My horse Harry ~ Larry ✓

33.

Ta představa byla opravdu nádherná. Moc se mi líbilo, že bychom společně takto trávili večer.
Na oko zamyšleně jsem se podíval někde pryč od něj a pak se mu podíval do očí.
"Co za film si pustíme? Protože pokud to bude opět Titanic, jdu domů," zasmál jsem se.

"Co tak Fifty shades of grey?" nadhodil jsem a políbil ho na čelist.
"To bych si s tebou moc rád kouknul, co ty na to? Budeš moje Anastázie," provokoval jsem a kroutil jazykem na jeho krku.

Zasmál jsem se a zaúpěl zároveň. "To mě můžeš rovnou zabít," pronesl jsem.
Harry se na mě podíval velmi vážným pohledem, jako by o tom opravdu přemýšlel. Vyděsil jsem se.
"Ne! Já si to tedy s tebou kouknu."

Ty jeho reakce! Já se musel smát, to nešlo! Jak se vylekal, zlatíčko moje.
"Neboj se koťátko, nikdy bych ti nic neudělal přísahám," ujistil jsem ho s malými polibky na jeho tvář. Opravdu nevím, co mi bylo, měl jsem prostě chuť mazlit se a hrát si.
"Hlavně doma nic takového nemám."

Usmál jsem se a úlevou vydechl. "Ani nevíš, jak se mi ulevilo," pronesl jsem a on se jen zasmál. Konečky prstů jsem mu přejel po tváři a díval se mu do jeho zářivých očí.
"Tak něco vymyslíme a hezky si to spolu užijeme." Už jsem se moc těšil na večer.
"Neměli bychom ty věci dobalit? Ať na nic nezapomeneme."

"Neboj se kotě, nic nezapomeneme a když ano, hlavní je, abych nezapomněl koně a toho asi nezapomenu," zhodnotil jsem a hladil ho při tom po nádherných vláscích.
"Tak ale pojď balit, pak půjdeme domů. Počkáme než naši odejdou a pak si můžeme jít udělat pizzu, co ty na to?" zeptal jsem se a opatrně se zvedal ze sena, abych neupadl. Pak jsem zvedl i Louiho a šli jsme balit.

"Tak jo," řekl jsem a nechal se od něj zvednout. Byl tak pozorný!
Všechno důležité jsme sbalili a já jen doufal, že jsme opravdu nic nezapomněli. Oba jsme čekali, než Harryho rodiče odjedou, abychom si mohli udělat tu pizzu. Už se mi na ni sbíhali sliny. Zatím jsme ale seděli na Harryho posteli a on si kontroloval poslední papíry.
Najednou bouchly dveře.
"Už?"

Kontroloval jsem poslední papíry a přihlášky s registračními čísly. Když jsem zaslechl bouchnutí dveří a Louiho otázku, jenom jsem se zasmál a zvedl jeden prst. Dveře se otevřeli znovu a slyšel jsem dolů kroky.
"Klíče." Zasmál jsem se a zvedl druhý prst, dveře opět bouchli. Loui už chtěl vstát, já ho ale zastavil. Za chviličku se dveře opět otevřeli a opět byli slyšet kroky. Já zvedl třetí prst a zazubil se na Louise.
"Peníze... Už můžeme jít."

Bylo zábavné, jak moc dobře Harry svou rodinou znal. Z úst mi unikl smích a pak jsem se zvedl. Za Harryho doprovodu jsem sešel dolů do kuchyně. Usedl jsem na židli u jídelního stolu a a díval se na něj.
"Jakou pizzu budeme mít?"

"Jakou by si si dal?" zeptal jsem se s úsměvem, když jsem se opřel o ostrůvek v kuchyni. Hned jak pokrčil rameny, otočil jsem se k ledničce a vytáhl všechny věci, co budeme potřebovat jak na těsto, tak na zdobení.
"Tak dnes bude pizza 'udělej si sám'," zhodnotil jsem a otevřel sáček s moukou. Když přišel blíž, trochu mouky jsem mu foukl do tváře a bavil se nad tím, jak se oprašuje.

Chtěl jsem se jít dívat, jak připravuje jídlo pro nás oba, ale místo výhledu na dělání těsta jsem dostal mouku na obličej a triko.
"Harryyyyyyy!" vypískl jsem pohoršeně. To snad nemyslí vážně! Jeho smích se linul kuchyní, zatímco já se oprašoval od bílého prášku.
"To si fakt nemusel," zamručel jsem.

"Ale musel a to víš, jinak bych to neudělal. Beztak se ušpiníš, tak se nemrač," brouknul jsem. Palcem jsem mu zvedl hlavu ke mně a jemně ho políbil na rty.
"Jsi zatíčko a nehodí se ti, když se mračíš. Víc ti to bude slušet s pořádným kouskem pizzi v ústech, nemyslíš?" zeptal jsem se a začal spracovávat těsto na pizzu podle receptu, který jsem si pamatoval.

