My horse Harry ~ Larry ✓

32.

Pomalu jsme chystali věci, které Harry potřeboval k zítřejší jízdě v soutěži. Taky se na mě hezky a mírně překvapeně usmíval.
Stejně jako mě zůstal pohled na jeho kravatě. Všechno kolem měl už nové, ale tu kravatu měl již na závodě předtím. Byl to první závod, na kterém jsem byl s ním. Věděl jsem to podle malinké skvrnky úplně na spodku kravaty. Nemohl jsem se neusmívat.
"Zítra to pojedeš stejně skvělé, jako předtím," podíval jsem se na něj s obrovským úsměvem.

Jemně jsem si ho přivinul zezadu na hruď a hlavu si uložil do ohybí ramene a krku.
"Když tam budeš ty, pojedu úžasně. Pretože tam budu mít svého andělíčka v obtáhlých džínách," zasmál jsem se mu do ouška a na toto místo mu dal malinkou pusu.
"Neboj, odjedu si svoji část a pak budeme spolu i s Esetem. Bude zábava a pak půjdeme za Niallem, podle toho, kdy pojede."

Zasmál jsem se. "Já můžu být klidně i "andíleček" v legínach, ale šaty bys na mě nedostal nikdy," vyplázl jsem na něj jazyk a hlavu natočil jeho směrem.
"Ale je hezké, že mě považuješ za svůj talisman," zčervenal jsem mírně.
"Už se těším, až s Esetem pojedete a pak si uděláme hezký den," dal jsem mu pusu na tvář.

"Začal si ním být, protože mi nosíš štěstí!" vypískl jsem a vyhodil si ho za krk, aby mi seděl na ramenou.
"Tak a teď si lítající talizman!" zasmál jsem se a pevně ho držel za nohy ať nespadne. Napadla mé klukovina a když jsme šli kolem sena, se smíchem jsem to stvoření na mých ramenou vyhodil do vzduchu a on dopadl do kupy sena. Smál jsem se pořád a skočil k němu. "Kuk."

No já z něj budu mít jednou infarkt! Nejdřív mě vysadí na ramena aniž bych byl na to připraven a když už se konečně uklidním a uvolním, shodí mě do kupy sena. Popadal jsem dech od leku a on si skočil ke mně. Zamračil jsem se na něj s úšklebkem a sedl si na něj obkročmo. Nechápavě se na mě díval, no pak, když jsem ho začal lechtat, začal se smát snad kilometry daleko. Snažil se mě ze sebe shodit, ale povedlo se mu to až o pár minut lechtání později.
Zadýchání jsme tam leželi a já se pořád vrtěl. "Proč to tady všude píchá?" zakňučel jsem.

"Protože tu lidi píchaj." Zasmál jsem se slovní hračce a vyplázl na něj jazyk, než jsem nasadil přiblblý výraz a pohladil ho po paži, kterou měl nataženou kousek ode mě.
"Co říkáš na sex v seně. Budeme mít i publikum. Zetora by mě pak asi snědla, ale co... riziko povolání!" Chvíli jsem držel vážnou tvář než nezačali i Louimu cukat koutky. Rozesmál se na celé kolo a já samozřejmě s ním.

Můj úsměv z jeho první poznámky se najednou zasekl. Na jednu chvíli jsem mu ty jeho kecy opravdu věřil. Ale když se začal smát, s ještě větším smíchem jsem se po něm hodil.
"Harry! Málem jsem dostal infarkt! Tohle mi už nedělej!"

"Ale no, zas tak strašné to nebude. Ne?" zeptal jsem se smíchem a šťouchl ho do bříška, které se zatřáslo. Opatrně jsem si ho přitáhl na hruď a začal mu oždibovat maličký krk, který byl obalený jemnou kůží, která tak nádherně voněla a lákala mě si kousnout... a to jsem taky udělal. Jemně jsem se mu hrál s krkem, líbal ho, olizoval, kde tu kousl až byl nakonec úplně citlivý. Zítra si bude muset vzít košli s velkým límcem.
"Líbí se ti to, broučku?"

Se spokojeným výrazem jsem se na jeho hrudi uložil a užíval si jeho péči o můj krk. Bylo to dokonalé. Jeho zoubky se kde tam jemně zakousli do mého krku a pak ho líbali a láskali jazykem.
"Moc." Usmál jsem se a když jsem na něj zvedl pohled, jemně jsem zčervenal.
"Jen mě na tom seně opravdu neopíchej, prosím."

Musel jsem se pousmát. Sebral jsem do prstů malý kousek slámy a píchl mu s ním do krku a na to místo ho ihned políbil.
"Pích," zasmál jsem se a to místo ihned políbil.
"Pích," opakoval jsem a znovu ho políbil až jsem se nakonec "dopíchal" k jeho rtu, který jsem zlíbal.
"Takhle můžu?"

