My horse Harry ~ Larry ✓

11.

Díval jsem se na něj. Známky stresu, i když jenom lehké, byly vidět. Lehounce podupával nohou a koleno mi jemně stlačil.
"Ne, to je v pořádku, Harry," usmál jsem se na něj a po ruce na mém koleně ho pohladil. Hlavu otočil opět na mě a já na něj mrkl. Přeci ho teď neopustím, před závodem.

Nervózně jsem sledoval průchod bránou, která byla před rančem, na kterém se závod konal. Zaslechl jsem Esetovo zařechtání jako kdyby všem oznamoval, že už je tady.
Tohle jsou jednodenní závody, takže to bude tak trochu všechno narychlo. Zastavili jsme na stanovišti s našim jménem. Všude už byli koně a jezdci. Koně v stájích a jezdci se upravovali. A já aspoň něco nemusel vybavovat, potože Eset nenáviděl cizí stáje, vždy běhal celý den za mnou jako ocásek.
"Louisi, prosím, přivaž Eseta a nastroj ho. Já se jdu převlíct a zapsat, za chvíli jsem tady."

Vypadalo to tady báječně, všude byly koně a tolik lidí. Vládla tady soutěžní atmosféra. U některých soutěžících byla vidět i nenávist. Asi se hold neměli rádi, protože ten a ten vyfoukl někomu nějakou trofej.
"Jdu," usmál jsem se a vzal Eseta, kterého jsem pak přivázal, jak mi Harry kázal. Začal jsem ho připravovat, osedlávat.
Zaslechl jsem za sebou chraplavý hlas a otočil jsem se. Harry vypadal skvěle.

Oblékl jsem si mé závodní oblečení a má nervozita zmizela. Uvázal jsem si kravatu, která měla stejný odstín jak mé oči a jak Esetovy věci. Nakonec jsem si natáhl rukavice a obul boty. Věnoval jsem si jěště krátký pohled do zrcadla, stáhl si vlasy do culíku a sebral helmu. Moje hlava se ihned zresetovala a já se těšil na to, jak si zaskáčeme. Vyšel jsem ven a šel přímo za mým milovaným ořem. Ten už překračoval na místě a chtěl jet.
"Děkuji, Louisi, zvládl jsi to skvěle," pochválil jsem ho a pohladil Eseta po krku a zkontroloval mu culíky.
Zacítil jsem Louisův pohled na mé osobě. "Děje se snad něco?"

Pane jo, on si udělal culík! Byl s ním tak krásný! Moc mu to slušelo. Navíc ta zelená mu sekla, měl by ji nosit častěji.
"Eh, nic, jenom, že se ti zelená hodí," usmál jsem se na něj.
Sledoval jsem je, jeho i Eseta. Rád jsem je oba pozoroval, prostě k sobě patřili.
"A přeju hodně štěstí při závodění."

"Děkuji, jdu na kolbiště, závodím jako 26. a teda až za cca hodinu. Mám čas na rozjezd. Zatím se tu můžeš toulat, bývá tady hodně stánků. Něco si kup," usmál jsem se a vyhodil se do sedla. Pomalu jsem vyjel, no předtím jsem po něm jěště hodil jednu cigaretu.
"Konečně si se naučil správně uzdit a sedlat, jsi šikovný." Vyjel jsem na kolbiště a začal jsem se rozcvičovat. Eset byl úžasný, jel spokojeně a pohodlně, užíval si to a já taky.

Překvapeně jsem se podíval na tu cigaretu a usmál se na Harryho.
"Díky." A už mě nebylo. Opravdu tady bylo hodně stánků. Měli tady snad všechno od výmyslů světa. Koupil jsem si sladkou tyčinku a ovocné pendreky. Mňam!
Nakonec jsem se zakecal s nějakým klukem, co tady byl s jiným závodníkem, také jako pomocník. Jmenoval se Rick. Byl to blond kluk. A jejich závodník šel hned před Harrym, takže jsme se šli dívat.

Stál jsem před startem a vedle mě už poskakoval Daniel. Nenávidíme se už dlouho, bohužel pro něj, ten lepší jsem já.
"No co, Stylesi, kolik překážek dnes shodíš? Nebo vůbec nevystartuješ?" podpychoval mě, no já j,sem raději jenom sledoval jezdce před náma. Hodně lidí tady jezdilo jenom parkur a tak se koně lekali při pohledu na vodu. Stráceli body a to mi vyhovovalo. Naštěstí Eset vodu miloval.
Daniel vyjel hned jak zazvonil zvon. Měl nového koně, mladou klisnu. Střídal je moc často a na káždý druh závodu měl jiného a to bylo špatně. Kavaleta skončila ve vodě. Sklonil jsem se k Esetovi.
"Tak pojď, ukážeme jim, jak se to dělá!"

