My horse Harry ~ Larry ✓

61.

Když jsem viděl a hlavně cítil, jak mi maluje po zádech a břiše, sám pro sebe jsem se usmál a prohodil naše pozice tak, že se Lou ocitl na mých stehnech a měl tak dokonalý přístup ke všemu, co by mohl chtít.
"Nemusíš se bát, Lou, jsem celý tvůj... jenom tvůj," usmál jsem se a jemně přejel prstem po jeho nádherné noze.

Nejdřív jsem nechápal, proč si mě na sebe vysadil, ale když vyslovil ta krásná slůvka, málem jsem se tam na něm rozpustil.
"Jenom můj?" usmál jsem se na něj zeširoka. Nahl jsem se k jeho krku a ten mu začal líbat. Ani nevím, kde se to ve mně bralo. Rukama jsem mu jezdil po jeho svalnaté hrudi. A že měl svalů požehnaně!

"Samozřejmě, že jenom tvůj, nikoho jiného," usmál jsem se a užíval si jeho péči. Zatímco on měl hlavičku skloněnou při mém krku, já jemně hladil jeho maličká zádíčka, která se díky práci, kterou odváděl maličko třásla. A jeho kůže mě sama hypnotizovala.
"Jsi tak krásný..."

Bylo tak krásné slyšet ta slova z jeho úst. Čím já si ho vůbec zasloužil?
"Tak krásně to zní... Jenom můj," šeptl jsem mu do ouška, na které jsem ho líbl a za nějž sem ho pak i zatahal. Rty jsem postupoval níž, líbal jsem každou část jeho těla, kam jsem dosáhl.
"Ani ty nejsi na zahození," zasmál jsem se provokačně a začal ho líbat na ty dokonalé rty, přičemž jsem se malinko otřel zadečkem o jeho rozkrok.

"No to snad ne, protože chodím s někým tak nádherným jako jsi ty. Musím vedle tebe vypadat jako příšera," zasmál jsem se a zatahal za maličký pramínek vlasů. Když se jeho zadeček otřel o můj rozkrok, musel jsem ho zastavit. Opatrně jsem ho zaň chytl.
"Ne, ne, lásko, teď ne," zastavil jsem ho a obkreslil mu línii klíčních kostí.
"Už jsem ti řekl, že to necháme na jindy," usmál jsem se a přitáhl si ho do náruče.

Mírně jsem sklopil hlavu a pak si ji i položil na jeho hruď.
"Já- promiň. Myslel jsem, že to chceš, že je příležitost, jak si mi říkal," šeptl jsem provinile a víc se přitiskl k jeho hrudi.
" A dej ty ruce z mého hnusného obřího zadku!"

"Láasko, notak, tak nemluv..." zašeptal jsem smutně. Nechtěl jsem, aby se mu zdálo, že o něj snad nemám zájem.
"Loui, ty jsi nádherný, dokonalý a překrásný. Miluju na tobě všechno od tvých nádherných vlasů až po dokonalé nohy a nádherný zadeček. Miluju tě a proto nechci, aby si o to přišel jenom tak. Chci, aby si na to mohl vzpomínat dlouho, dobře?"

Určitě jsem se začal usmívat jako blázen. A jistě i červenat.
"To na mě opravdu miluješ? To všechno? I ten velký zadek?" Jeho ruce stiskli můj zadek, aby mě v tom ujistil. Přivřel jsem oči nad tím krásným pocitem.
"Zní to krásně," zasnil jsem se.

"Miluju na tobě všechno od tvých roztěkaných malých oček, přes nos, neodolatelné rty, nádherný krk, perfektně klenutý hrudník, božské boky, nádherné nohy... až po tvoje nejšukatelnější pozadí. Jenom to nechci uspěchat, dobře lásko? A hlavně mám zítra závody, nesmím být unavený," zasmál jsem se nakonec a zakryl nás oba peřinou.

Tak ale teď trošku přeháněl, zas tak nádherný jsem být nemohl. V mysli jsem se zasmál.
"Tak dobře, jdeme spát, ať zítra vstaneš a všem jim vytřeš zrak," usmál jsem se na něj a mrkl. Pořádně jsem se k němu přitulil, ať se mi líp spí, ale pak jsem se odtáhl a lehl si vedle.
"Tak ať nejsi zítra dolámaná."

"No snad nebudu, zítra se jede drezura. Jestli se nic nepokazí, nemělo by se mi nic stát," usmál jsem se na něj a v hlavě si jěště přehrával píseň, kterou mám na drezuru připravenou.
"No dobře, LouLou, pojďme spát, protože zítra to bude dlouhý den. Já opravdu nechci, aby si někde spadl a já musel řešit jěště to, že si ublížíš."