Musel jsem se jeho hravé stránce zasmát. Tohle jsem u něj nečekal.
Sebral jsem mu tu slámu s ruky a sedl si na něj obrkočmo. "Tak a teď tě budu píchat já," vyhlásil jsem s úšklebkem a začal do něj tím stéblem píchat. Ale nevydrželo mi to dlouho a já skončil pod ním.

Přišpendlil jsem ho pode mnou a vpil se mu do jeho nádherných měkkých rtů.
"Neprovokuj, maličký, jinak tě osedlám a to se ti líbit nebude," foukl jsem mu do tváře a silně mu kousl do klíční kosti.
"Jsi tak nádherný, zlatíčko," zamumlal jsem mu do rtů, které jsem sál a okusoval. Chtěl jsem si hrát.

Malinko jsem vykřikl, když mě kousl, ale můj výkřik byl tlumený jeho rty. Cítit jeho rty na těch svých bylo něco neuvěřitelného a ten pocit jsem si doopravdy užíval. Rukama jsem ho objal kolem krku a tím si ho přitáhl k sobě blíž. Rukou jsem mu zašel do vlasů a prohrábl mu je, zamručel mi do rtů.
"Nejsem maličký," zamumlal jsem.

Proměřil jsem si ho očima a zhodnotil jeho výšku. "Ale jsi... takové maličké stvoření," usmál jsem se, líbl ho na jeho malý nosík a objal ho.
"Taková ideální velikost na mazlení," šeptl jsem mu do kůže a začal jsem ho jemně líbat, abych si zaměstnal rty.
"Miluju tvou kůži."

Skousl jsem si ret a tváře mi zrudly. "To jsem si všiml," ušklíbl jsem se a něj. Následně jsem však v němém výkřiku otevřel pusu, když mou kůži již po několikáté za ten čas skousl. Místo následně olízl a mé hrdlo opustil tichý sten.
Nemohl jsem uvěřit, že jsem někdy v životě mohl být takhle krásně opečovávan.

Když jsem zaslechl ten tichounký sen, který opustil jeho rtíky, rychle jsem mu na rty položil ukazováček a přejel mu ním nejdřív po spodním a pak po horním rtu.
"Hezky sténáš, Loui, ale tady se to nehodí. Může někdo klidně přijít."

Vykulil jsem na něj oči a až tehdy jsem si uvědomil, kde jsme a kdo všechno by nás mohl slyšet.
Rukama jsem si stydlivě zakryl tvář a snažil se od něj odvalit do bezpečné vzdálenosti, abych už nadále nijaké zvuky jeho "pomocí" nevydával.

Musel jsem se smát, jak se vzpamatal, kde jsme a k čemu se schylovalo. Natáhl jsme se k němu a chtěl ho jěště políbit, než jsem zaslechl hlas mé debilní sestry.
"Brácho! Já ti říkala, ať nechrápeš s podkonním! Jsi opravdu idiot, navíc tady v seně!" začala vykřikovat. Já po ní hodil kousek sena. "Vypal!" sykl jsem a zatáhl si k sobě Louiho.
"Dnes jdou naši na noc na oslavu, můžeš zavolat mámě, že u nás zůstaneš."

Její hlas plný vzteku a pohoršení mě donutil sklopit zrak a malinko se vzdálit od Harryho.
Myslím, že mě nemá a asi ani nebude mít ráda.
Po Harryho otázce jsem se na něj s úsměvem podíval a pak mi úsměv zase povadl. Rád bych tu zůstal, ale v její přítomnosti se necítil dvakrát nejlépe.
"Bude tady i ona?" šeptl jsem v otázce.

Nad tou poznámkou jsem se uchechtl, opravdu je nepředvídatelný. Naklonil jsem se k jeho oušku, které jsem jemně kousl a zatahal za něj až zavrněl. Byl tak citlivý, musel jsem se při něm usmívat.
"Neboj, nebude, jde taky," zamumlal jsem a pořád ho pusinkoval pod ucho. Nepřestalo mě to bavit.

Nemohl jsem se nabažit jeho rtů a zoubků, které se starali o mou kůži.
Vidina toho, že jeho sestra u nich doma nebude mě lákala a moc potěšila. "Rád zůstanu na noc," usmál jsem se na něj a políbil jeho vyzývavé rty. Chutnali tak dokonale!
"A co budeme večer dělat?"

Zamyslel jsem se a prsty pochodoval po jeho malinké hrudi.
"Tak například si objednáme pizzu, pustíme si dobrý film... A pak? Pak uvidíme, jak to bude," zakončil jsem a pohladil ho po rtu, který držel v zoubkách.
"Takže jednoduše... hezký večer, který si spolu užijeme, okay?"