"Ach jo, ten bude zase mrzutý," zanadával Rick a já se tiše zasmál. Ale stejně mě slyšel, no na mé štěstí, zasmál se také.
Pak jel Harry. Zatajil jsem dech a soustředil se na jeho jízdu. Šel dobře, skákal přes překážky.
Ten jezdec před ním se jen za plotem na něj naštvaně díval. Záviděl! Viděl, že Harrymu to šlo jednoduše lépe.

Běželi jsme jako vítr, bezchybně! Nádhera. A ten čas! Dokonalé! Bylo to úžasné!
Eset pyšně zvedal hlavu a řehtal. Taky měl proč, zvládl to úžasně. Pohladil jsem ho po hřívě a políbil ho na krk po cestě ze závodiště. "Jsi dokonalý kůň."
Když jsem šel kolem Daniela, jenom jsem se na něj oslnivě usmál. "Promiň, nestihl jsem to shodit," zasmál jsem se. Do vyhodnocení bylo jěště 25 soutěžících a hodina oddechu. Šel jsem Eseta odstrojit a dal mu všechny dobroty, co jsem pro něj měl. Najednou se za mnou objevil Louis.
"Odstroj ho a jdeme nakupovat, Zetora potřebuje nové věci."

I s Rickem jsme se vybrali dolů za nimi, každý za svým závodníkem. Ještě jsme se mávnutím rozloučili a každý šel svou cestou.
"Tak jo," pokrčil jsem rameny a odstrojil Eseta. Pohodil hlavou a drcnul do mě hlavou. Pohladil jsem ho.
"Jo, jel si skvěle, jsi prostě úžasný," usmál jsem se na něj.

"Nepřechval ho, bude namyšlený," zasmál jsem se a rozpustil si vlasy. Odhodil jsem helmu do auta a pohladil jěště Eseta. Odsedlal jsem ho a rozpustil culíky i jemu.
"Tak pojď Esete, jdeme." Všichni tři jsme šli hezky mezi stánky s náčiním.
"Tak jakou barvu?"

Zasmál jsem se a pomohl mu s rozplétáním těch několik culíků. Byly hezké, ale už je nepotřebuje.
Hezky jsme se procházeli, než jsme došli ke stánku, ke kterému měl Harry již od začátku namířeno.
Překvapeně jsem se na něj podíval. "To se ptáš opravdu mě?" vypískl jsem. Pane jo!
"Nevím, modrou nebo červenou, asi..?"

"Je to tvoje klisna, ty na ní jezdíš, ty musíš vybrat v čem budeš jězdit," usmál sem se s vysvětlením. Šli jsme do do prvního stánku, kde si vybral modrou podsedlovku, pak bandáže a ještě nějaké ozdoby.
"Myslím, že se jí to bude líbit. A hlavně, budete vypadat skvěle!"
Sebral jsem tam taky Esetovy oblíbené pamlsky a několik dalších pochoutek pro koně, které mají rádi.
"Dobře, tohle máme, jde se na vyhodnocení!"

Opravdu se mi to líbilo a ta modrá byla krásná. Líbilo se mi vše, co jsme vybrali, nemohl jsem se na to vynadívat.
Harry jásal, vzal mě za paži a už mě táhl na to vyhodnocení. Byl nedočkavý, jak to dopadne a kde přesně se umístil. Já ale tušil, kde skončí. Rozhodně před Danielem, kterého jsme tam i s Rickem potkali.

"No co, Stylesi? Máš novou šlapku? Jde se kouknout, jak moc si to posral a v duchu počítat, kolikrát ti bude muset vykouřit, aby jsi nebyl nasraný?" vrčel a provokoval. Skoro jsem mu jednu vrazil do tváře, než mě Louis zachytil a ten jeho poskok sklopil hlavu.
"Ty mě neurazíš, nemusíš se bát!" Sešel jsem po schodoch dolů, kde čekali koně a jezdci. Všechni se těšili na vyhodnocení.
"Louisi běž si sednout nahoru a poslouchej."

Vyšel jsem nahoru a sedl si na stejné místo, jako předtím. Dokonce za mnou přišel i Rick. Napjatě jsme čekali, jak to dopadne. Ale Rick už teď klopil hlavu. Oba jsme věděli, jak to dopadne a podle jeho výrazu to nebudu já, kdo někomu bude muset několikrát vykouřit. Bylo mi ho opravdu líto. Už jen z pohledu na Daniela mi bylo špatně. A když začal tehdy mluvit, velice rychle jsem pochopil, že je to blbec.