Na něj se prostě nedalo zlobit. Na mou tvář se jen po pár vteřinách vkradl úsměv.
Pozoroval jsem ho jak míchá těsto. "Už si někdy pizzu dělal?" optal jsem se pro jistotu.
"Byl bych nerad, kdyby si to tady podpálil," ušklíbl jsem se na něj a vyšel si na linku, kde nic nebylo

Lehce jsem se na něj zamračil. "Nejsem tak neschopný, abych neuměl udělat ani tu pitomou pizzu. Vařit celkem umím, ne na dokonalé úrovn,i ale umím," zamumlal jsem a hodil po něm trochu mouky, ať neprovokuje.

"Ale notaaaaak!" vykřikl jsem a začal si to všechno dávat dolů. Nechtěl jsem mít na sobě tu blbou mouku. Zase...
"Co jsem udělal!? Vždyť já vím, že nejsi neschopný, já tě jenom škádlil," řekl jsem a s nevinným výrazem jsem ho zezadu objal a přitiskl rty na jeho krk. Musel jsem se dát lehce na špičky, ale to nevadí, kdo by to řešil...

Míchal jsem těsto a pak ho vyhodil na dřevěnou podložku, která byla celá od mouky. Na moje záda se však něco nalepilo. Něco malé a roztomilé, co mi pusinkovalo krk. Zlatíčko moje. Pořád mi zezadu oždiboval krk až do doby, co jsem ho stočil před sebe.
"Tak a jde se zdobit."

Vypískl jsem překvapením, když jsem se najednou objevil před ním.
"Říkáš to, jako kdybychom šli zdobit vánoční cukroví," zasmál jsem se, ale také vzal do ruky, jako Harry, pár věcí, které dáme na pizzu. Hlavně kečup a šunku! Už teď jsem se moc těšil, jak si ji společně dáme!

Bože on se těšil jako malý! Takovou radost z dělání pizzi... Dal jsem před něj jedno těsto a před sebe druhé.
"Dej si tam co chceš," usmál jsem se a sám na ni začal ukládat rajčata, olivy a všechno mé oblíbené.

Moje pizza byla zcela obyčejná, ale já ji tak mám rád! Dal jsem si na ni kečup, šunku, salámu, sýr, kukuřici, víc jsem nepotřeboval...
Já už měl hotovo, zatímco Harry ještě na tom svém veledíle pracoval. Měl tam toho hodně. Když jsem uviděl olivy, bylo mi jasné, že jeho pizzi se nedotknu a zůstanu jenom u té své...

"Tak, teď s tím do trouby a jde se koukat na filmy," zasmál jsem se. Vyhodil jsem si ho na rameno jako pytel brambor a zanesl ho až do obývacího pokoje, kde jsme se společně hodili na gauč a já si ho přitáhl do mého medvědího objetí.
"Zlatíčko moje."

"Harry!" To snad nemyslel vážně! Tohle je únos!
"Postav mě na zem!" křičel jsem a bouchal ho do zad.
Konečně mě pustil, ale než jsem si stihl vydechnout, už zase mě držel.
"Ty jsi blázen," zasmál jsem se a zavrtal se do jeho objetí, které tak zbožňuji.
"Co si pustíme?"

"Takže, mám zakázaný Titanic a taky Fifty Shades, taaakže bych navrhoval něco romantického nebo komédii," zhodnotil jsem naši situaci a vytáhl ovládání na televízi. V online databáze jsem vyhledal komédii a už kolem zněla hudba ze začátku. Raději jsem si jěště na mobilu nastavil časovač, abych nezapomněl na pizzu a přitulil si k sobě to malinké stvoření.

"Je hezký, že si to pamatuješ," zaculil jsem se na něj a sledoval, jak hledá něco k sledování.
Harry se opřel o opěradlo, rozkročil nohy a přitáhl si mě k sobě. Ležel jsem na něm a objímal ho. Bylo mi tak skvele! Jeho objetí je snad to nejlepší na světě!

"Já si pamatuji všechno," zasmál jsem se. Nějakou chvíli jsme se společně dívali na film, než zapípal časovač. Louise jsem nechal koukat ndál a šel vytáhnout pizzu.
"Mňam, ty voníš," zamumlal jsem sám pro sebe, tedy pro pizzu, když jsem otevřel troubu. Hezky jsem ji nakrájel a donesl k Louimu.
"Dobrou chuť, kotě."

Chvíli jsme koukali společně na film, který byl opravdu zábavný.
"Mňam! Pizza!" vyjekl jsem nadšeně a ukousl si kousek své pizzy. Spokojeně jsem mlaskl a opřel se o Harryho hruď, dál sledujíc film.
Za půl hodinky byly obě pizzi snědeny a my se k sobě hezky tulili. Cítil jsem Harryho nos na mém krku.

Při tulení mě přepadla úchylná myšlenka. "Lou, co tak dát si společnou sprchu? Měli by jsme se umýt, oba jsme spocení a zítra musíme nějak vypadat," zamumlal jsem a nervózně se podrbal na zátylku.