím, můžu si zajet posledního Huberta? Pak udělám všechno, co budete chtít. Prosím,“ žadoním se zlomeným hlasem.