"To se snad nestane. A i kdyby, ty se soustřeď na závody," řekl jsem mu a přitulil se k jeho boku.
"A teď už pojďme spát. Dobrou noc Harry. Zítra jim všem vytřeš zrak, já to vím," šeptl jsem a zavřel oči.

"Dobrou," zašeptal jsem do jeho jemných vlásků a hned po tom usnul. Spal jsem jako miminko. Vedle něj se mi snad nikdy nespalo špatně. Až na ráno, kdy nám zazvonil budík. Neochotně jsem zavrčel a vstal. Došoural jsem se k věšáku, shodil ze sebe pyžamo a začal se navlékat do mých věcí na drezuru. Cítil jsem na mém těle pohled další osoby.
"Drdol nebo cop?"

Vstal jsem chvíli po něm, ale pořád ještě zůstával ležet. Sledoval jsem jeho svalnatá záda a jak se převléká.
"Cop ti nebude vadit pod přilbou při té jízdě," poznamenal jsem s úsměvem. Hned si vlasy začal svazovat do gumičky.

Svázal jsem se vlasy do drdolu a hned potom na sebe nahodil jěště košili a sako. S úsměvem na rtech jsem se otočil na Louiho, který se pořád rozvaloval v peřinách a koukal na mě.
"Líbí se ti, co vidíš, zlato?" zeptal jsem se s jemným úšklebkem na rtech.
"Ty se musíš taky obléct, za chvíli je snídaně a pak to začíná."

Ruce jsem si založil za hlavou a pozorně jsem ho sledoval.
"Moc," ušklíbl jsem se na něj.
"Jo, už vstávám," zasmál jsem se, se zívnutím se posadil a protáhl se. Hned jsem vstal z postele a šel se obléci.

Když se převlékal, sledoval jsem jeho maličké telíčko. Byl menší než já, ale to jsem miloval. Jeho křehké tělo, přímo do ruky. Když ze sebe shodil vršek, přitulil jsem se k jeho zádem a pohladil ho po hrudi.
"Jsi nádherný, lásko."

Najednou se na mě zezadu přilepilo něčí tělo a ruce. Opravdu jsem nemusel hádat, kdo to byl.
"Nepřeháněj Harry," zasmál jsem se a nechal se od něj dál hladit. Bylo to příjemné.
Natáhl jsem ruce pro tričko, ale Harry mě prostě nechtěl pustit.
"Haryyyy, já se takhle nemůžu obléknout," zasmál jsem se.

"Pojď takhle, budu mít štěstí," mumlal jsem mu spokojeně do kůže pod ouškem. Pomalu jsem rukou putoval po jeho krásném tělíčku.
"Moje rozkošné zlatíčko." Pomaliounku jsem ho hladil a užíval si nádherný pocit, který mi jeho tělo dopřávalo.
"Budeš mi fandit jenom takhle a všichni budou žárlit."

"Harryyyyy," zahihňal jsem se, když rukami putoval po mých bocích nahoru a dolů a pak po mém bříšku. Trochu to lechtalo. Ale pocit to byl neskutečně příjemný.
"Ale vždyť já takhle nikam nemůžu," namítal jsem.
"Nezapomeň, já jsem jenom tvůj," zaculil jsem se.

"Vždyť proto. Kdyby se na tebe někdo koukne, tak ho Eset udupe," zasmál jsem se kousek od jeho ucha, do kterého jsem ho mírně kousl.
" A já bych se tak moc snažil, kdyby mě sleduješ takhle, protože bych věděl, že se těšíš na večer, který strávíš v mé posteli," mumlal jsem si svoje, přičemž jsem jezdil po celé jeho hrudi.
"A to bude při závodu tak nádherná představa."

Ušklíbl jsem se na něj a v jeho objetí se otočil dívajíc se do jeho nádherných očí. Byli v nich jiskry, na jeho tváři panoval úsměv.
"To se budu i tak," mrkl jsem na něj a dlouze ho políbil.
"Ty můj uchyle," uculil jsem se na něj.

"Jenom tvůj. Tak se obleč, já jdu vzbudit ty dva," dokončil jsem nakonec se smíchem a šel do druhé části našeho pokoje. Když jsem tam však vešel, uviděl jsem něco, co mě odzbrojilo. Niall seděl při Rickovi, který spal na gauči a hladil mu ošetřenou tvář.
"Jak může být tak krásný?" zeptal se šeptem a koukl na mě.